28 C 239/2023 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou tomuto soudu dne 30.6.2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 14.379,48 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] [právnická osoba] uzavřena dne 15.12.2015 se žalovanou smlouva o úvěru PRESTO půjčka [číslo] na základě které byl žalované poskytnut bezhotovostní úvěr ve výši 35.910 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit úroky z úvěru s úrokovou sazbou ve výši 5,40 % ročně a dále poplatky za poskytnuté bankovní služby ve výši podle smlouvy a sazebníku, a příp. také úhradu za pojištění schopnosti splácet úvěr, bylo-li sjednáno. Celkovou výši úvěru včetně příslušenství byla žalovaná povinna splácet ve sjednaných pravidelných měsíčních splátkách ve výši 600 Kč zahrnujícími splátku jistiny, úroků a příp. poplatků. Ve smlouvě bylo ujednáno, že neuhrazení splatného dluhu je závažným porušením smlouvy, přičemž banka byla oprávněna v takovém případě od smlouvy odstoupit a stanovit okamžitou splatnost úvěru. Žalovaná splátky úvěru a úroků a poplatky nesplácela řádně a včas, v důsledku tohoto závažného porušení smluvních povinností banka prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 4.11.2020 a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 15.958,38 Kč, zahrnující i poplatky za zaslané upomínky a výzvy. Tato částka však nebyla uhrazena. Neuhrazená jistina úvěru se tak úročí od 5.11.2020 až do zaplacení úrokem z úvěru se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 5,40 % ročně. Neuhrazená dlužná částka se stávající se z dlužné jistiny úvěru a poplatků se dále úročí úroky z prodlení jdoucími od 5.11.2020 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.12.2022 byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Za období od zesplatnění do dne sepisu žaloby bylo na předmětnou pohledávku uhrazeno toliko 696,94 Kč. Žalobkyně požadovala uhrazení jistiny ve výši 14.379,48 Kč, dále úroku z úvěru ve výši 664,88 Kč kapitalizovaný za období od 5.11.2020 do 25.8.2021, úroku z prodlení ve výši 1.015,77 Kč kapitalizovaný za období od 5.11.2020 do 25.8.2021, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 714,54 Kč ke dni zesplatnění, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 167,42 Kč ke dni zesplatnění. Žalobkyně dále požadovala úrok z úvěru ve výši 5,40 % ročně z dlužné jistiny jdoucí od 26.8.2021 do zaplacení a zákonný úrok z dlužné jistiny jdoucím od 26.8.2021 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, ani poté, co byla k jejímu uhrazení vyzývána předžalobní upomínkou. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se v rámci lhůty ve výzvě doručené jí do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě předložených listinných důkazů, a to návrh na uzavření smlouvy o úvěru PRESTO půjčka a akceptace návrhu, obchodní podmínky, sazebník, výpis z úvěrového účtu, oznámení o okamžité splatnosti úvěru, a výzvě k úhradě dlužné částky, smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, předžalobní výzva, má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobce obsaženými v žalobě, když bylo na žalované, aby prokázala opak, ale nestalo se tak. 5. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2 a následujících zákona č. 145/2010 Sb. se spojením s ustanovením § 2395 a následujících občanského zákoníku. Žalovaná se zavázala řádně a včas vrátit poskytnutý úvěr, své povinnosti plynoucí jí ze smluvního ujednání však porušovala, když řádně a včas čerpané prostředky neuhradila. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení, soud taktéž shledal důvodným požadavek žalobkyně co do požadovaného příslušenství (§ 1970 občanského zákoníku). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 379,48 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. 8. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a žalované byla ke splnění její povinností poskytnuta běžná třídenní lhůta.