28 C 33/2023-47 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 30. 1. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 1 737,60 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 27. 6. 2019 smlouvu o spolupráci, jejíž nedílnou součástí tvořily všeobecné provizní podmínky. Žalovaná se na základě této smlouvy podílela na zprostředkovatelské činnosti žalobkyně a to na zprostředkování pojištění, zprostředkování investic, zprostředkování doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření, zprostředkování smluv o hypotečních úvěrech a smluv po úvěrech ze stavebního spoření, zprostředkování poskytování realitních služeb, za což byla sjednána odměna – provize v čl. VI Smlouvy. Předmětem žaloby je nárok žalobkyně na vrácení provizí, na které žalované zanikl nárok (storno provize) a které žalobkyně na základě splnění smlouvy o spolupráci žalované dříve vyplatila. Nárok na provize zanikl žalované z důvodu ukončení, změny či neplnění sjednané smlouvy klientem, jejichž uzavření zprostředkovala svojí činností žalovaná. Žalovaná tedy v souladu s čl. VI odst. 6.14 Smlouvy se stala povinnou placenou provizi žalobkyni vrátit a to v rozsahu určeném zvláštními provizními podmínkami platnými v době uzavření předmětné smlouvy klientem, v závislosti na skutečné výši plnění, které klient na příslušnou smlouvu plnil a na době trvání předmětné klientské smlouvy. Žalobkyně svůj nárok vůči žalované v souladu se Všeobecnými podmínkami řádně uplatnila, když žalované vystavila a zaslala faktury znějící na částku 1 007,90 Kč se splatností dne 15. 3. 2022 a znějící na částku 729,70 Kč se splatností dne 15. 12. 2022. Faktura znějící na částku 1 007,90 Kč byla vystavena v souladu se sestavou produkce za produkční období leden 2022, kdy v této sestavě byla vyúčtována pohledávka žalobkyně z titulu ukončení nebo změny smlouvy uzavřené s [příjmení] [jméno] dne 11. 7. 2019. Faktura znějící na částku 729,70 Kč se splatností dne 15. 12. 2022 byla vystavena v souladu se sestavou produkce za produkční období říjen 2022, kdy v této sestavě produkce byla vyúčtována pohledávka žalobkyně z titulu ukončení nebo změny smlouvy uzavřené s [příjmení] [jméno] [jméno] dne 22. 8. 2019. Žalobkyně požadovala taktéž smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2 % denně z dlužných částek a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši dvakrát 1 200 Kč. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se v rámci lhůty ve výzvě doručené jí do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listin (faktury, sestavy produkce, transakční historie, smlouva o spolupráci, výpis ze živnostenského rejstříku, výpis z ARES, upomínek) má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když bylo případně na žalované, aby prokázala opak, ale nestalo se tak. 5. Podle § 2430 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitosti příkazce. 6. Podle § 2448 Občanského zákoníku, bylo-li ujednáno, že zprostředkovateli vznikne právo na provizi, až třetí osoba splní povinnost ze zprostředkovatelské smlouvy, zaplatí zájemce provizi i tehdy, oddálilo se, zmařilo-li se plnění této povinnosti z důvodu, za něj zájemce odpovídá. Má-li být výše provize určena podle rozsahu plnění třetí osoby, započte se do základu i plnění neuskutečněné z důvodu, za níž odpovídá zájemce. 7. V daném případě má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena platná příkazní smlouva, na základě které se žalovaná zavázala vyvíjet pro žalobkyni zprostředkovatelskou činnost. Za tuto činnost byla sjednána ve prospěch žalované odměna, kdy část její výše byla sjednána ve formě provizí za uzavřené smlouvy, ovšem za předpokladu, které byly specifikovány ve Všeobecných provizních podmínkách a ve smlouvě, provize byla vázána na minimální dobu trvání smlouvy a výše plnění, kterou třetí osoba poskytuje. Strany si taktéž sjednaly, za jakých podmínek je spolupracující zprostředkovatel, tedy žalovaná, povinna již vyplacenou provizi vrátit, konkrétně se jednalo o situaci, kdy došlo k ukončení nebo změně smlouvy. Žalobkyně prokázala, že v daném případě uvedená situace nastala a žalované tak vznikla povinnost vrátit část uhrazené provize v celkové výši 1 737,60 Kč, žalovaná však neuhradila ničeho. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl a to včetně úroků z prodlení, když tím, že žalovaná řádně a včas neplnila, dostala se do prodlení (§ 1970 Občanského zákoníku). Důvodným taktéž soud shledal požadavek žalobkyně na zaplacení částky 2 x 1 200 Kč v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy se jednalo o vztah mezi dvěma podnikatelskými subjekty. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 737,60 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. 9. V obou případech ke splnění povinnosti žalované byla ustanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.