28 C 428/2022-51 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 20. 10. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 10 089,28 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že předmětem žalobního návrhu je neuhrazená cena za odebraná zařízení, služby [anonymizováno] videotéky a [anonymizováno] knihovny, služby pojištění, služby informačních linek a platební transakce, když žalobkyně uvedla, že je osobou oprávněnou poskytovat telekomunikační služby. Žalobkyně uvedla, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb ze dne 31. 7. 2018, které žalobkyně vede pod zákaznickým účtem [číslo], když žalovaný na základě této smlouvy byl v zúčtovacím období od 9. 8. 2018 do 31. 1. 2019 s tím, že žalovaný se zavázal, že za služby a zařízení bude řádně platit na základě daňových dokladů (faktur) vystavených ze strany žalobkyně. Žalovaný současně čerpal i telekomunikační služby, tudíž žalobkyně u faktur rozlišila částky za telekomunikační služby a částky týkající se tohoto žalobního návrhu. V této souvislosti žalobkyně vystavila žalovanému: fakturu [číslo] za období od 9. 8. 2018 do 31. 8. 2018 se splatností dne 24. 9. 2018, která obsahuje kupní cenu za Set – top - box v částce 1 999 Kč a kupní cenu za [anonymizováno] Smart Box modem v částce 3 999 Kč a videoték ve výši 325 Kč. Dlužná faktura činí 5 323 Kč, kdy částka byla ponížena o úhradu ve výši 1 000 Kč, dále faktura [číslo] za období od 1. 11. 2018 do 30. 11. 2018, na základě které se žalobkyně domáhala uhrazení za videotéku v částce 399,99 Kč, dále faktura [číslo] za období od 1. 12. 2018 do 31. 12. 2018, na základě které se žalobkyně domáhala uhrazení videotéky v částce 869,97 Kč, dále faktura [číslo] za období od 1. 1. 2019 do 31. 1. 2019, na základě které se žalobkyně domáhala uhrazení služeb za poskytnutí videotéky ve výši 519,97 Kč. Žalovaný byl v době poskytnutí služeb, tj. za zúčtovací období od 12. 9. 2018 do 11. 5. 2019 vlastníkem telekomunikační služby [anonymizováno] [číslo] dále služeb pojištění [číslo], [číslo], na základě smlouvy o poskytování služeb ze dne 3. 7. 2017, ze dne 25. 2. 2018, ze dne 27. 2. 2018, ze dne 31. 7. 2018 a ze dne 19. 8. 2018, které jsou vedeny pod zákaznickým účtem [číslo]. V tomto případě se žalovaný zavázal za poskytnuté služby řádně platit na základě vystavených faktur. Žalobkyně se tak domáhala uhrazení částky z faktury [číslo] vystavené za období od 12. 9. 2018 do 11. 10 2018 a služby třetích stran částku 40 Kč, za informační služby částku 38,49 Kč a poplatek za pojištění v částce 148 Kč. Dále z faktury [číslo] za období od 12. 10. 2018 do 11. 11. 2018 představující služby třetích stran ve výši 60 Kč, poplatek za pojištění ve výši 148 Kč, dále z faktury [číslo] za období od 12. 11. 2018 do 11. 12. 2018 představující úhradu za služby třetích stran v částce 780 Kč, za [anonymizováno] Knihovnu v částce 4,90 Kč a poplatek za pojištění v částce 148 Kč, dále z faktury [číslo] za období od 12. 12. 2018 do 11. 1. 2019 se představující poplatek za služby třetích stran v částce 869 Kč, poplatek za pojištění ve výši 148 Kč. Dále byly žalovanému vystaveny faktury za období od 12. 1. 2019 do 11. 5. 2019 a to faktura [číslo] na částku 148 Kč, faktura [číslo] v částce 148 Kč, faktura [číslo] ve výši 148 Kč a faktura [číslo] ve výši 148 Kč. Tyto částky obsahují měsíční poplatky za pojištění. Žalovaný však shora uvedené částky neuhradil, a to ani poté, co byl ze strany žalobkyně k jejich uhrazení napomínán. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listin (účastnické smlouvy, souhlas s pojištěním, faktury včetně rozpisů vyúčtování služeb, porušení poskytování služeb, pokus o smír, přehledy neuhrazených faktur, upomínky) má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzení žalobkyně obsaženými v žalobě, když bylo případně na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval opak, ale nestalo se tak. 5. Podle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku, smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. 6. Podle § 1746 odst. 2 Občanského zákoníku, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 7. Po právním zhodnocení předložených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Pravomoc soudu je v tomto případě dána s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2010 č. j. Conf 56/2010-12. Mezi účastníky byly uzavřeny platná smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, když se jedná o inominátní smlouvy s prvky kupní smlouvy. Na základě těchto smluv poskytovala žalobkyně žalovanému sjednané služby, za nichž se žalovaný zavázal řádně a včas hradit vystavená vyúčtování. Žalovaný však tuto povinnost porušil, když vystavené faktury tak, jak jsou specifikovány v žalobě řádně a včas neuhradil. Žalovaný proti žalované částce neuplatnil žádnou obranu a v řízení zůstal zcela pasivní. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl a to včetně požadovaného příslušenství, když tím, že žalovaný řádně a včas neplnil, dostal se do prodlení (§ 1970 Občanského zákoníku). 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč Tyto náklady představuje zaplacený soudní poplatek 800 Kč a dále náklady uplatněné v souladu s § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. v celkové výši 200 Kč. 9. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle § 160 odst. 1 o. s. ř.