28 C 54/2023-46 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 6. 10. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 81 945,65 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba] anebo [právnická osoba] anebo [právnická osoba] anebo [právnická osoba]) a žalovaným byla uzavřena dne 3. 10. 2002 smlouva o finančním leasingu [číslo] jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky leasingu, splátkový kalendář a předávací protokol. Na základě této smlouvy byl přenechán žalovanému, jakožto leasingovému nájemci k užívání předmět leasingu a na dobu 48 měsíců. Žalovaný se zavázal za užívání předmětu leasingu uhradit právnímu předchůdci žalobkyně celkem 48 pravidelných měsíčních splátek sjednaných ve smlouvě. Žalovaný uhradil poslední splátku dne 8. 10. 2003 s tím, že v průběhu trvání smlouvy se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek leasingu a neplnil tak řádně a včas své závazky ze smlouvy. Tímto podstatně porušil smlouvu, přičemž právní předchůdce žalobkyně byl v souladu se smluvním ujednáním a obchodními podmínkami oprávněn předčasně ukončit smlouvu pro hrubé porušení smluvních ujednání, když tak učinil ke dni 31. 10. 2003, o čemž žalovaného písemně vyrozuměl. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo požadovat zaplacení souhrnu všech splátek za dobu, na kterou byla smlouva původně sjednána, veškerých nákladů a poplatků spojených s ukončením smlouvy včetně případného pojištění a smluvních pokut. Pohledávka za žalovaným vyplývající ze shora uvedené smlouvy byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši 56 606 Kč představující jistinu, částku 25 339,65 Kč představující smluvní pokutu a zákonný úrok z prodlení ve výši 2 % ročně z jistiny jdoucímu od 1. 11. 2003 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil a to ani poté, co byl ze strany žalobkyně k jejímu uhrazení písemně upomínán a to i předžalobní upomínkou. 2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 se dne 4. 1. 2023 č. j. 65 C 296/2022-18 byla věc postoupena soudu zdejšímu jako soudu místně příslušnému. 3. K výzvě zdejšího soudu žalobkyně doplnila svá tvrzení, když uvedla, že na základě smlouvy uvedené v žalobě bylo žalovanému umožněno užívat motorové vozidlo Ford Mondeo Turnier Diesel o1,8 TD GLX s tím, že za jeho užívání se žalovaný zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně zálohu na splátky ve výši 72 250 Kč a celkem 48 měsíčních splátek po 9 451 Kč Smluvní strany mezi sebou ujednaly, že neuhradí-li žalovaný jakoukoliv splátku či platbu v době její splatnosti, je povinen uhradit právnímu předchůdci žalobkyně dohodnutý úrok z prodlení ve výši 0,3 % z dlužné částky za každý i započatý den prodlení a dále správní poplatek za vystavení penalizační faktury ve výši stanovené interními předpisy právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný za celé smluvní období uhradil na předmětnou pohledávku částku 78 499 Kč, kdy žalovaný naposledy před zesplatněním uhradil splátku splatnou ke dni 13. 4. 2003 a zůstal tak v prodlení se splátkou splatnou ke dni 13. 5. 2003, k 13. 6. 2003, 13. 7. 2003, 13. 8. 2003, 13. 9. 2003 a 13. 10. 2003. S ohledem na prodlení žalovaného právní předchůdce žalobkyně ukončil smlouvu ke dni 31. 10. 2003. Žalobkyně tak uvedla, že žádá uhrazení částky 25 339,65 Kč, která představuje součet úroků z prodlení, kdy úrok z prodlení byl účtován pouze ke dni předcházejícímu dni vystavení faktury a dále pokutu ve výši 5 000 Kč za prodlení s platbou dle čl. XI. odst. 2 Všeobecných podmínek. Žalobkyně uvedla, že žalovaná jistina se skládá z dlužných splátek s tím, že na splátku v měsíci květen 2003 byla uhrazena částka 100 Kč platbou dne 8. 10. 2003. 4. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 5. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o. s. ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Z předložených listin, a to z leasingové smlouvy [číslo] splátkového kalendáře leasingové smlouvy, všeobecných obchodních podmínek finančního leasingu, pohybů na bankovních účtech, přehledu pohybů na bankovních účtech, přehledu vydaných faktur, vyúčtování smluvních pokut, penalizačních poplatků a splátek, předávacího protokolu, smlouvy o postoupení pohledávek včetně její přílohy, dohody o úplatě a potvrzení o úplatě, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní upomínky včetně podacích lístků má soud za prokázaný skutkový stav, který koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když bylo v případě na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. 7. Podle ust. § 262 odst. 1 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013, strany si mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261, se řídí tímto zákonem. Jestliže taková dohoda směřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, je neplatná 8. Podle ust. § 269 odst. 2 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013, účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není. 9. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena platná nepojmenovaná smlouva s prvky smlouvy nájemní a kupní dle ust. § 269 odst. 2 obch. zák., kdy na jejím uzavření dle tohoto zákonného ustanovení se strany v souladu s ust. § 262 odst. 1 obch. zák., účinného do 31. 12. 2013, dohodly. Žalovaný však povinnosti, ke kterým se smluvně zavázal, řádně a včas neplnil, když neuhradil splátky splatné ke dni 13. 5. 2003, 13. 6. 2003, 13. 7. 2003, 13. 8. 2003, 13. 9. 2003 a 13. 10. 2003. Právní předchůdce žalobkyně v souladu se čl. XII všeobecných obchodních podmínek smlouvu vypověděl a vznikl mu tak nárok na na zaplacení dosud nesplacené jistiny ve výši 56 606 Kč a dále veškerých nákladů a poplatků spojených s ukončením smlouvy včetně práva požadovat smluvní pokutu, která byla mezi stranami platně ujednána dle ust. § 544 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013. Protože se žalovaný dostal do prodlení, podle ust. § 1970 o. z. má žalobkyně nárok též na zaplacení úroku z prodlení, a to v sazbě určené dle ust. 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 27. 4. 2005 Sb. Soud proto žalobě zcela vyhověl. Z předložených listin taktéž byla prokázána aktivní věcná legitimace žalobkyně (§ 1895 zák. č. 89/2012, občanský zákoník). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 266,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 278 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 81 945,65 Kč sestávající z částky 4380 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, podání návrhu ve věci), tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 2 948,40 Kč. 11. O veškerých lhůtách soud rozhodoval dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.