28 C 61/2023-21 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 23. 2. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 18 780 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne 12. 9. 2020 v době od 8:00 do 8:10 hodin na adrese [adresa žalovaného], narozenou 20. 4. 1947 pojištěnce [anonymizována tři slova], přičemž jí způsobil poškození zdraví, v důsledku čehož zaplatila žalobkyně náklady zdravotní péče ve výši 18 780 Kč a vznikla jí tak majetková újma. Zavinění žalovaného je zdokumentováno Rozhodnutím správního orgánu Statutární město Plzeň, městský obvod [obec a číslo], komise pro projednávání přestupků [číslo jednací] ze dne 24. 3. 2022, který předmětným rozhodnutím byl žalovaný uznán odpovědným za předmětné protiprávní jednání. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě vzniklé škody, žalovaný však neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené jim do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listin (sdělení o výsledku správního řízení, výzva k úhradě nákladů léčení, doručenka České pošty, vyčíslení nákladů léčebné péče) má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. 5. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů nahrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je v přímém fondu zdravotní pojišťovny. 6. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako škůdce vlastním protiprávním jednání porušujícím zákon, které dosáhlo intenzity přestupku, způsobil škodu na zdraví třetí osoby, která vznikla v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním poškozeného. Poškozená byla následně ošetřena a žalobkyně jako zdravotní pojišťovna poškozeného povolána dle zákona č. 48/1997 Sb. k vyhrazení poskytnuté lékařské péče zaplatila celkem částku 18 780 Kč zdravotnickým zařízením a má tak nárok na regres dle § 55 odst. 1 shora uvedeného zákona ve spojení s § 2920 občanského zákoníku vůči žalovanému, který svým zaviněným protiprávním jednáním zranění poškozené jako pojištěnce žalobkyně způsobil. Odpovědnost žalovaného za vzniklou škodu pak vyplývá z ustanovení § 2910 Občanského zákoníku. Soud tak žalobě zcela vyhověl. Tím, že žalovaný řádně a včas neplnil, dostal se do prodlení, soud taktéž shledal důvodným požadavek žalobkyně co do zákonného úroku z prodlení (§ 1970 Občanského zákoníku). 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni jenž byla v řízení plně úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití Vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky. 8. V obou případech ke splnění povinnosti žalovanému byla ustanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.