30 C 101/2023-48 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 19. 1. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 6. 11. 2019 dodávala žalobkyně žalovanému plyn do odběrného místa na adrese v [obec], [ulice a číslo] a zároveň mu umožnila jeho odběr. Za období od 9. 10. do 1. 10. 2021 vystavila žalobkyně žalovanému za odebraný plyn fakturu [číslo] znějící na částku 1 665,82 Kč, na kterou žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Dodaný plyn za období od 2. 10. 2021 do 11. 5. 2022 pak vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] znějící na částku 1 174,97 Kč, kdy ani na tuto fakturu žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně dále dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese v [obec], [ulice a číslo] elektřinu, a to na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny pro potřeby domácnosti. Za období od 8. 11. 2019 do 12. 10. 2020 vystavila za odebranou elektřinu žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] znějící na částku 550,52 Kč se splatností dne 29. 10. 2020, kdy žalovaný na tuto fakturu žalobkyni uhradil dne 5. 11. 2020 částku 275,51 Kč, kdy na zbývající část pohledávky ve výši 275,01 Kč již dále ničeho neuhradil. Elektřinu dodanou do výše uvedeného odběrného místa v období od 13. 10. 2020 do 15. 12. 2020 pak vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou [číslo] v částce 1 140,92 Kč se splatností dne 12. 1. 2021, kdy žalovaný na tuto fakturu ničeho neuhradil. Žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému poplatek za zaslání upomínek v souvislosti s prodlením s platbami za dodaný plyn a elektřinu, a to 5x 240 Kč dle Všeobecných obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí shora uvedených smluv. Žalovaný na celkovou dlužnou pohledávku ve výši 5 456,72 Kč ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel. 3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným existoval závazkový vztah o dodávce elektřiny a plynu ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, které svým obsahem odpovídají kupní smlouvě ve smyslu ustanovení § 2079 a n. občanského zákoníku. Žalobkyně pak dodala žalovanému plyn a elektřinu do shora uvedeného odběrného místa a cenu za takto odebraný plyn a elektřinu žalovanému řádně vyúčtovala. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni řádně a včas cenu za odebraný plyn a elektřinu ve lhůtě splatnosti faktur uvedených shora. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě v této části vyhověl. Zároveň soud shledal po právu i nárok na zaplacení pěti upomínacích poplatků ve výši 240 Kč, když tyto ve své podstatě shledal jako smluvní pokuty ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku. Žalovanému tedy byla uložena povinnost zaplatit celkem částku 5 456,72 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze tří úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 600 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 1 489 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 6. Nad rámec shora uvedeného soud uvádí, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., když soud návrh žalobkyně vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobkyně podala několik tisíc obdobných návrhů. V souvislosti se shora uvedeným soud dále uvádí, že dospěl k závěru, že na řízení o těchto typových žalobách obecně dopadá shora uvedené ustanovení s výjimkou případu, kdy skutkové okolnosti věci i právní hodnocení jsou natolik specifické, že je již nelze zařadit k „ obdobným věcem“. V daném případě se o takovou výjimku nejedná, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podaná na naprosto totožném vzoru tak, jako v jiných obdobných případech, kdy došlo toliko k aktualizaci dat.