30 C 45/2023-26 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 26. 10. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že dne 8. 4. 2019 uzavřela s žalovanou smlouvu o bankovních službách, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně jakožto banky zřídit a vést pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet], nedílnou součástí smlouvy pak byly i Všeobecné obchodní podmínky a podmínky ke smlouvě. Žalovaná pak porušila své smluvní podmínky tím, že přečerpala prostředky do nepovoleného debetu, žalobkyně proto odstoupila v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami od smlouvy, a to oznámením ze dne 28. 3. 2022. Dopisem ze dne 20. 4. 2022 bylo žalované oznámeno zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek, na který byl převeden nepovolený zůstatek účtu ve výši – 729,76 Kč jako nepovolený debet (účet č. [bankovní účet]). Žalobkyně dále uzavřela jako úvěrující s žalovanou jako úvěrovanou dne 16. 3. 2021 smlouvu o osobní kreditní kartě REK. [číslo] na základě které této poskytla úvěr ke kreditní kartě s úvěrovým rámcem 10 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 13,90 % ročně. Žalovaná se pak dostala s čerpaným úvěrem, resp. s jeho splácením do prodlení, kdy žalobkyně s ohledem na shora uvedené dopisem ze dne 27. 6. 2022 od smlouvy odstoupila, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k jeho úhradě. Úvěr pak sestává z nesplacené jistiny ve výši 10 989,25 Kč a poplatku ve výši 1 000 Kč, když tento představuje poplatek za zaslání upomínek v souvislosti s úhradou pravidelných splátek. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 354,25 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 1 280,10 Kč. Žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na celkový dluh ve výši 11 719,01 Kč dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45a n. o. s. ř. do datové schránky. 3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena jednak smlouva o běžném účtu ve smyslu ustanovení § 2662 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Žalovaná v rozporu se smlouvu přečerpala peněžní prostředky na účtu, proto žalobkyně úvěr zrušila, pohledávku převedla na účet pohledávek z nepovoleného debetu a od smlouvy odstoupila, přičemž k zániku smlouvy o běžném účtu tak byla žalovaná povinna ve smyslu ustanovení § 2668 občanského zákoníku vypořádat své pohledávky a závazky týkající se předmětného účtu v celkové výši 729,76 Kč. Žalobkyně jako úvěrující dále platně uzavřela s žalovanou jako úvěrovanou smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a n. občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Svoji povinnost ze shora uvedené smlouvy řádně splnila, když žalované poskytla úvěrový rámec, přičemž žalovaná úvěr čerpala, avšak tento řádně a včas nehradila, proto žalobkyně od smlouvy odstoupila, celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k jeho úhradě, a to v celkové výši 10 989,25 Kč, a dále poplatku ve výši 1 000 Kč. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, ze tří úkonů právní služby po 300 Kč (tj. 900 Kč) dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 2 252 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 6. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., když soud návrh žalobkyně vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně tým žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobkyně podala několik stovek obdobných návrhu. V souvislosti s výše uvedeným pak soud dále uvádí, že dospěl k závěru, že na řízení o obdobných žalobách dopadá shora uvedené ustanovení s výjimkou případu, když skutkové okolnosti věci i právní hodnocení jsou natolik specifické, že je již nelze k „ obdobným věcem“ zařadit. V daném případě se o takový úkon nejedná.