34 C 87/2022-45 — Okresní soud Plzeň-město

1. Předmětem řízení byly žalobkyní uplatněné procesní nároky na zaplacení částky 6 000 Kč a určení, že vlastníkem motorového vozidla uvedeného ve výroku je žalovaný. 2. Soud vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 7. 10. 2020 kupní smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala k převedení vlastnického práva k motorovému vozidlu tovární značky Mercedes, model třídy C, [registrační značka], číslo karosérie [anonymizováno], a tento automobil žalovanému odevzdat a žalovaný se zavázal automobil převzít a zaplatit žalobkyni kupní cenu. Ve smlouvě si strany sjednaly též to, že žalovaný požádá o zápis změny údaje o vlastníkovi vozidla do Registru silničních vozidel do 10 dnů od uzavření smlouvy, což žalovaný nesplnil. Pro případ porušení této povinnosti si strany ve smlouvě sjednaly ve prospěch žalobkyně smluvní pokutu, jež nevylučuje nárok na náhradu škody, ve výši 5 000 Kč. Po odevzdání vozidla žalovanému dne 7. 10. 2020 byla v rozhodnutí Magistrátu města Plzně ze dne 8. 3. 2022, č. j. [spisová značka], žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu ve znění do 22. 5. 2021, kterého se jako provozovatel vozidla (osoba zapsaná v registru silničních vozidel jako provozovatel vozidla) dopustila tím, že v rozporu s § 10 odst. 3 téhož zákona nezajistila, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích, neboť a) dne 12. 6. 2021 - stručně řečeno - v ulici U Seřadiště mezi křižovatkami s ulicemi K Dráze a [ulice] ve směru jízdy do centra města nezjištěný řidič překročil nejvyšší povolenou rychlost o 12 km/h, čímž porušil § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu ve znění do 1. 8. 2021, kdy jeho jednání vykazuje znaky přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu a b) dne 17. 7. 2021 - opět stručně řečeno - v Plaské ulici mezi křižovatkami s ulicemi Tachovská a Nýřanská ve směru jízdy do centra města nezjištěný řidič překročil největší dovolenou rychlost o 12 km/h, čímž porušil § 8 odst. 4 zákona o silničním provozu do 1. 8. 2021, přičemž jeho jednání vykazuje znaky přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, za což jí byla uložena pokuta ve výši 1 000 Kč, kterou žalobkyně uhradila dne 18. 3. 2022. Žalobkyně vyzvala žalovaného k podání žádosti o změnu údajů o vlastníkovi daného vozidla v registru silničních vozidel, k zaplacení smluvní pokuty a k zaplacení náhrady škody ve výši 5 000 Kč a 1 000 Kč, přičemž žalovaný na výzvu nereagoval, ničeho neuhradil a o zápis změny vlastníka vozidla nepožádal. 3. Po právní stránce soud vyšel z § 2048 o. z., neboť strany si pro případ porušení smluvené povinnosti sjednaly smluvní pokutu v určité výši. Jelikož žalovaný smluvní povinnost porušil, je povinen k zaplacení smluvní pokuty v domluvené výši. Nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 000 Kč soud posoudil podle § 2913 odst. 1 o. z., dle něhož poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit (v souzeném případě druhé smluvní straně). Tím, že žalobkyně byla uznána přestupkem a byla jí uložena pokuta, jí vznikla povinnost k zaplacení dluhu, která představuje škodu podle § 2952 věta druhá o. z., kterou navíc poté uhradila, a došlo k transformaci škody v jejím majetku. Rozhodnutím o tom, že byl spáchán přestupek a kdo jej spáchal, je soud ve smyslu § 135 odst. 1 o. s. ř. části věty před středníkem vázán. Přesto jen připomíná, že provozovatelem vozidla ve smyslu zákona o silničním provozu se rozumí osoba zapsaná v registru silničních vozidel (§ 2 písm. b)). Je tedy splněna podmínka příčinné souvislosti, protože žalovaný porušil svou povinnost zařídit zápis údaje o změně vlastníka, resp. provozovatele, do registru silničních vozidel. Jelikož tak neučinil, vznikl žalované dluh z pokuty uložené jí coby zapsanému provozovateli, ač ve skutečnosti již vozidlo neprovozovala. Při určení vlastnického práva soud vycházel z § 80 o. s. ř. Naléhavý právní zájem spatřuje v tom, že žalovaný přepis nezařídil, ani žalobkyni k tomu neposkytl součinnost. I když tyto případy obecně upravuje § 8a zák. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, přesto první věta druhého odstavce zmíněného ustanovení vyžaduje mimo jiné předložení protokolu o evidenční prohlídce ne staršího 30 dnů, což je podmínka, kterou prodávající zpravidla splnit nedokáží (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2020, č. j. 9 As 346/2019-28). Požadavek na doložení těchto dokumentů, neposkytl-li nový vlastník vozidla dostatečnou součinnost, není podle Ústavního soudu skutečnou překážkou k tomu, aby se žadatel mohl domoci změny či odstranění údaje o své osobě v registru silničních vozidel, jde-li tak učinit na základě pravomocného rozsudku o určení vlastnictví k danému vozidlu (nález Ústavního soudu ze dne 9. 5. 2021 sp. zn. Pl. ÚS 114/20). Za této situace je třeba vycházet z toho, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na daném určení. Žalovaný je přitom vlastníkem shora uvedeného vozidla, neboť jej nabyl kupní smlouvou ze dne 7. 10. 2020. 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. o. s. ř. Žalobkyně byla zcela procesně úspěšná, proto má právo na náhradu 100 % svých nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč a paušální náhrady nezastoupeného účastníka za 2 úkony: výzvy k plnění a návrhu ve věci samé, obojí podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši určené v § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky, tedy po 300 Kč. Náhrada nákladů řízení proto spolu činí 3 600 Kč.