38 C 52/2023-43 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne 1. 12. 2022 žalobu, kterou se domáhala uložení povinnosti žalované k zaplacení částky celkem 32 950,02 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] ([právnická osoba]), [IČO] dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání kreditní karty [číslo] na základě které si smluvní strany sjednaly úvěrový rámec do částky 30 000 Kč a byla žalované poskytnuta kreditní karta, jejímž prostřednictvím byla žalovaná oprávněna čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů. Čerpaný úvěr byla žalovaná povinna splácet v měsíčních minimálních splátkách odvozených od sjednané procentuální výše z vyčerpané částky v předchozím měsíci. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 22. 8. 2002, v té době dluh již bylo vyčerpáno 42 000 Kč, splacena byla však jen část, dluh proto odpovídal 36 596,24 Kč s příslušenstvím a aktuální úroková sazba odpovídala 23,88% ročně. Na základě vkladu části podniku společnosti původního věřitele [právnická osoba] do společnosti [právnická osoba] [IČO], následně na základě vnitrostátní fúze sloučením této společnosti se společností [právnická osoba] [IČO] a dále pak na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] došlo ke změně v osobě věřitele, věřitelem pohledávky za žalovanou se tak stala žalobkyně. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 17. 7. 2019, kterým byla současně vyzvána žalovaná k zaplacení dluhu. Dluh žalované činil ke dni postoupení 53 148,81 Kč a odpovídá dluhu na jistině ve výši 28 950,03 Kč, dluhu na poplatku ve výši 3 999,99 Kč, úrokům z prodlení a úroku z úvěru ve výši 23,88 % ročně, úroky a úroky z prodlení byly do doby postoupení kapitalizovány. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala pasivní. 3. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] soud žalobě částečně vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni požadovanou jistinu a úrok z prodlení, ohledně úroku z úvěru však oproti žalobě přiznal úrok ve výši 22,68% ročně z částky 5 937,10 Kč namísto 23,88% ročně částky 28 950,03 Kč za dobu od 22.6.2019 do 23. 4. 2020 a za dobu od 24. 4. 2020 do zaplacení je 9% ročně z částky 5 937,10 Kč, v zamítavé části rozhodl pak jen o úroku z úvěru od 24. 4. 2020 do zaplacení z částky 5 937,10 Kč namísto 28 950,03 Kč. Byť z odůvodnění rozsudku je úvaha soudu zřejmá, ve výroku soud udělal chybu v částce základu úroku z úvěru i procentní výši. 4. Podáním doručeným soudu dne 4. 5. 2023 upozornila žalobkyně na tyto písemné chyby rozsudku a navrhla vydání doplňujícího rozsudku. 5. V daném případě soud postupoval ohledně doplňujícího výroku dle § 166 odstavec 1 občanského soudního řádu ve spojení s § 115a občanského soudního řádu. K vyhlášení doplňujícího rozsudku není třeba nařizovat jednání, pokud se účastníci práva účasti na vyhlášení rozsudku vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. V daném případě soud postupoval i při vyhlášení rozsudku ze dne [datum] postupem dle § 115a občanského soudního řádu, a proto i doplňující rozsudek vyhlásil soud bez nařízení jednání. 6. Soud v doplňující rozsudku ve výroku IV. tak rozhodl o povinnosti žalované k zaplacení úroku z úvěru v % výši i ohledně základu tak, aby spolu s tím, co bylo uvedeno ve výroku I. rozsudku ze dne [datum] odpovídalo 23,88% ročně (chybně bylo v rozsudku ze dne [datum] uvedeno jen 22,68% ročně, spolu s 1,2% ročně dle tohoto doplňujícího rozsudku pak činí 23,88% ročně) z částky 28 950,03 Kč (v rozsudku ze dne [datum] je chybně uvedena jen částka 5 937,10 Kč, která spolu s 23 012,93 Kč dle doplňujícího rozsudku pak činí součet 28 950,03 Kč) za dobu od 22. 6. 2019 do 23. 4. 2020 a 9% ročně z částky 28 950,03 Kč (byla obsažena stejná chyba) za dobu od 24. 4. 2020 do zaplacení. Ohledně důvodu pro snížení soud odkazuje na odůvodnění rozsudku ze dne [datum]. Pro stručnost pak soud shrnuje, že žalobě bylo vyhověno ohledně úroku, který byl též částečně kapitalizován s výjimkou úroku ve výši 14,88% ročně (23,88% minus 9%) za dobu od 24. 4. 2020 do zaplacení, a to s ohledem na ustanovení § 122 odstavec 4 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. ve znění účinném po 24. 4. 2020. Soud aplikoval přechodná ustanovení zákona č. 186/2020 Sb. a přechodná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. a i přesto, že smlouva o úvěru byla uzavřena za předchozí právní úpravy, je potřeba na ni vztáhnout citované ustanovení § 122 odstavec 4 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 24. 4. 2020, které limituje výši úroku z úvěru při prodlení se zaplacením spotřebitelského úvěru delším než 90 dní výší reposazby ČNB pro první den kalendářního pololetí zvýšenou o 8%. Soud proto vyšel ze skutečnosti, že pro období od 1. 1. 2020 činila reposazba ČNB takto zvýšená 9% a vyhověl žalobě jen do této výše úroku za dobu od 24. 4. 2020 do zaplacení. 7. Ze stejného důvodu, kdy se opakovala písemná chyba základu procentního vyjádření úroku 5 937,10 Kč namísto 28 590,03 Kč, pak soud doplnil výrokem V. výrok II. původního rozsudku tak, aby bylo zřejmé, že zamítavý výrok se týká úroku do výše 14,88% ročně z celkové částky 28 950,03 Kč (v rozsudku ze dne 30. 3. 2023 je uvedena jen částka 5 937,10 Kč a spolu s 23 012,93 Kč pak činí součet 28 950,03 Kč) za dobu od 24. 4. 2020 do zaplacení. 8. O náhradě nákladů řízení již bylo rozhodnuto, doplnění se týká jen příslušenství.