39 C 251/2023-37 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 28. 7. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo uhradit částku 13 220 Kč spolu s příslušenstvím v podobě sjednaného úroku, zákonného úroku z prodlení a nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela dne 23. 3. 2023 se společností [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které na ni přešlo i právo vymáhat pohledávku za žalovanou uplatněnou touto žalobou. Uvedla, že společnost [právnická osoba] uzavřela dne 10. 10. 2020 se žalovanou, smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Před uzavřením této smlouvy řádně prověřila schopnost žalované úvěr splácet, žalovaná uvedla konkrétně své majetkové poměry, tyto vyplnila v kartě zákazníka. Kartu zákazníka vyplnila 10. 10. 2020 a uvedla, že pobírá 17 000 Kč měsíčně, jako státní podporu pobírá 10 000 Kč. Zde se soud neubrání konstatování, že i v této části jsou skutková tvrzení velmi zmatená, pokud se uvádí, že čistý příjem je získáván z mateřské/rodičovské, zároveň je mzdou, částečným úvazkem či příjmem z podnikání. Dále pak se uvádí státní podpora v podobě důchodu, starobního či invalidního, mateřské či rodičovské či podpory v nezaměstnanosti. Výsledné příjmy žalované byly stanoveny částkou 27 000 Kč. Z nájemní smlouvy pak byly ověřeny i výdaje ve výši 3 250 Kč na bydlení. Další výdaje v podobě nákladů na telefon, jídlo, léky, dopravu a oblečení byly stanoveny částkou 10 600 Kč, z čehož uzavřel právní předchůdce žalobkyně použitelný příjem 13 150 Kč měsíčně. Bylo tedy možné požadovaný úvěr poskytnout. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované 12 000 Kč, tyto byly předány v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit mimo uvedenou jistinu také úrok za půjčené peněžní prostředky 2 400 Kč (za dobu řádného trvání smlouvy), odměnu za administrativní činnost 2 400 Kč a platbu za hotovostní inkaso 4 800 Kč (celkem 9 600 Kč). Celá částka 21 600 Kč měla být uhrazena v šedesáti týdenních splátkách po 360 Kč počínaje 17. 10. 2020. Splatnost poslední splátky byla stanovena na 4. 12. 2021. Za dobu trvání smluvního vztahu uhradila žalovaná pouze 9 780 Kč, z čehož bylo 1 717,78 Kč započteno na jistinu, 2 400 Kč na sjednaný úrok, 2 400 Kč na poplatek za administrativní činnost a 1 862,22 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky 16 020 Kč, tato částka představuje 10 282,22 Kč, nesplacenou jistinu a 2 937,78 Kč nesplacený poplatek za hotovostní inkaso splátek. Žalobkyně tedy požaduje uvedené částky, dále pak také kapitalizovaný úrok 3 139,52 Kč, když se má jednat o úrok v sazbě 23,19% ročně (smluvní sazba) za období od 5. 12. 2021 do 23. 3. 2023. Dále pak je kapitalizován zákonný úrok z prodlení částkou 1 150,75 Kč, opět za období od 5. 12. 2021 do data postoupení pohledávky 23. 3. 2023. Od následujícího data je pak požadován sjednaný úrok 23,19% ročně z dlužné jistiny, stejně tak úrok z prodlení z dlužné jistiny. 2. Ve věci byl dne 25. 8. 2023 vydán elektronický platební rozkaz, ten byl však usnesením z 3. 10. 2023 pro jeho nedoručení žalované zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud tedy jeho souhlas předpokládal. 4. Z předložených listin bylo zjištěno, že dne 10. 10. 2020 byla mezi společností [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti – [anonymizována dvě slova]. Strany sjednaly poskytnutí finančních prostředků ve výši 12 000 Kč (dle smlouvy předáno v hotovosti) s tím, že splatnost se sjednává 60 týdnů. Zápůjční úroková sazba byla pro tuto délku splácení stanovena 32,15% ročně. Celkem mělo být uhrazeno 21 600 Kč s tím, že spolu s jistinou má být uhrazen úrok 2 400 Kč, administrativní poplatek 2 400 Kč a odměna za hotovostní inkaso ve výši 4 800 Kč RPSN je uvedeno ve výši 206,15%. Týdenní splátka byla stanovena částkou 360 Kč. V kartě zákazníka žalovaná uvedla své osobní údaje včetně dokladu totožnosti, adresy trvalého pobytu i adresy, kde měly být splátky vybírány. Uvedla, že je vedena na úřadu práce České republiky, aktuálně je na mateřské dovolené, předchozím zaměstnavatelem byla [právnická osoba] [anonymizováno]. Uvedla, že pobírá čistý příjem 17 000 Kč, dále pak státní podporu ve výši 10 000 Kč (zde je evidentní, že při sepisu skutkových tvrzení právní zástupce žalobkyně pouze okopíroval údaje z tabulky bez konkretizace, který z uvedených příjmů je tím, který žalovaná pobírá). Celkové příjmy byly stanoveny částkou 27 000 Kč. Pokud žalovaná uvedla výdaje na bydlení, jednalo se o částku 3 250 Kč s tím, že přítel hradí jednu polovinu, ostatní výdaje byly uvedeny částkou 10 600 Kč. Podle karty zákazníka byly údaje ověřeny z bankovních výpisů, výplatních pásek, dokladu o přiznání mateřské dovolené a pracovní smlouvou. Tyto doklady následně byly soudu předloženy, kdy pracovní smlouva žalované je datována 17. 4. 2020 zaměstnavatelem je [anonymizováno] [právnická osoba] Pracovní poměr byl sjednán pro výkon práce pracovníka logistiky s hrubou měsíční mzdou při nástupu do zaměstnání 28 000 Kč. Dále byla předložena výplatní páska za měsíc květen 2020 s čistým příjmem žalované 16 177 Kč, výplatní páska za červen 2020 s čistým příjmem žalované 22 361 Kč (je zřejmé, že z této částky již byly prováděny srážky nepřednostních pohledávek), dále pak výplatní páska za červenec 2020 s čistým příjmem žalované 22 150 Kč, ze kterého opět byla provedena srážka nepřednostních pohledávek 4 792 Kč. Ze zprávy Úřadu práce ČR z 21. 12. 2019 bylo zjištěno, že od 1. 1. 2020 je žalované automaticky zvyšován rodičovský příspěvek z celkové původní dávky na 300 000 Kč. Bylo uvedeno, že žalovaná k 1. 12. 2019 vyčerpala teprve 103 887 Kč. Výplata rodičovského příspěvku byla ověřena výpisem z bankovních účtů, kde je uvedeno příkladmo 7. 10. 2020 částka 10 000 Kč přijata od Úřadu práce České republiky. Stejně tak 7. 8. 2020 či 2. 7. 2020 Náklady na bydlení byly ověřeny smlouvou o nájmu domu ze dne 10. 8. 2020, podle kterého byla panu [jméno] [příjmení] pronajata rekreační chata [anonymizováno] ve [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] tím, že se spolužijícími osobami je žalovaná a dvě děti (cena nájemného nebyla uvedena). Aktivní legitimace byla doložena smlouvou o postoupení pohledávek z 23. 3. 2023, kde pod [číslo] figuruje i pohledávka za žalovanou. Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky dne 19. 4. 2023, kdy byla vyzvána k doplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení uvedeného dopisu. Naposledy pak byla žalovaná vyzvána k zaplacení předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně dne 10. 7. 2023. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Z předložených listinných důkazů soud uzavírá, že na smlouvu, která byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, je třeba nahlížet jako na neplatné právní jednání, ze kterého v žádném případě nevznikly zamyšlené důsledky, a to konkrétně vrácení poskytnutých finančních prostředků a dalších plateb, které ve smlouvě strany sjednaly. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 12 000 Kč, soud nemá pochybnosti ani o tom, že žalovaná se zavázala vrátit tuto částku společně s dalšími platbami tak, že ve výsledku mělo být uhrazeno 21 600 Kč. Soud se však neztotožňuje s tím, že byla sjednána úroková sazba 32,15% (přičemž zástupce žalobkyně při platbě tvrdí úrokovou sazbu 23,19%), když úrok za poskytnutí peněz byl za dobu trvání smluvního vztahu kapitalizován na částku 2 400 Kč. Soud je toho názoru, že všechny uváděné platby ve výši celkem 9 600 Kč je třeba považovat za skrytý úrok, kdy při přepočtu na roční úrokovou sazbu se jedná o 69,30% ročně. Při posouzení běžné úrokové sazby, která byla poskytována v říjnu 2020, se jedná o úrok naprosto nepřiměřený. V tomto směru je pa