39 C 299/2022-20 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou zdejšímu soudu dne 29. 10. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 525 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že žalovaný je evidován jako vlastník motorového vozidla [registrační značka], [VIN kód], toto vozidlo bylo v době od 29. 7. 2019 do 12. 8. 2019 bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (35 dnů bez pojištění). Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky odpovídající denní sazbě 35 Kč za celkem 35 dní. Ve stanovené lhůtě do 19. 1. 2020 však příspěvek ani náhradu nákladů na jeho uplatnění žalovaný neuhradil či proti němu nebrojil. Žalobkyně tedy uplatnila nárok na částku 1 225 Kč (35 Kč denně za celkem 35 dní), dále pak poplatek 300 Kč dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen. 2. Podáním doručeným soudu dne 22. 12. 2022 vzala žalobkyně svoji žalobu co do částky jistiny zpět s tím, že žalovaný po podání žaloby (konkrétně dne 15. 12. 2022) částku 1 525 Kč uhradil. Požádala o zastavení řízení v tomto rozsahu s tím, že nadále trvá pouze na přiznání práva na zaplacení úroku z prodlení, který byl ke dni zaplacení kapitalizován na částku 356 Kč. Podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. může žalobce za řízení vzít zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zastaví. V dané věci došlo ke zpětvzetí žaloby ohledně jistiny ještě před zahájením jednání, soud tedy řízení zastavil, rozhodoval nadále jen o úrocích z prodlení 3. Protože žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníku, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn tento skutkový stav. Ze zprávy [stát. instituce] ze dne 6. 12. 2022 a z registru předloženého žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaný je od 13. 3. 2019 veden v registru silničních vozidel jako provozovatel a vlastník motorového vozidla [právnická osoba] [registrační značka]. Dopisem ze dne 5. 12. 2019 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, a to v sazbě 35 Kč denně za 35 dní, když pojištěním z odpovědnosti nebylo pokryto období od 9. 7. 2019 do 18. 8. 2019. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 1 525 Kč, když částka příspěvku byla vyčíslena na 1 225 Kč, dále pak byly k úhradě předepsány také náklady spojené s uplatněním pohledávky 300 Kč. Žalobkyně dále dne 12. 2. 2020 zaslala žalovanému upomínku o úhradu dlužné částky zákonného příspěvku nepojištěných, upomenutí zopakovala ještě 5. 6. 2020. Naposledy byl žalovaný vyzván k úhradě [právnická osoba], a.s. dne 22. 11. 2021 a právní zástupkyní žalobkyně dne 24. 1. 2022. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 5. Podle § 3 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 6. Podle § 24c shora uvedeného zákona, je-li provozováno tuzemské vozidla bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit kanceláři příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Výše příspěvku se určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem a nákladů na jeho uplatnění a vymáhání. Příspěvek je splatný ve lhůtě 30i dnů ode dne doručení písemné výzvy kanceláře k jeho úhradě. Účinky doručení má i nevyzvednutí písemné výzvy k úhradě příspěvku do 15 dnů ode dne jejího uložení v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo odepření převzetí této výzvy. Podle přílohy ke shora uvedenému zákonu činí výše denní sazby pro osobní automobil s objemem válců motoru nad 1000 cm3 do 1350 cm3 35 Kč denně. 7. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že nárok žalobkyně byl zcela důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl v roce 2019 vlastníkem [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka]. Co se týče skutečnosti, že vozidlo nebylo pojištěno tak, jak má na mysli zákon č. 168/1999 Sb. vycházel soud z tvrzení žalobkyně, když proti těmto tvrzením žalovaný nevznesl žádnou námitku. Soud má tedy za prokázané, že v době od 9. 7. 2019 do 18. 8. 2019 nebylo vozidlo [právnická osoba] [registrační značka] řádně pojištěno. Žalovaný po podání žaloby dlužnou částku poplatku uhradil, i to lze chápat jako uznání pohledávky. Soud tedy uložil žalovanému zaplatit jen kapitalizovaný úrok z prodlení s odkazem na § 1970 občanského zákoníku. Poo uplynutí 30 dnů ode dne doručení výzvy se stal splatným závazek žalovaného, jeho neuhrazením ve stanovené lhůtě se pak žalovaný dostal do prodlení, žalobkyni tedy vznikl též nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř., když i k zastavení řízení došlo z viny žalovaného (žaloba byla podána důvodně). Žalobkyni náleží celková náhrada 1 489 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, dále pak náleží odměna za tři úkony právní služby po 200 Kč a 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21% z úkonů advokáta a paušálních náhrad, to vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb., když hodnota úkonu i paušální náhrady je účtována dle ustanovení § 14b odst. 1, odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Úkon zpětvzetí žaloby účtován nebyl. 9. O lhůtách plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., soud neshledal žádné důvody, pro které by měla být stanovena lhůta delší.