39 C 308/2022-17 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 12. 10. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit mu částku 1 520 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že žalovaná použila vozidlo MHD a nemohla se prokázat kontrolnímu orgánu platným jízdním dokladem. Ani následně nesplnila svoji povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému, kterou jí žalobkyně jako provozovatel MHD vyměřila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen. 2. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Soud vyzval účastníky, aby se k této možnosti vyjádřili, žalobkyně souhlas udělila již v žalobě, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. a ve věci jednání nenařizoval. 3. Soud provedl předložené listinné důkazy, ze kterých zjistil, že žalovaná dne 15. 4. 2021 použila autobusovou linku [číslo]. V prostoru zastávek [anonymizováno] - [nemocnice] byla v 10:47 hodin kontrolována kontrolním orgánem [anonymizována tři slova] podniků a neměla k dispozici platný jízdní doklad, její totožnost byla ověřena z [číslo obč. průkazu] (záznam o provedené přepravní kontrole [číslo]). K zaplacení byla žalovaná vyzvána žalobcem ještě upomínkou ze dne 5. 11. 2021, kterou žalovaná dle kopie dodejky nevyzvedla. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4. Podle § 18a odst. 1, písmeno c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 18a odst. 2, písm. c) zákona o silniční dopravě je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. 5. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 6. Podle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 7. Podle Nařízení [stát. instituce] [číslo] o tarifu Integrovaného dopravního systému na území [územní celek] je cestující povinen uhradit provozovateli dopravy stanovené jízdné a přirážku k jízdnému. Podle Smluvních přepravních podmínek účinných od 1. 7. 2020 se za jízdu bez platného jízdního dokladu stanovují přirážky k jízdnému uvedené ve Výňatku z Ceníku (Příloha 1 Smluvních přepravních podmínek). V případě že cestující nezaplatí jízdné a přirážku k jízdnému do 15. dne od kontroly, je povinen zaplatit přirážku k jízdnému 1 500 Kč. Podle článku 4. 11 Smluvních přepravních podmínek po nejzazším termínu splatnosti jízdného a přirážky k jízdnému ve snížené sazbě, bude uplatněn úrok z prodlení. 8. Z hlášení a ze záznamu o provedené přepravní kontrole ze dne 15. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaná skutečně v tento den cestovala veřejným hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní. Při této jízdě byla kontrolována revizorem a neprokázala se platným jízdním dokladem, ačkoliv došlo k uzavření smlouvy o přepravě, ze které žalované jednoznačně povinnost zaplatit jízdné plynula. Proto jí přímo na místě bylo uloženo k doplacení jednak jízdné ve výši 20 Kč, jednak přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná tyto povinnosti dosud nesplnila. 9. Žalovaná tedy použila veřejný hromadný dopravní prostředek provozovaný žalobcem, aniž by zaplatila jízdné. V důsledku tohoto jednání jí vznikla při kontrole pověřenou osobou povinnost podle § 18a odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., tedy zaplatit kromě ceny jízdného rovněž přirážku ve výši 1 500 Kč. Jelikož žalovaná tuto svou povinnost nesplnila, dostala se do prodlení ve smyslu § 1970 obč. zák. Úroky z prodlení jsou požadovány ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradou peněžitého plnění 16. den po provedené kontrole (článek 11 Smluvních přepravních podmínek). Nárok žalobkyně se ukázal být zcela po právu, soud tedy návrhu v celém rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Žalobkyni náleží celková náhrada 600 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a 2 paušálních náhradách po 100 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. 11. O lhůtách ke splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu.