39 C 323/2022-25 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město 5. 9. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, který by žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 30 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, s kapitalizovaným sjednaným úrokem a smluvní pokutou, dále pak uplatnil náklady spojené s uplatněním pohledávky a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným 12. 9. 2020 smlouvu [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl žalovanému na účet finanční prostředky 30 000 Kč. Žalovaný měl dlužnou částku zaplatit ve 12 měsíčních splátkách po 4 236,60 Kč. Spolu s jistinou se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru 19 014,44 Kč smluvní úrok 1 824,78 Kč. Splatnost poslední splátky nastala 30. 8. 2021. Žalobce popsal, jak jeho právní předchůdce postupoval při uzavření smlouvy, když tato byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím stránek www.creditportal.cz. [jméno] žalovaný vyplnil své osobní údaje včetně e-mailové adresy, čísla mobilního telefonu, jména a příjmení, rodného čísla, čísla občanského průkazu, adresy. Byl povinen uvést údaje o svém zaměstnání. Žalovaný se seznámil s celým obsahem smlouvy, což potvrdil. Po vyplnění všech údajů byla žalovanému zaslána SMS zpráva s unikátním kódem, který žalovaný vepsal do internetového formuláře a tím požádal o poskytnutí úvěru. Následně se schválením žádosti byl úvěr vyplacen. Žalovaný ale své povinnosti z uzavřené smlouvy neplnil, neuhradil ničeho. [právnická osoba] měla nárok na uplatnění smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlen, uplatněno je 9 557,82 Kč. Právo vymáhat pohledávku přešlo na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 5. 2022, když o tomto byl žalovaný informován. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 73 421,06 Kč, skládala se z nesplacené jistiny 30 000 Kč, nesplaceného poplatku 19 014,44 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru 3 1 992,50 Kč a smluvní pokuty 15 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 4 991,12 Kč, nákladů na vymáhání pohledávky 423 Kč. Úroky z prodlení jsou po revizním přepočtu kapitalizovány částkou 1 360,33 Kč za období od 31. 8. 2021 do 14. 3. 2022. Co se týče nákladů na vymáhání pohledávky, účtuje žalobce odchozí dopis za 39 Kč, odchozí doporučený dopis za 50 Kč, odchozí telefonický hovor 72 Kč a za osobní návštěvu 217 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen. Žalobce byl soudem vyzván k předložení důkazů o tom, že byla řádně prověřena schopnost žalovaného úvěr splácet, když z úřední činnosti jsou soudu známy další dluhy, které jsou po žalovaném vymáhány. Podáním ze dne 23. 1. 2023 žalobce sdělil, že nedisponuje důkazy o posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet, proto reviduje požadované částky a bere návrh zpět o částku 32 987,76 Kč (jedná se o kapitalizovaný úrok ve výši 23 429,94 Kč a smluvní pokutu ve výši 9 557,82 Kč). Nadále tedy požaduje zaplacení jistiny a úrok z prodlení, včetně kapitalizovaného úroku z prodlení a náklady spojené s vymáháním pohledávky. 3. Podle § 96 odst. 1, o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. V daném případě žalobce vzal svůj návrh částečně zpět, soud tedy ve výroku I řízení o zaplacení částky 23 429,94 Kč a smluvní pokuty 9 557,82 Kč zastavil. 4. Protože žalobce předložil spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníků, zda s tímto postupem souhlasí. Žalobce souhlasil už v podané žalobě a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval. 5. Z předložených listin bylo zjištěno, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným identifikovaným číslem občanského průkazu, rodným číslem, číslem mobilního telefonu byla distančním způsobem uzavřena smlouva o úvěru dne 12. 9. 2020. Úvěr byl sjednán v částce 30 000 Kč jako bezúčelový s tím, že oproti poskytnuté částce 30 000 Kč žalovaný vrátí do 30. 8. 2021 částku 50 839,22 Kč Roční procentní sazba úroků je určena ve výši 12%, RPSN pak ve výši 226,45%. Platby nad rámec poskytnuté jistiny ve výši 20 839,22 Kč představují poplatek za uzavření smlouvy 19 014,44 Kč a úrok. Stejné informace jsou uvedeny ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. O provedení platby svědčí výpis z účtu právního předchůdce žalobce vedený u [právnická osoba] [bankovní účet] částka ve výši 30 000 Kč byla dne 14. 9. 2020 zaslána na účet [číslo] [bankovní účet] patřící žalovanému. Aktivní legitimace žalobce byla prokazována smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 5. 2022 včetně přílohy, kde figuruje pohledávka za žalovaným. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasíláno právním předchůdcem žalobce dne 27. 6. 2022, žalobcem dne 12. 5. 2022 a 3. 6. 2022, naposledy byl pak žalovaný vyzván k zaplacení právním zástupcem žalobce dne 2. 9. 2022. Dokladem o oprávněnosti účtování částky na upomínání je výpis úkonů při vymáhání pohledávky, kde je uveden obyčejný dopis ze dne 3. 6. 2022 a návštěva terénního pracovníka 1. 7. 2022. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 6. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 8. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Pro úplnost soud dodává, že i když je v zákoně o spotřebitelském úvěru uvažováno o relativní neplatnosti smlouvy, judikatura soudů vyšších stupňů dovodila, že s ohledem na platné právo EU je třeba smlouvu pro případ porušení této povinnosti vyhodnotit jako absolutně neplatnou. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně po provedeném zpětvzetí a zastavení dle výroku I je v převážné části důvodný. S ohledem na to, že žalobce neprokázal splnění povinností dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, je třeba na uzavřenou smlouvu pohlížet jako na absolutně neplatné právní jednání. Bylo ale prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 30 000 Kč, kterou tento nevrátil, a to ani přes opakované výzvy právního předchůdce žalobce ani následně žalobce. Je tedy na místě přiznat žalobci právo na zaplacení částky 30 000 Kč s úrokem z prodlení, byť z titulu práva na vydání bezdůvodného obohacení. Soud přiznal také právo na zaplacení nákladů spojených s vymáháním pohledávky, když se jedná o náklady vynaložené v období, k