12 C 91/2024 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 12. 3. 2024 se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 500,15 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel dne 30. 8. 2022 s právním předchůdcem žalobkyně společností , Anonymizováno, . Smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli danou částku splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení, na základě toho původní věřitel požadoval zaplacení celého dluhu. Žalovaný se celkově zavázal zaplatit částku 14 290 Kč, která se skládala z jistiny ve výši 10 000 Kč a poplatku ve výši 4290 Kč. Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně zaplatil částku 500 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo také na zákonný úrok z prodlení, smluvní úroku z úvěru a dále na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvu o postoupení pohledávky, přičemž žalobkyně požaduje zaplacení nesplacené jistiny ve výši 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, dále kapitalizovaný úrokem ve výši 8 390 kč, dále částku 500,15 Kč představující uvedenou smluvní pokutu.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:4. Dne 30. 8. 2022 měla být uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , spisová značka, , jejímž předmětem mělo být poskytnutí spotřebitelského bezúčelového úvěru ve výši 10 000 Kč s tvrzenou úrokovou sazbou 36 % ročně, RPSN 1132,58 %, při nedodržení při překročení doby splatnosti RPSN 7595,30 %. Smlouva nebyla ze strany žalovaného podepsána, je zde uveden jen elektronický kód 30818.5. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vyplývají tytéž skutečnosti jako ze smlouvy samotné, když lze poukázat na stejné hodnoty RPSN. Formulář byl rovněž opatřen jen elektronickým kódem.6. Z potvrzení platby vyplývá, že dne 30. 8. 2022 měla být ve prospěch původního věřitele žalobkyně k zaslána částka 1 Kč.7. Za potvrzení , Anonymizováno, vyplývá, že původní věřitel zaslal na účet číslo , č. účtu, částku 10 000 Kč, a to dne 30. 8. 2022.8. Podle sdělení , Anonymizováno, ze dne 19. 6. 2024 je patrné, že majitelem předmětného účtu byl žalovaný, dne 30. 8. 2022 byla připsána částka 10 000 Kč9. Upomínkami ze dne 4. 10. 2022, 9. 10. 2022, 19. 10. 2022, a 29. 10. 2022 byl žalovaný vyzýván k zaplacení částky od 14 910,77 Kč až po částku 17 014,59 Kč.10. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 11. 2023 byl žalovaným vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobkyni, pohledávka byla specifikována v částce 27 890,15 Kč.11. Dne 20. 11. 2023 byl žalovaný vyrozuměn od žalobkyně o postoupení pohledávky a byl vyzván k úhradě částky 27 988,78 Kč do 8. 12. 2023.12. Předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 27 890,15 Kč.13. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. V daném případě soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že byla řádně uzavřena smlouva mezi původním věřitelem a žalovaným. Nelze nijak spolehlivě říci, že to byl skutečně žalovaný, kdo s právním předchůdcem žalobkyně uzavřel smlouvu. Při takto stanoveném způsobu uzavírání smluv musí být žalobkyně (resp. právní předchůdce žalobkyně) srozuměna s tím, že může mít problémy s prokázáním uzavření vlastní smlouvy.15. Nad rámec uvedeného hodnocení však soud musí také uvést, že i kdyby měl smlouvu za řádně uzavřenou, tak by hodnotil smlouvu za neplatnou. Při součtu veškerých tvrzených poplatků za poskytnutí úvěru soud dospěl k závěru, že tyto poplatky nepředstavují nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdce žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost takto vysokého úroku lze dovodit i z výše RPSN.16. Soud tak věc posuzoval z hlediska, zda se žalovaný bezdůvodně neobohatil tím, že přijala finanční prostředky, které mu nenáleží. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný uhradil částku 500 Kč, částka zaslaná žalovanému byla 10 000 Kč. V daném případě soud tedy přiznal rozdíl mezi těmito částkami ve výši 9 500 Kč. Ve zbývající části předmětu řízení (vč. smluvního úroku nebo smluvní pokuty) žalobu zamítl.17. Ohledně úroků z prodlení soud vyšel ze skutečnosti, že žalobkyně doložila oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 11. 2023. Reálně byl odeslán dopis dne 6. 11. 2023. Soud předpokládá standardní 3denní doručení do sféry žalovaného. Následně běžela stanovená 10denní lhůta, tj. do 19. 11. 2023.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 822,77 Kč, přičemž tato částka představuje 80,94 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 90,47 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 9,53 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 500,15 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.