13 C 47/2024 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 75 110 Kč s příslušenstvím a náhrada nákladů řízení. Žalobní návrh je odůvodněn tak, že mezi účastníky řízení měla být dne , datum, smlouva o spotřebitelském úvěru č. SSU20/101524, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 80 394 Kč na nákup zboží u prodejce, kdy částka poskytnutého úvěru byla zaslaná přímo prodejci, společnosti , právnická osoba, . Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 19,765768 % p. a., která úroková sazba byla v průběhu úvěrového vztahu neměnná. Celkem se žalovaný zavázal svůj úvěr uhradit v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1772 Kč, kdy splatnost poslední splátky byla v souladu s bodem 4. smlouvy určena na den , datum, . Žalovaný se celkem zavázal uhradit částku ve výši 148 848 Kč, jak vyplývá z bodu 4. smlouvy, konkrétně z kolonky „Celková částka splatná spotřebitelem“. Splatnost jednotlivých splátek byla v souladu se smlouvou vždy do 5. dne v kalendářním měsíci, jak je patrné z bodu 4. smlouvy. Žalovaný však podle žalobkyně porušil svou povinnost splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, k čemuž se zavázal na základě smlouvy a z toho důvodu využila žalobkyně svého oprávnění dle bodu odd. 8 úvěrových podmínek a úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalovaný do dne zesplatnění celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 43 884 Kč. To, jaká část úhrady byla započítána na úrok, poplatky a jistinu. Zesplatnění úvěru bylo žalovanému oznámeno Výzvou k zaplacení celého úvěru - zesplatnění ze dne , datum, , která byla žalovanému zaslána formou dopisu a to prostřednictvím poštovních služeb , právnická osoba, . Dlužná částka byla ke dni zesplatnění vyčíslena na 74 980 Kč. Tato částka byla určena jako součet dlužných splátek do data zesplatnění úvěru ve výši 5 316 Kč, úrokové vyrovnání, resp. obchodní úrok, který byl spočítán od data poslední splátky před zesplatněním úvěru do data ukončení smlouvy ve výši 730 Kč, nesplacené jistiny, kterou měl žalovaný hradit po dni zesplatnění ve výši 66 534 Kč, smluvních sankcí účtovaných v případě prodlení dle bodu 5. úvěrové smlouvy ve výši 1 500 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 900 Kč. Nárok žalobkyně na uhrazení poplatku účtovaného za upomínku odůvodňuje žalobkyně zněním bodu 5. smlouvy a dále zněním bodu 7 úvěrových podmínek, kde je výše upomínky stanovena na částku 500 Kč. , adresa, 500 Kč požadovaná žalobkyní z titulu poplatků za upomínky odesílané na adresu žalovaného z důvodu prodlení s úhradou splátek dle splátkového kalendáře, je za upomínky odeslané žalovanému dne , datum, , , datum, , , datum, . K částce v celkové výši 1 030 Kč označené v žalobě jako „náklady na vymáhání“ žalobkyně dospěla součtem účtovaných a žalovaným dosud neuhrazených nákladů na vymáhání. Náhrada účelně vynaložených nákladů žalobce činí 100 Kč za měsíc vymáhání a 130 Kč je-li žalovanému v daném měsíci zasílána výzva k úhradě formou doporučeného psaní. Dle Smlouvy se tato částka může v budoucnu měnit podle reálných nákladů vstupujících do kalkulace. Od , datum, byl účelně vynaložený náklad na vymáhání navýšen a sjednocen na částce 300 Kč za měsíc vymáhání. Náklady na vymáhání byly žalobcem vypočteny jako poměrná část nákladů vynaložených žalobcem na zaměstnanecký aparát, telekomunikační služby, provozní náklady a náklady na systém správy pohledávek žalobce. Žalovaný byl vždy o částce účtovaných nákladů na vymáhání a jejich výši vyrozuměn v rámci příslušné výzvy k zaplacení. Úrokové vyrovnání ve výši 730,43 Kč je úrokovým vyrovnáním ode dne , datum, (datum splatnosti 25 splátky dle splátkového kalendáře) do dne , datum, (datum zesplatnění úvěru), tj. za 21 dní, je počítáno jako předepsaný a neuhrazený úrok za část měsíce, kdy došlo k zesplatnění úvěru. Jedná se o poměrný úrok z částky 1106,64 Kč, která je celým úrokem v anuitě 25. splátky dle splátkového kalendáře. Konkrétně 1106,64 Kč * 21/31= 749,66 Kč. Z důvodu odlišného zaokrouhlování je žalobcem požadována částka ve výši 730,43 Kč. Kapitalizovaný zákonný úrok je nárokován ode dne následujícího po dni splatnosti v odeslané výzvě k zaplacení celého úvěru do dne sepsání žalobního návrhu. Kapitalizovaný úrok je nárokován z dlužné nesplacené jistiny a dlužných splátek ode dne následujícího dni zesplatnění do dne sepsání žalobního návrhu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel.3. K výzvě soudu žalobkyně svým podáním ze dne , datum, doplnila žalobu o popis způsobu zjištění úvěruschopnosti žalovaného.4. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě.5. Po právním zhodnocení zjištěného stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podléhající právní úpravě jednak z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a jednak z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byla žalobkyní žalovanému poskytnuta částka 80 394 Kč splatná spolu s ujednaným úrokem ve splátkách o výši každé splátky 1 772 Kč, přičemž celý dluh měl být takto uhrazen nejpozději do , datum, . Úvěr byl úročen roční úrokovou sazbou ve výši 19,765768 %. Tato úroková sazba je sice vyšší, než je úroková sazba, za kterou v roce 2020 obvykle poskytovaly banky účelové spotřebitelské úvěry, ale soudu se nejeví takto sjednaný úrok jako naplněním důvodu absolutní neplatnosti smlouvy ve smyslu § 588 občanského zákoníku. V úvahu by zde připadalo posouzení neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru jako neplatnosti relativní, tedy k návrhu žalovaného. Protože však žalovaný na jakoukoli procesní obranu rezignoval, považuje soud smlouvu za platnou. Ze smlouvy vyplývají i nároky na úhradu plateb za služby žalobkyně popsané v podané žalobě, nárok na zaplacení nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením úvěru, jejichž výše není sjednána v rozporu s § 122, z.č. 257/2016 Sb.6. Soud dále zkoumal, zda žalovaná splnila řádně povinnost uloženou jí § 86, z.č. 257/2016 Sb. a posoudila úvěruchopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Při právním hodnocení otázky splnění povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele v souladu s právní úpravou obsaženou v § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru soud vycházel z aktuální judikatury Nejvyššího soudu obsažené v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , podle něhož smlouvu o spotřebitelském úvěru nelze považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnosti spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (respektive, že mu úvěr neměl být poskytnut). , právnická osoba, s citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu posuzuje poskytovatel úvěru schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Za určitých okolností může zohlednit i hodnotu spotřebitelova majetku. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný v průběhu trvání posuzované smlouvy o spotřebitelském úvěru splátky úvěru řádně po určitou dobu hradil. Teprve v dalším období platnosti smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení se žalovaný dostal do prodlení. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřovala majetkové poměry žalovaného, a z jím uváděných informací nevyplývá, že by zde byla v době uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru pochybnost o schopnosti úvěr splácet. S odkazem na shora citovanou judikaturu tak z provedeného dokazování vyplývá, že na straně žalující nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, z čehož soud dovodil, že své povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně dostála.7. Po provedení předložených důkazů dospěl soud k závěru, že nárok uplatněný žalobou je prokázán v celém jeho rozsahu. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku představující jistinu úvěru, účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky před podáním žaloby žalované a kapitalizovaný úrok a úrok z prodlení do doby podání žaloby. Protože se žalovaný dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od , datum, , jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , adresa, k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o