13 C 5/2024-36 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost vyklidit byt popsaný ve výroku I tohoto rozsudku, který je ve vlastnictví žalobce a uhradit žalobci náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky řízení byla dne , datum, uzavřena smlouva o nájmu bytu, na jejímž základě byl žalovanému přenechán k dočasnému užívání byt o výměře 52,61 m2, umístěný ve III. nadzemním podlaží budovy č. p. , Anonymizováno, (bytový dům), stojící na pozemku p. č. , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří), pro k. ú. a obec , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, , vedeném katastrem nemovitostí Katastrálního úřadu , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, -město, s doručovací adresou , adresa, , PSČ , adresa, . Článkem V odst. 1 smlouvy byla smluvními stranami sjednána povinnost žalovaného, jakožto nájemce, hradit žalobci, jakožto pronajímateli, měsíční nájemné ve výši 7 400 Kč, které je splatné vždy do 10. dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platí a dále pak, dle čl. VI odst. 2 smlouvy, povinnost žalovaného hradit žalobci služby spojené s užíváním bytu pevnou měsíční a nezúčtovatelnou paušální platbou ve výši 3 000 Kč měsíčně a dále též částku ve výši 1 000 Kč, jakožto měsíční zálohu za dodávku elektrické energie. , právnická osoba, s čl. V odst. 2 smlouvy pak tyto částky byly počínaje dnem , datum, navýšeny na částku ve výši 8 517 Kč v případě nájemného a na částku ve výši 3 045 Kč v případě služeb spojených s nájmem. Zálohy na spotřebu elektrické energie pak činily měsíční částku ve výši 1 600 Kč. Svou povinnost hradit nájemné, jakož i poplatky za služby s nájmem spojené, nebyly však žalovaným dlouhodobě respektovány. Z tohoto důvodu byl žalovaný žalobcem dopisem ze dne , datum, vyzván k úhradě dlužné částky, jež k tomuto dni činila částku ve výši 124 304 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že výzva k zaplacení dluhu ze dne , datum, byla žalovaným zcela ignorována a dluh žalovaného vůči žalobci přesáhl trojnásobek měsíčního nájemného, byla žalovanému dána, ve smyslu ustanovení § 2291 občanského zákoníku, jakož i ve smyslu ustanovení čl. XII odst. 3 písm. a) smlouvy, dne , datum, výpověď z nájmu bytu, a to pro porušování povinností nájemce zvlášť závažným způsobem. Výpověď byla žalovanému doručována jak na adresu jeho trvalého bydliště, tak i na adresu, na níž se předmětný byt nachází. Výpověď se dostala do sféry dispozice žalovaného dne , datum, (v místě trvalého bydliště). Z místa trvalého bydliště žalovaného se však výpověď vrátila žalobci zpět jako nevyzvednutá a z adresy, na níž se předmětný byt nachází, jako nedoručitelná, neboť na této adrese byl žalovaný neznámý. Přestože se výpověď dostala do sféry dispozice Žalovaného dne , datum, , jak je popsáno v předchozím odstavci, tedy lze ji takto považovat za doručenou, žalobce nadto tuto výpověď předal žalovanému též osobně dne , datum, , což žalovaný stvrdil svým podpisem. ejpozději v tento den byl žalovaný s výpovědí seznámen. Vzhledem ke skutečnosti, že nájem bytu smlouvou sjednaný skončil dnem dojití výpovědi, což se tak stalo nejpozději dne , datum, , byt měl být žalovaným Žalobci odevzdán ve lhůtě následujících sedmi kalendářních dnů po skončení nájmu, což však žalovaným nebylo splněno a ke dni podání této žaloby není byt žalovaným vyklizen a předán žalobci.2. Žalovaný se k v žalobě nevyjádřil, přičemž byly žalovanému v tomto řízení listiny doručovány řádně na základě tzv. fikce doručení do datové schránky žalovaného.3. Místní příslušnost Okresního soudu , adresa, je v řízení dána podle § 88 písm. b) o.s.ř., neboť v obvodu zdejšího soudu se nachází nemovitá věc, jíž se řízení týká.4. Soud k projednání věci nařídil ústní jednání, které se konalo dne , datum, a k němuž se dostavil toliko žalobce prostřednictvím svého právního zástupce. Žalovaný se k ústnímu jednání, ač řádně obeslán nedostavil ani se z účasti na ústním jednání neomluvil. Soud řízení provedl listinné důkazy předložené žalobcem a dospěl k závěru, a že žalobcem předložené listinné důkazy jsou dostačující pro rozhodnutí ve věci.5. Smlouvou o nájmu bytu ze dne , datum, uzavřenou mezi účastníky řízení bylo prokázáno, že žalovaným užíval předmětný byt, že,, přičemž měl povinnost hradit nájemné a služby spojené se jeho užíváním. Vlastnictví bytu žalobce pak bylo prokázáno výpisem za veřejného registru – katastru nemovitostí. Dopisem ze dne třicátého , datum, prokazatelně žalobce odeslaným jednak na adresu trvalého pobytu žalovaného jednak na adresu, kde se žalovaný dle tvrzení žalobce v současné době zdržuje, tedy v předmětném bytě bylo prokázáno, že žalobce dal žalovanému výpověď z nájmu bytu z důvodu neplacení nájemného, přičemž výpověď byla dána jako okamžitá, a to s odůvodněním, že žalovaný coby nájemcem porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu zvlášť závažným způsobem, neboť nezaplatil nájemné a náklady spojené s užíváním bytu za dobu alespoň tří měsíců. Kromě zaslání výpovědi do dispozice žalovaného poštou předal žalobce prokazatelně tuto výpověď žalovanému i osobně, což bylo prokázáno prohlášením žalovaného o jejím převzetí dne , datum, opatřený podpisem žalovaného. Žalovaný pak v řízení neuvedl na svou obranu žádná tvrzení, zejména pak netvrdil, že by předmětný byt již vyklidil a žalobci předal a stejně tak nebylo soudem zjištěno, že by žalovaný uplatnil námitky proti výpovědi z nájmu či, že by o takových námitkách bylo vedeno soudní řízení.6. Podle § 2291 odst. 1 a 2, z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců.7. Podle § 2292 občanského zákoníku nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání.8. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalovaná, aby ji vydal.9. Podle § 1042 občanského zákoníku se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje, nebo je ruší jinak, než tím, že mu věc zadržuje.10. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť nájemní vztah mezi účastníky řízení skončil, žalovaný nesplnil svou povinnost podle § 2292 občanského zákoníku předat byt žalobci, čímž nadále zasahuje do jeho vlastnického práva k bytu, pročež má žalobce právo domáhat se vůči žalovanému, aby předmětný byt vyklidil a tím upustil od zásahu do jeho vlastnického práva. Žalobě proto vyhověl a stanovil žalovanému lhůtu k vyklizení bytu.11. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce byl v řízení zcela úspěšný. Žalobce tedy má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, tří úkonů právní služby po 1 500 Kč (tj. 4 500 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a účasti na ústním jednání, tří režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1 134 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 11 534 Kč. , adresa, pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.