13 C 61/2024 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou dne 2. 11. 2023 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by tím byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 20 000 Kč z příslušenstvím a náhradu nákladů řízení, a to z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru poskytnutého právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, .., žalovanému. Nárok žalobkyně dle podané žaloby sestává z jistiny úvěrů ve výši 20 000 Kč, smluvního úroku ve výši 15 % ročně a úroku z prodlení. Nárok uplatněný žalobou je odůvodněn tím, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne 20.3.2017 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl být žalovaným uhrazen ve 14 měsíčních splátkách spolu s úrokem 15 % ročně. Dluh tak měl být uhrazen nejpozději do 20. 5. 2018. Žalovaný však na dluh ničeho neuhradil.2. Poskytovatel úvěru, společnost , právnická osoba, následně postoupila dluh žalovaného včetně veškerého příslušenství a veškerých smluvních pokut a dalších nároků, smlouvou o postoupení pohledávek dne ze dne 11.12.2019 na společnost , právnická osoba, Společnost , právnická osoba, . následně postoupila pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9.6.2021 na žalobkyni, v důsledku čehož se stala žalobkyně věřitelem žalovaného. Oznámení o jednotlivých postoupeních bylo žalované straně zasláno. V řízení sice nebylo prokázáno, že by oznámení o postoupení pohledávky bylo reálně žalovanému doručeno, ale tato skutečnost nemá s ohledem na ustálenou judikaturu vliv na platnost či účinky postoupení pohledávky. Skutečnost, že dlužníku nebylo řádným způsobem oznámeno postupitelem, či prokázáno postupníkem postoupení pohledávky má vliv toliko na zachování možnosti dlužníka plnit dluh původnímu věřiteli. Ze skutečnosti uvedených v podané žalobě vyplývá, že dlužník v době po postoupení pohledávky neplnil ani právnímu předchůdci žalobkyně, takže skutečnost, zda se žalovaný reálně o postoupení pohledávky dozvěděl, nemá vliv na posouzení aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel.4. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které jsou dostačující pro rozhodnutí ve věci.5. V případě smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se soud z úřední povinnosti v souladu se zněním § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru zabýval otázkou, zda právní předchůdce žalobkyně coby poskytovatel úvěrů posoudil dostatečným způsobem úvěruschopnost žalovaného coby spotřebitele. Z provedených listinných důkazů, a to kopie pracovní smlouvy žalovaného a jeho výplatních lístků za období předcházející uzavření smlouvy o úvěru bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně zjistil majetkové poměry žalovaného a tyto byly dostatečné pro splnění závazku založeného smlouvou o úvěru. Při právním hodnocení otázky splnění povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele v souladu s právní úpravou obsaženou v § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru pak soud vycházel z aktuální judikatury Nejvyššího soudu obsažené v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, ze dne 27. 9. 2023, podle něhož smlouvu o spotřebitelském úvěru nelze považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnosti spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (respektive, že mu úvěr neměl být poskytnut). , právnická osoba, s citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu posuzuje poskytovatel úvěru schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Za určitých okolností může zohlednit i hodnotu spotřebitelova majetku. S odkazem na shora citovanou judikaturu tak z provedeného dokazování vyplývá, že na straně žalující, respektive jejího právního předchůdce nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, z čehož soud dovodil, že své povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně dostála.6. Ze smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ze dne 20. 3. 2017 bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal zapůjčit žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto vrátit ve sjednané lhůtě. Podpisem této smlouvy žalovaný rovněž stvrdil převzetí částky úvěru v hotovosti. Úrok za poskytnutí úvěru byl sice ve smlouvě sjednán vyšší než jaký byl v době jejího uzavření úrok obvyklý, ale výše sjednaného úroku není natolik excesivní, aby odůvodňovala postup podle § 488 občanského zákoníku a sám žalovaný pro svou pasivitu v řízení ničeho proti výši úroku nenamítal. Listinnými důkazy tak byly v řízení prokázány skutečnosti tvrzené žalobkyní v podané žalobě a proto soud výrokem pod bodem I. žalobě vyhověl v celém jejím rozsahu. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , adresa, k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, tří úkonů právní služby po 1 900 Kč (tj. 5 700 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, zaslání prosté výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 7 400 Kč. , adresa, pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.