14 C 141/2024 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 192 254,60 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 15. 3. 2023 poskytla žalobkyně smlouvu o úvěru ve znění pozdějšího dodatku žalovanému coby spoludlužníkovi spotřebitelský úvěr ve výši 200 000 Kč neúčelový a nezajištěný s ročním úrokem 10,99 %. Úvěr byl načerpán v plné výši dne 15. 3. 2023 dle smlouvy a požadavku žalovaného na osobní účet spoludlužníka úvěru. Žalovaný se zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 961 Kč vždy nejpozději do 20. dne v měsíci počínaje 4/2023. Žalovaný své povinnosti nedodržel, pro porušení podmínek úvěrové smlouvy byl úvěr zesplatněn ke dni 27. 2. 204 a to z důvodu prohlášení úpadku na spoludlužníka, , jméno FO, , nar. , datum, . Žalovanému byla poskytnuta náhradní lhůta pro splnění a to výzvou k zaplacení před podáním žaloby ze dne 1. 3. 2024, přičemž mu byl poskytnut náhradní termín plnění do 16. 3. 2024. Žalovaný tak ale neučinil. Ke dni 18. 3. 2024 dluh žalovaného sestával z dlužné jistiny ve výši 189 382,13 Kč, dále úroku ve výši 1 156,20 Kč kapitalizovaný ve výši 10,99 % z jistiny úvěru za období od 27. 2. 2024 do 18. 3. 2024, úrok z prodlení v sazbě 14,75 % ročně z jistiny po splatnosti kapitalizovaný za období od 28. 2. 2024 do 18. 3. 2024 ve výši 1 474,27 Kč, dále poplatků za úvěrové pojištění dle smlouvy o úvěru ve výši 260 Kč měsíčně v poměrné částce 242 Kč za měsíc únor 2024 Kč a dále příslušenství v podobě smluveného a úroku a úroku z prodlení v zákonné výši jdoucího od 19. 3. 2024 do zaplacení. Žalobkyně též uvedla, že před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, leč marně.Žalovaný podal v zákonné lhůtě odpor do elektronického platebního rozkazu, který byl ve věci vydán dne 20. 3. 2024. K věci uvedl, že celkovou částku není schopen uhradit jednorázově, jelikož mu to jeho majetkové a příjmové poměry nedovolují. Navrhl proto, aby mu bylo umožněno celkovou částku včetně nákladů řízení hradit ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně.Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasil, a žalobkyně se k výzvě soudu nevyjádřila když, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně uzavřela se žalovaným a , jméno FO, jako úvěrovanými dne 15. 3. 2023 smlouvu o úvěru ve znění dodatku z téhož dne, na jejímž základě jim byly poskytnuty úvěrové prostředky ve výši 200 000 Kč s úrokem ve výši 10,99 % ročně, RPSN činila 12,04 % s tím, že úvěrovaní se zavázali splácet úvěr formou pravidelných měsíčních splátek 2 961 Kč vždy nejpozději do 20. dne v měsíci. Žalobkyně úvěr ke dni 27. 2. 2024 zesplatnila na základě zjištěného úpadku úvěrované , jméno FO, (oznámení na č.l. 11 p.v.) a vyzvala žalovaného k doplacení celé dlužné částky. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván též předžalobní výzvou ze dne 1. 3. 2024, nicméně ani poté žalovaný dlužnou částku neuhradil. Skutečnost, že dluh nebyl uhrazen vyplývá též z vyjádření žalovaného doručeného soudu dne 24. 4. 2024, v němž žalovaný toliko požádal o možnost splácení dluhu ve splátkách, aniž by jakkoli brojil proti důvodu i výši samotného dluhu. Celková výše dlužné částky pak vyplývá z listiny žalobkyně označené jako Poklady pre súdne konanie na č.l. 7-8 ve spojení s ceníkem žalobkyně, z něhož je zřejmá výše jednotlivých účtovaných poplatků.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Vzhledem k tomu, že se žalovaný v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu toliko požádal o možnost zaplatit žalovanou částku ve splátkách, a nijak nebrojil proti důvodu i výši samotného dluhu, má soud za to, že žalovaný dluh vzniklý z úvěrové smlouvy ze dne 15. 3. 2023 uznal. Žalobkyně pro porušení podmínek smlouvy úvěr zesplatnila ke dni 27. 2. 2024 v souladu s příslušným ujednáním úvěrové smlouvy a žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni tak vznikla povinnost vrátit poskytnutý úvěr, a to včetně sjednaných úroků z úvěru a poplatků dle smlouvy a sazebníku banky včetně částky odpovídající sjednanému pojištění dle § 2758 o. z., což však žalovaný neučinil, a to ani v náhradním termínu plnění. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i ohledně úroku a úroku z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovanému bylo umožněno plnění ve splátkách v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. věty první za středníkem, neboť žalovaný o takovou možnost požádal a žalobkyně se splátkami ve výši 3 000 Kč měsíčně souhlasila. Plnění ve splátkách přitom bylo žalovanému umožněno pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení byť i jediné splátky řádně a včas.Výrok II. o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 2 část věty za středníkem o.s.ř. Žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 7 691 Kč, a dále paušální náhradou hotových výdajů 600 Kč (za dva úkony po 300 Kč) dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 8 291 Kč. Lhůta k plnění byla žalovanému určena shodně jako v případě výroku I. ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně tak, aby částka odpovídající náhradě nákladů řízení byla žalobkyni splacena do tří měsíců, když soud má za to, že je namístě žalovanému splácení dluhu po částech umožnit již jen z důvodu, že se žalovaný snaží vzniklý dluh řešit a své povinnosti si splnit.