14 C 154/2024 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 390 537,46 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , a žalovaný uzavřeli dne 31. 1. 2020 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček. Banka poskytla na základě této smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši 500 000 Kč z úvěrového účtu č.ú. , tel. číslo, /, Anonymizováno, na jeho běžný účet, přičemž část úvěru byla použita na úhradu dřívějších peněžitých závazků žalovaného a zbývající část úvěru byla žalovanému poskytnuta neúčelově. Žalovaný se zavázal vrátit úvěrovou částku společně se sjednaným úrokem v sazbě 9,9 % ročně a zavázal se také platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu a úvěr splácet. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy tím, že se opakovaně dostal do prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků, banka proto využila svého práva, sjednaného v čl. 14 písm. a) produktových podmínek a dopisem ze dne 25. 5. 2023 ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni 25. 5. 2023. Dále dle čl. IV. smlouvy a dle sazebníku banka uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných ke dni prohlášení úvěru za splatný. Nárok za žalovaným byl žalobkyni postoupen smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 15. 11. 2023 s účinností ke dni 21. 11. 2023, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem zaslaným doporučeně dne 8. 12. 2023. Pohledávka činila ke dni postoupení 434 206 Kč a sestávala z dlužné jistiny ve výši 387 837,46 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 2 700 Kč, dále z kapitalizovaných úroků z úvěru a úroků z prodlení. Žalovanou částku žalovaný dosud neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud v této věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, jeho souhlas se tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá.4. Žalobcem uvedená žalobní tvrzení byla v tomto řízení v plném rozsahu prokázána předloženými listinnými důkazy, a to především smlouvou o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, uzavřenou mezi , právnická osoba, . a žalovaným dne 31. 1. 2020 na poskytnutí úvěru ve výši 500 000 Kč s roční úrokovou sazbou 9,9 %. Měsíční anuitní splátka činila 7 560,65 Kč,. Dále soud vycházel z výpisu z úvěrového účtu ke dni 20. 6. 2023, z něhož je zřejmá celková dlužná částka, a to jak jistina, tak splatné poplatky (smluvní pokuta) a rovněž kapitalizované příslušenství (úroky a úroky z prodlení). Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 27. 5. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 25. 5. 2023. Doloženo bylo rovněž to, že původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného před sjednáním předmětného úvěru. Postoupení pohledávek z předmětných úvěrových smluv má soud za prokázané z dopisu (oznámení) banky ze dne 27. 11. 2023. Bylo případně na žalovaném, aby v daném řízení tvrdil a prokazoval, že svůj dluh žalobkyni případně jejímu právnímu předchůdci uhradil, což se však nestalo. Soud proto vycházel z žalobních tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná částka doposud ze strany žalovaného zaplacena nebyla.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Dle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.7. Po zhodnocení dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel a žalovaným platně uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na základě které žalovaný čerpal finanční prostředky v uvedené výši. Smlouva splňuje formální náležitosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti, když sjednaný úvěr nesplácel řádně a včas, pročež původní věřitel (banka) v souladu s úvěrovými podmínkami přistoupila k zesplatnění celého úvěru ke dni 25. 5. 2023. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni podle § 1879 a násl. občanského zákoníku, o změně v osobě věřitele byl žalovaný řádně informován. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu a to včetně smluvní pokuty, sjednaných úroků a úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. Výrok II. o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, a má proto nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 15 622 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna ve smyslu § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) a § 11 odst. 1 písm. a), d) za celkem 4 úkony právní služby po 9 900 Kč, 4 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a dále DPH v sazbě 21 % počítané z odměny zástupce a paušálních náhrad.9. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř.