14 C 330/2024-16 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou u Okresního soudu , adresa, -město vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku 11 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že opakovaně zapůjčil žalované finanční prostředky, které však žalovaná nevrátila řádně a včas. Svůj dluh ve výši 10 500 Kč vůči žalobci uznala prostřednictvím SMS komunikace dne 15. 10. 2023, přičemž dle dohody mělo ke splacení dluhu dojít do konce roku 2023. Následně žalobce žalované zapůjčil další finanční prostředky, přičemž celkovou částku 11 500 Kč žalovaná opět prostřednictvím SMS komunikace vůči žalovanému uznala. Žalovaná však dlužnou částku nezaplatila ani poté, co byla o úhradu urgována, a to i přesto, že obdržela též předžalobní výzvu, dle které měla svůj dluh splnit nejpozději do 18. 4. 2024.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, byť si ji osobně převzala do vlastních rukou dne 4. 10. 2024. Soud v této věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, přičemž žalobce s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasil již v návrhu a žalovaná se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, pročež se její souhlas s takovým postupem ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá.3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Z SMS komunikace na č.l. 8 uskutečněnou dne 15. 10. 2023, kterou žalobce k důkazu předložil, je zřejmé, že uvedeného dne si žalovaná od žalobce půjčila další finanční prostředky ve výši 1 500 Kč a zároveň prohlásila, že si je vědoma toho, že žalobci dluží již částku 10 500 Kč. Taktéž byla předložena komunikace ze dne 20. 2. 2024 (screenshot na č.l. 9), z níž vyplývá, že žalovaná potvrzuje žalobci, že mu už dluží celkem 11 500 Kč. Žalovaná za účelem výplaty finančních prostředků poskytla žalobci jak číslo účtu č. ú. , Anonymizováno, , tak i adresu bydliště v Plzni, , adresa, . Dopisem ze dne 8. 4. 2024 byla žalovaná prostřednictvím právního zástupce žalobce vyzvána k úhradě dluhu 11 500 Kč nejpozději do 18. 4. 2024.4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.5. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.6. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a žalobcem vznikl závazek v podobě platné smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. občanského zákoníku, přičemž žalovaná svůj dluh ve výši 11 500 Kč písemně uznala ve smyslu ust. § 2053 o. z. v komunikaci s žalobcem ze dne 20. 2. 2024. V řízení bylo případně na žalované, aby tvrdila a prokazovala opak, avšak žalovaná – byť byla fakticky seznámena s obsahem žaloby, neboť ji převzala osobně do vlastních rukou, neuplatnila vůči žalobě žádnou obranu.7. Z hlediska právního posouzení se tak jedná o platně uzavřenou smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku. Skutečnost, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 11 500 Kč má soud za zjištěnou z obsahu komunikace mezi žalobcem a žalovanou, kdy žalovaná výslovně uznala, že si je vědoma, že finanční hotovost 10 500 Kč žalobci dluží, později žalobci odsouhlasila skutečnost, že již dluží částku 11 500 Kč. Jelikož žalovaná žalobci poskytnuté prostředky nevrátila do data uvedeného v předžalobní výzvě, dostala se tak do prodlení, čímž žalobci vedle nároku na zaplacení dlužné částky vznikl i nárok na zaplacení příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, jehož výše požadovaná v žalobě neodporuje ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Bylo případně na žalované, aby v řízení tvrdila a prokazovala, že žalobci poskytnuté peněžní prostředky již vrátila, avšak žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobci náleží náklady řízení v plné výši, neboť žalobce byl ve sporu zcela úspěšný. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a dále v odměně zástupce žalobce za celkem tři úkony učiněné v tomto řízení, a to převzetí zastoupení, podání žaloby a výzvu k plnění dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu (vyhl. č 177/1996 Sb.), režijních paušálech ve výši 3x 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a DPH v sazbě 21 % počítané z odměny zástupce žalobce a paušálních náhrad. Celkem tak náklady řízení představují částku 7 624,40 Kč. Lhůta ke splnění této povinnosti byla žalované určena taktéž dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako obecná třídenní.