17 C 219/2023-45 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobci se domáhali vyklizení bytové jednotky uvedené ve výroku. Žalobu odůvodnili tím, že bytovou jednotku mají ve společném jmění manželů. Se žalovanou uzavřeli dne 15. 11. 2021 nájemní smlouvu, která byla změněna dodatkem ze dne 14. 8. 2022. Od poloviny roku 2022 se žalovaná dostávala do prodlení s hrazením nájemného, platby byly nepravidelné. Na počátku března 2023 činila dlužná částka 15 900 Kč. Právní zástupce žalobců vyzval žalovanou dopisem ze dne 7. 3. 2023 k nápravě závadného stavu, ta však nijak nereagovala, a tudíž jí byla dne 17. 3. 2023 zaslána výpověď z nájmu bytu s tříměsíční výpovědní lhůtou, která uplynula dne 30. 6. 2023. Žalobci následně vyzvali žalovanou dopisem ze dne 13. 7. 2023 k vyklizení a předání bytu, tak však nikterak nereagovala, a proto byli nuceni obrátit se na soud. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 26. 10. 2023 na čl. 27 spisu, které označila jako odvolání a uvedla, že se žalobou nesouhlasí, protože v únoru chtěla, aby si žalobci započetli na dlužné nájemné kauci, to ale žalobci odmítli. Dále uvedla, že má jen invalidní důchod a je těžké to utáhnout, když jí žalobci nedali splátkový kalendář. Dále uvedla, že výše nájemného je moc vysoká, cena neodpovídá, když platí i za to, co neužívá (výtah). Závěrem uvedla, že je nemocná, že už se rok léčí na psychiatrii, že může platit 10 000 Kč se vším všudy, je ochotná přistoupit na splátkový kalendář a žádá zamítnutí žaloby. K vyjádření přiložila 3 výpisy z bankovního účtu, jejichž obsah bude popsán níže. Podáním ze dne 23. 11. 2023 požádala žalovaná o odročení nařízeného jednání, neboť nastupuje do léčení z důvodu spáchání sebevraždy. Soud její žádosti vyhověl a nařízené jednání odročil s tím, že vyzval žalovanou, aby svá tvrzení o důvodech bránících jí v účasti u jednání soudu doložila. Z následně předložené zprávy psychiatrie [anonymizováno] [právnická osoba] ze dne 6. 12. 2023 bylo zjištěno toliko to, že žalovaná je v ambulantní péči, že pacientce bylo vysvětleno, že v odkládání účasti u jednání soudu nelze dosáhnout ničeho, že její absence je vysvětlitelná neschopností čelit zátěži a že si snad dá říci a příště se k jednání soudu dostaví. 3. Soud nařídil jednání ve věci na 1. 3. 2024, kdy předvolání k tomuto jednání bylo žalované doručeno 20. 1. 2023 formou fikce dle ust. § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná dne 28. 2. 2024 doručila soudu omluvu z jednání a žádost o jeho odročení, a to z důvodu„ nemoci babi a z důvodu pro spáchání sebevraždy znova“. Dále uvedla, že její zdravotní stav není vůbec dobrý a že nedostala vyúčtování elektřiny a že z důvodu zhoršení zdravotního stavu žádá o odročení jednání. Soud na tuto žádost o odročení jednání reagoval ještě týž den a žalované sdělil, že tuto omluvu a žádost o odročení nepovažuje za řádnou a důvodnou a že jednání se bude konat, současně ji poučil, jak je možné žádost doplnit, aby jí bylo vyhověno. Toto sdělení soud zaslal žalované poštou a dále i emailem na emailovou adresu uvedenou v záhlaví nájemní smlouvy u žalované, kdy tato zpráva byla doručena. Žalovaná svoji žádost o odročení jednání nikterak nedoplnila o důkazy prokazující její tvrzení a k jednání dne 1. 3. 2024 se nedostavila. Soud tedy jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované. 4. Soud na základě provedených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí pro k.ú. [část obce], [list vlastnictví] soud zjistil, že žalobci mají předmětnou bytovou jednotku [číslo] ve společném jmění manželů. 6. Z nájemní smlouvy ze dne 15. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalobci pronajali bytovou jednotku žalované, za nájemné ve výši 8 800 Kč + 2 700 Kč záloha na služby. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 14. 11. 2022, kdy případné prodloužení bylo možné činit formou písemného dodatku. Z předávacího protokolu ze dne 15. 11. 2021 bylo zjištěno, že byt byl předán do užívání žalované. Z dodatku č. 1 ke smlouvě o nájmu bytu ze dne 14. 8. 2022 bylo zjištěno, že účastníci řízení prodloužili trvání nájmu bytu na dobu do 14. 11. 2023 a současně došlo ke změně výše nájemného na 9 500 Kč + 2 800 Kč zálohy na služby, počínaje listopadem 2022. 7. Z výzvy ze dne 6. 3. 2023 a z (i hmotněprávní) plné moci udělené žalobci jejich právnímu zástupci v řízení bylo zjištěno, že žalobci vyzvali žalovanou, aby zjednala nápravu a uhradila nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu za měsíce leden – březen 2023 ve výši 15 900 Kč. Z tvrzení žalobců má soud za prokázané, že žalovaná dluží žalobcům nájemné minimálně za měsíc leden 2023 ve výši 9 500 Kč (+ platby záloh na služby ve výši 2 800 Kč), únor 2023 ve výši 2 300 Kč a březen 2023 ve výši 1 300 Kč. Dále ji vyzvali, aby nebránila kontrole pronajatých prostor podle ust. § 2219 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.). Z předložené listiny„ pošta online – sledování zásilek“ bylo zjištěno, že zásilka byla odeslána dne 7. 3. 2023 a vrácena odesílateli s odůvodněním, že adresát se odstěhoval bez udání adresy. Výzva byla zaslána na doručovací adresu žalované uvedenou v nájemní smlouvě, a to v souladu s ujednáním čl. VI. nájemní smlouvy, soud ji má tedy za doručenou. 8. Dne 16. 3. 2023 žalobci vypověděli nájem postupem dle ust. § 2288 odst. 1 písm. a) a d) o. z. s tříměsíční výpovědní dobou, a to z důvodu nehrazení nájemného a neumožnění kontroly pronajatých prostor a poučili žalovanou o možnosti navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Výpověď byla zaslána na doručovací adresu uvedenou v nájemní smlouvě, a to v souladu s ujednáním čl. VI. nájemní smlouvy a byla pro žalovanou uložena na poště 23. 3. 2023, což vyplývá z předložené listiny„ pošta online – sledování zásilek“. K vyklizení a předání bytu byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 11. 7. 2023. 9. Z listin, které předložila soudu žalovaná bylo zjištěno, že se jedná o výpisy z bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného pro žalovanou, a to za období od 1. 7. do 30. 9. 2023. Po celé období byl na tomto účtu zůstatek ve výši 33,65 Kč. Na výpisech jsou zvýrazněny odchozí položky ze dne 20. 7. 2023 ve výši 12 300 Kč, ze dne 22. 8. 2023 ve výši 12 300 Kč, ze dne 19. 9. 2023 ve výši 12 300 Kč a ze dne 25. 9. 2023 ve výši 12 300 Kč. Současně je u těchto položek zabělen původní text a rukou je dopsáno„ nájem vše v jednom“ a na výpisu ze září 2023 je ještě uvedeno“ zadala jsem to 2x“. Kolonky, ve kterých se tyto platby nacházejí, jsou označeny jako„ Provedené položky“, avšak je zřejmé, že písmena před slovem„ Provedené“ jsou zamalována růžovým fixem a ze zářijového výpisu je zřejmé, že tam před zásahem fixou bylo uvedeno„ Neprovedené položky.“ Z této listiny tedy soud učinil pouze to zjištění, že se žalovaná jejich předložením snažila vzbudit dojem, že nájemné za dané měsíce uhradila. Jiné skutečnosti svědčící o tom, že by nájemné hradila řádně a že by umožnila žalobcům kontrolu pronajatých prostor, žalovaná soudu netvrdila, a tudíž ani neprokázala. 10. S ohledem na uvedená skutková zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům. Účastníci řízení uzavřeli nájemní smlouvu podle § 2201 o. z., kterou se žalobci zavázali přenechat bytovou jednotku k užívání žalované a žalovaná se zavázala hradit nájemné. Nájemní poměr skončil podle § 2288 odst. 1 písm. a) a d) o. z., neboť žalovaná hrubě porušila povinnosti vyplývající z nájmu, když dlužila na nájemném za měsíc leden až březen 2023 celkem 15 900 Kč a dále neumožnila kontrolu věci pronajaté. Žalobci tedy byli oprávněni vypovědět nájem v tříměsíční výpovědní době, která uplynula dne 30. 6. 2023. Soud považuje za nutné konstatovat i tu skutečnost, že i kdyby nedošlo k řádné výpovědi z nájmu bytu, zanikl by nájemní vztah nejpozději dne 14. 11. 2023, když nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou. 11. Žalovaná žalobcům v současné chvíli neprávem zadržuje nemovitou věc, a protože žalobci mají právo se svou nemovitostí v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit, náleží žalobcům proti žalované právní ochrana podle § 1040 odst. 1 a § 1042 o. z. a žalovaná je povinna bytovou jednotku vyklidit a žalobcům předat ve lhůtě stanovené v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 890 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., a to za každého ze žalobců, snížená u každého o 20% dle ust. § 12 odst.