18 C 10/2023 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou dne 4.1.2023 proti žalovanému a , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelému dne , datum, jako solidárním dlužníkům se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 332 924,61 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný je vlastníkem nemovitých věcí zapsaných na LV číslo , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, pro katastrální území , adresa, , přičemž tyto nemovitosti ve vlastnictví žalovaného sousedí s nemovitostmi ve vlastnictví žalobkyně. Nemovitosti žalobkyně a žalovaného pak mají společný elektroměr, žalobkyně hradí cenu za spotřebovanou energii v nemovitostech žalovaného, přičemž tyto náklady následně rozpočítává a přefakturovává. Podle žalobních tvrzení byly faktury za spotřebovanou elektrickou energii vystavovány v některých případech na žalovaného coby vlastníka nemovitostí, do nichž byla elektrická energie přes elektroměr žalobkyně dodávána. V některých případech však žalovaný žádal žalobkyni, aby faktury byly vystavovány na jiný subjekt, mimo jiné na , jméno FO, coby původně druhého žalovaného, který část nemovitostí ve vlastnictví žalovaného užíval a elektřinu odebíral. Žalobkyně této žádosti žalovaného vyhověla s tím, že žalovaný nadále zůstal partnerem žalobkyně a uhradit vystavené faktury byli povinni společně a nerozdílně žalovaný a , jméno FO, . Faktury vystavené žalobkyní , jméno FO, za období od dubna 2020 do prosince 2021 však byly uhrazeny pouze částečně, když celkem eviduje žalobkyně jako neuhrazenou fakturovanou částku ve výši uplatněné žalobou.2. V průběhu řízení bylo zjištěno, že , jméno FO, dne 22.12.2022, tedy ještě před zahájením řízení zemřel, pročež soud rozhodl o částečném zastavení řízení proti , jméno FO, a následně pokračoval v řízení jen proti žalovanému.3. K podané žalobě se žalovaný vyjádřil tak, že uplatněný nárok neuznal v celém jeho rozsahu. Potvrdil sice, že skutečnosti, které se vztahují k vlastnictví sousedících nemovitostí žalobkyně a žalovaného v podané žalobě jsou uváděny správně včetně skutečnosti, že nemovitosti ve vlastnictví žalovaného mají společný elektroměr s bezprostředně sousedícími nemovitostmi, které jsou ve vlastnictví žalobkyně, učinil však sporným, že by mu vznikla povinnost tuto spotřebovanou elektrickou energii žalobkyni uhradit. Ve vztahu k nemovitostem ve vlastnictví žalovaného byla mezi ním a , jméno FO, uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor, a to dne , datum, na dobu od , datum, a smlouva o nájmu prostor dne , datum, a to na dobu od , datum, V těchto smlouvách bylo dle žalovaného sjednáno, že úhradu za elektrickou energii hradí nájemce, tj. , jméno FO, . Žalobkyni bylo známo ujednání z těchto smluv a z tohoto důvodu také akceptovala dohodu žalovaného a , jméno FO, a vystavovala všechny faktury za spotřebovanou elektřinu na , jméno FO, . Žalovanému také nebylo známo, že by , jméno FO, nehradil fakturované částky za spotřebovanou elektrickou energii žalobkyni. , jméno FO, byl nájemcem a osobou, která platila faktury za spotřebovanou elektřinu po společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , která předmětné nemovité věci užívala před ním. Od , datum, měl , jméno FO, podle tvrzení žalovaného platit elektrickou energii žalobkyni, což bylo projednáno s energetikem žalobkyně panem , Anonymizováno, . , jméno FO, dostal veškeré informace, jakým způsobem se elektřina účtuje, uvedl svojí e-mailovou adresu s tím, kam mu mají být zasílány faktury za spotřebovanou elektřinu. Byl také seznámen s chodem trafostanice. Trafostanice je uzavřený objekt, kde probíhá měření stavu elektřiny jednou měsíčně za přítomnosti energetika žalobkyně. , jméno FO, také v průběhu trvání nájemního vztahu s žalovaným informoval žalovaného, že úhrady za spotřebovanou elektřinu platí v hotovosti do pokladny žalobkyně. Žalovaný byl velmi překvapen, když zjistil na schůzce, která se konala dne , datum, od paní , jméno FO, , že , jméno FO, neměl platit za celou dobu, kdy trval jeho nájemní poměr v nemovitostech ve vlastnictví žalovaného úhradu za spotřebovanou elektřinu. Žalovaný nebyl do této doby nikdy vyzýván k úhradě ani v souvislosti s touto skutečností seznamován. Po této schůzce žalovaný kontaktoval , jméno FO, a tento mu přislíbil, že vše uhradí žalobkyni, neboť má k dispozici finanční prostředky. Veškerou elektřinu spotřeboval , jméno FO, pro svoji činnost v nemovitostech pronajatých od žalovaného. Žalovaný podle svých tvrzení v době platnosti nájemních smluv tyto prostory vůbec neužíval a nikdy na jeho jméno , jméno FO, nevystavoval žádné faktury a také nebyl vyzýván k úhradě nezaplacených faktur po dobou trvání nájemního vztahu. Žalovaný poukázal dále na to, že v jiné podané žalobě u Okresního soudu Plzeň-město pod sp.zn. , spisová značka, žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení ceny za spotřebovanou elektřinu v nemovitostech ve vlastnictví žalovaného v období od října 2019 do března 2020 proti žalovanému a společnosti , právnická osoba, jako žalovaným. V návaznosti na toto období žalobkyně vystavovala faktury za spotřebovanou elektřinu společnosti , právnická osoba, a souhrn nezaplacených částek za nespotřebovanou elektřinu, která nebyla uhrazena, má činit 209.769,10 Kč. Náklady na spotřebovanou elektřinu měl tedy povinnost od samého počátku účinnosti nájemních smluv hradit , jméno FO, a nikoliv žalovaný, stejně tak jako tomu bylo v případě nákladů za spotřebovanou elektřinu uplatněných v jiném soudním řízení, kde žalovaným je společnost , právnická osoba4. V řízení byla učiněna nespornou výše ceny za elektrickou energii spotřebovanou v nemovitostech žalovaného panem , jméno FO, stejně jako skutečnost, že tuto energii hradila jejímu dodavateli žalobkyně a následně ji měla uplatnit vůči dalším osobám. Zůstalo však sporným, zda subjektem povinným k úhradě spotřebované elektrické energie byl , jméno FO, jako uživatel nemovitostí, v níž byla spotřebována či žalovaný jako jejich vlastník.5. Žalobkyně svůj nárok vůči žalovanému odvozovala z tvrzení existence dohody mezi účastníky řízení, podle které formálním odběratelem elektrické energie byl právě žalovaný. Materiální odběratelem pak byli jednotliví nájemci, přičemž dle dohody tvrzené žalobkyní měla být fakturace prováděna na jednotlivé nájemce jako zuživatele elektrické energie, což však podle názoru žalobkyně není překážkou, aby tento svůj nárok uplatňovala vůči žalovanému. Tato žalobkyní tvrzená dohoda nebyla uzavřena ve formě písemné, alespoň to nebylo žalobkyní tvrzenou, nicméně její existence měla být podle žalobkyně v řízení prokázána e-mailovou komunikací a dále tím, že mezi žalovaným a , jméno FO, byla mimo jiné sjednána povinnost nájemce hradit spotřebu elektrické energie. Z e-mailové komunikace mezi účastníky řízení provedené k důkazu bylo zjištěno, že v březnu roku 2020 dotazovala žalobkyně žalovaného, jakým způsobem bude fakturovat elektrickou energii od 1.4.2020 namísto fakturace firmě , právnická osoba, (e-mail ze dne 26. 3. 2020). Žalovaný v reagoval tak, že žalobkyni sdělil, že novým nájemcem bude pan , jméno FO, . Žalobkyně dále žádala fakturační údaje nového nájemce, které jí žalovaný sdělil e-mailem ze dne 4. 5. 2020. Z e-mailu ze dne 24. 1. 2022 pak bylo zjištěno, že žalovaný sdělil žalobkyni, že od 1.1.2022 dochází u předmětných nemovitostí ke změně plátce za elektrickou energii, kterým nově bude žalovaný a dále je v něm uvedeno, že pan , jméno FO, zaplatí svůj poslední fakturu za prosinec 2021. Žalovaný na rozdíl od žalobkyně z provedených důkazů dovozoval, že jimi byla prokázána existence dohody mezi žalobkyní, žalovaným a , jméno FO, o tom, že právě , jméno FO, jakožto nájemce předmětných nemovitostí bude hradit spotřebovanou elektrickou energii.6. Soud dospěl k závěru, že na základě předložených důkazů nebyla prokázána existence ani dohody tvrzené žalobkyní, ani dohody tvrzené žalovaným ohledně úhrady elektrické energie v nemovitostech užívaných, , jméno FO, na základě nájemních smluv. Konkrétně se soud zabýval otázkou, zda bylo prokázáno, že byla mezi původně žalovaným , jméno FO, a žalobkyní uzavřena smlouva, na základě které by se , jméno FO, zavázal hradit elektrickou energii přímo žalobkyni či zda byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva, na základě které by byl žalovaný povinen hradit energii za všechny nemovitosti ve svém vlastnictví bez ohledu na to, zda je užívá sám, či zda je užívají třetí osoby. Existence žádné takové smlouvy prokázána nebyla, když sama skutečnost, že žalobkyně fakturovala elektrickou přímo nájemci nemovitých věcí ve vlastnictví žalovaného, není důkazem o existenci závazkového vztahu mezi subjektem fakturu vystavující a subjektem na faktuře uvedeným jako její adresát. Faktura je primárně daňovým dokladem a jejím vystavením, ba ani její případnou úhradou nelze mít za prokázanou existenci či náležitosti závazkového vztahu. Protož