21 C 264/2023-65 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 14 647,03 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] dříve [právnická osoba]), a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, na základě které čerpala žalovaná peněžní prostředky v konečné výši 14 647,03 Kč. Úvěr byl poskytován bezhotovostně převodem na bankovní účet žalované a měl být splacen nejpozději do [datum]. Pohledávku za žalovanou nabyla žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum]. Žalovaná byla opakovaně k úhradě dlužné částky upomínána, naposledy předžalobní upomínkou ze dne [datum] 2. Žalobkyně podáním ze dne [datum] doplnila žalobu tak, že uvedla, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované nahlédnutím do databází, konkrétně do insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí, a prověřením dokladu totožnosti předloženým žalovanou v databázi dokladů Ministerstva vnitra České republiky. Žaloba byla dále doplněna podáním ze dne [datum], ve kterém žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že žalovaná načerpala celkem částku 20 200 Kč prostřednictvím 18 plateb s tím, že žalovaná před postoupením pohledávky uhradila celkem částku 16 705,02 Kč. Žalovaná částka se tak skládá z jistiny ve výši 3 494,98 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 2 500 Kč a ze smluvního úroku ve výši 8 652,05 Kč. 3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v rámci jednání soudu, z účasti na kterém se žalobkyně podáním ze dne [datum] omluvila. Žalovaná uvedla, že je jí známo, že má zaplatit částku 14 647,03 Kč. Potvrdila, že si úvěrovou smlouvu s právním předchůdcem žalobkyně uzavřela a úvěr čerpala ve výši 20 200 Kč, nicméně následně jej nebyla schopna řádně splácet, neboť je matkou samoživitelkou. Žalovaná uvedla, že na úvěr sama uhradila asi částku mezi 14 000 Kč a 16 000 Kč. 4. Ze shodného tvrzení stran bylo nesporné, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, kdy maximální úvěrový limit činil 5 000 Kč. Výpůjční úroková sazba je uvedena v denní sazbě 0,3452 %, v roční pak 125,998 %, RPS činí 231,39 % Smlouva předložená žalobkyní nicméně není datována ani podepsána žádnou smluvní stranou a nenese ani jiné znaky podepsání na dálku. Žalobkyně dále předložila nepodepsanou listinu označenou jako„ [jméno] application info“, která je jednak v anglickém jazyce, navíc obsahuje řadu znaků a čísel, ze kterých jsou seznatelné některé kontaktní údaje žalované jako telefonní číslo, emailová adresa a adresa trvalého bydliště. 5. K důkazu byla žalobkyní dále předložena faktura vystavená právním předchůdcem žalobkyně na jméno žalované, znějící na částku 6 044,88 Kč, se splatností ke dni [datum], ve kterém je uvedena i celková dlužná částka ve výši 14 647,03 Kč. 6. Z potvrzení o provedené platbě [právnická osoba], s. r.o. bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] převedena částka ve výši 1 000 Kč, dne [datum] částka 2 500 Kč, dne [datum] částka 1 500 Kč a dne [datum] částka 1 300 Kč, dne [datum] částka 1 400 Kč, dne [datum] částka 1 000 Kč, dne [datum] částka 1 000 Kč, dne10. 5. 2022 částka 1 000 Kč, dne [datum] částka 1 000 Kč, dne [datum] částka 1 000 Kč, dne [datum] částka 1 000 Kč, dne [datum] částka 1 000 Kč, dne [datum] částka 1 000 Kč, [datum] částka 1 000 Kč, dne [datum] částka 1 000 Kč, dne [datum] částka 500 Kč, dne [datum] částka 1 000 Kč a dne [datum] částka 1 000 Kč. Čerpání těchto částek pak vyplývá i z interního výpisu právního předchůdce žalobkyně, navíc žalovaná při jednání soudu potvrdila, že úvěr v celkové výši 20 200 Kč skutečně čerpala. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaná uhradila na předmětný úvěr částku 16 705,02 Kč. 7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně podacího archu z téhož dne, soud zjistil, že žalované byla změna v osobě věřitele řádně oznámena, z předžalobní výzvy z téhož dne a z podacího archu vyplývá, že žalovaná byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k dobrovolné úhradě dlužné částky. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postoupených pohledávek. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko z části, neboť předmětnou smlouvu o úvěru shledal jako absolutně neplatnou pro zcela zjevný rozpor s dobrými mravy. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, které byly sjednány v sazbě 125,998 % ročně a jedná se tak dle ustanovení § 588 o. z. o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto extrémně vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích neposkytla, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017). 13. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení poskytnuté jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 20 200 Kč, o které se bezdůvodně obohatila. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaná dosud vrátila částku 16 705,02 Kč. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalované, aby dosud nevrácenou část bezdůvodného obohacení ve výši 3 494,98 Kč (20 200 Kč – 16 705,02 Kč) vrátila. Jelikož se žalovaná dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků předžalobní upomínkou ze dne [datum], když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě téhož dne. Dle § 573 o. z. se oznámení dostalo do sféry žalované dne [datum] a jelikož ani poté ničeho neplnila, dostala se od [datum] do prodlení. 14. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že nepřiznal žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení, neboť ačkoliv byla v řízení převážně úspěšná žalovaná, v řízení jí žádné náklady nevznikly. 16. Lhůtu k plnění určil soud žalované v souladu s § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř., jako běžnou třídenní, neboť k odlišnému postupu neshledal důvody.