28 C 88/2024-26 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 7. 12. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 30 575,93 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným došlo dne 8. 6. 2022 k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které byly poskytnuty žalovanému peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč na jeho bankovní účet. Při uzavření smlouvy se žalovaný sjednal pojištění schopnosti splácet úvěr za něž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně měsíční poplatek ve výši 160 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých peněžních prostředků, úroků a poplatků za pojištění se žalovaný zavázal uhradit ve 48 měsíčních splátkách po 1 303 Kč. Žalovaný však splátky řádně a včas, proto mu v souladu se smluvním ujednáním vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek o více než 65 dní, právní předchůdce žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním úvěr zesplatnil a žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky, přičemž ke dni zesplatnění činila dlužná částka 23 938,60 Kč. V důsledku zesplatnění úvěru byl žalovaný povinen taktéž zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ve výši 22 060,60 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradil toliko částku 1 303 Kč, přičemž poté již neuhradil ničeho. Žalobkyně se tak domáhala uhrazení dlužné nové jistiny sestávající se z dlužné jistiny ve výši 18 915,25 Kč, dlužného úroku za poskytnutý úvěr přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 3 145,35 Kč, dlužného poplatku za pojištění ve výši 480 Kč, dlužné smluvní pokuty ve výši 8 035,33 Kč vyčíslené ke dni 10. 9. 2023 a úroků ve výši 26,43 % z dlužné jistiny ve výši 18 915,25 Kč jdoucím od 27. 10. 2022 do zaplacení a dále zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny ve výši 22 060,60 Kč jdoucích od 6. 11. 2022 do zaplacení. Žalovaný byl písemně vyzýván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listin má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru ze dne 8. 6. 2022 soud zjistil, že na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 19 000 Kč, při úrokové sazbě ve výši 66,83 % ročně, přičemž žalovaný se zavázal uhradit poskytnutý úvěr formou 48 pravidelných měsíčních splátek po 1 303 Kč, celkem se tak zavázal za poskytnutí úvěru ve výši 19 000 Kč uhradit žalobkyni částku 54 864 Kč. V článku 6 smlouvy byly stanoveny důsledky vyplývající z prodlení žalovaného, kdy byla sjednána v článku 6.1 smluvní pokuta, v článku 6.2 byla sjednána možnost žalobkyně požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů v případě prodlení na straně žalované a v článku 6.3 bylo sjednáno pro případ, že by se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části po dobu 65 dnů oprávnění žalobkyně odepřít plnění závazků ze smlouvy, dále automatické zesplatnění úvěru, kdy dnem zesplatnění se stává okamžitě splatná celá jistina úvěru, veškeré úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, smluvní pokuty a náhrada nákladů. V článku 6.5 byla sjednána smluvní pokuta za dobu po zesplatnění. Přílohu smlouvy tvořila smlouva o pojištění. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že předmětná částka byla na účet žalovaného připsána dne 8. 6. 2022. Z platební historie soud zjistil, že žalovaný uhradil toliko částku 1 303 Kč. Žalovaný byl informován o zesplatnění úvěru dne 26. 10. 2022. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován dopisem ze dne 11. 8. 2023, který byl žalovanému odeslán téhož dne. K prokázání ověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně soudu předložila hodnocení klienta, dále výpisy z účtu žalovaného, výpis záznamu z registru SOLUS, kdy z výpisu vyplynulo že průměrný příjem žalovaného byl v období od únor 2022 až květen 2022 v částce cca 22 600 Kč.5. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.7. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, neboť tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Po právní zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části. Po posouzení obsahu předmětné smlouvy soud dospěl k závěru, že na smlouvu je nutné nahlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou a to s ohledem na ujednání o úrocích, kdy sjednaný úrok dle konstantní judikatury musí být přiměřený s tím, že nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho ujednání sjednání obvyklou, stanovenou zejména k přihlédnutím nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při poskytování úvěru či půjček. V daném případě je zřejmé, že úroková sazba byla ve výši 66,83 % ročně, kdy i při respektování smluvní volnosti účastníků je nutné konstatovat významnou nerovnováhu v neprospěch žalovaného jako spotřebitele. Je pravdou, že lze tolerovat u nebankovních institucí vyšší úrokovou sazbu, avšak pokud bylo zjištěno, že dle časové řady ARAD byla nejvyšší kontokorentní sazba v daném období 23,68 % p. a. a sjednaná úroková sazba činila 66,83 % p. a., pak je nutno dospět k závěru, že sjednaná sazba vysoce překračuje tolerovaný rozdíl. Navíc je zcela jisté s ohledem na formulářový typ smlouvy, že právní předchůdce žalobkyně by předmětnou částku žalovanému zcela jistě neposkytl, pokud by žalovaný nepřistoupil na jeho podmínky. Soud tak posoudil nárok žalobkyně jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, kdy z provedeného dokazování vyplynulo, že částka 19 000 Kč byla ze strany právního předchůdce žalobkyně žalovanému poskytnuta. Soud taktéž vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný v souvislosti s poskytnutím této peněžní částky uhradil částku 1 303 Kč, proto výše obohacení činí částku 17 697 Kč, když bylo případně na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval opak, ale nestalo se tak. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 17 697 Kč, přičemž počátek z prodlení určil od 27. 8. 2023 do zaplacení, kdy oznámení o postoupení pohledávky obsahující výzvu k plnění v desetidenní lhůtě bylo předáno k poštovní přepravě dne 11. 8. 2023 a fikce doručení tak nastala ke dni 16. 8. 2023 ( § 573 obč. zák.). Co do zbytku nezbylo než žalobu zamítnout.9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Převážně úspěšnější žalovaný (soud vycházel i z požadovaného příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) by měl právo na část nákladů, které účelně vynaložil. Vzhledem k tomu, že nebylo zjištěno, že by žalovanému nějaké náklady vznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.10. O lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.