30 C 125/2024-22 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 19. 12. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že na základě Smlouvy o sdružených dodávkách elektrické energie č. , Anonymizováno, ze dne 15. 6. 2022, jejíž nedílnou součástí jsou i obchodní podmínky dodávky elektřiny, dodávala žalovanému elektrickou energii do odběrného místa v , adresa, , kdy za realizovaný odběr elektrické energie za období od 291. 9. 2022 do 22. 8. 2023 byla žalovanému vystavena faktura č. , hodnota, znějící na částku 23 813 Kč se splatností dne 11. 9. 2023. Žalovaný i přes předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny o tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místo trvalého pobytu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel.3. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti tvrzené žalobkyní.4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Žalobkyně uzavřela s žalovaným kupní smlouvu na dodávku elektrické energie do odběrného místa na adrese uvedené shora, a to ve smyslu ustanovení § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona ve spojení s ustanovením § 2079 a n. občanského zákoníku. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně dodala žalovanému elektřinu do daného odběrného místa a žalovanému tak vznikla povinnost za ni zaplatit dohodnutou cenu. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě vyhověl. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 953 Kč, ze tří úkonů právní služby po 300 Kč (tj. 900 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 2 405 Kč. Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.