30 C 174/2024-25 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 6. 2. 2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnil tím, že dne 28. 2. 2021 byl nařízen odtah vozidla tovární značky , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , které tvořilo překážku silničního provozu. S odkazem na ustanovení § 19d odst. 2 ve spojení s ustanovením § 19d odst. 1 zákona č. 13/1997 na pozemních komunikacích, se pak žalobce domáhá náhrady nákladů vynaložených na odstranění vozidla z pozemní komunikace, jeho odstavení na odstavném parkovišti a dále náhrady nákladů vynaložených na prodej vozidla ve veřejné dražbě ve smyslu ustanovení § 19 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb., když žalovaný si vozidlo nevyzvedl ve stanovené lhůtě, kdy toto bylo na základě rozhodnutí příslušného silničního správního úřadu prodáno ve veřejné dražbě, kdy obvyklá cena byla stanovena posudkem znalce. Vozidlo bylo prodáno za cenu 380 Kč s tím, že odtah vozidla činil 2 000 Kč, parkovné na odtahovém parkovišti 2 400 Kč, odměna znalce za zpracování odborného posudku 1 500 Kč, odměna dražebníka za realizaci veřejné dražby vozidla 4 526,20 Kč, tedy celkové náklady 10 426,20 Kč, kdy žalovaný i přes předžalobní výzvu žalobce na tento dluh dosud ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení ve smyslu ustanovení § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel.3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě.4. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalovaný tvořil svým vozidlem překážku silničního provozu na místní komunikaci, pročež žalobce provedl odtah předmětného vozidla a umístil jej na odtahovém parkovišti. Protože si ve lhůtě stanovené rozhodnutím správního orgánu žalovaný nevyzvedl, bylo přikročeno k jeho prodeji, kdy ve smyslu ustanovení § 19 zákona č. 13/997 Sb., o pozemních komunikacích, žalovaný povinen nahradit náklady specifikované shora žalobci, a to v celkové výši 10 046,20 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobce dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobce, který byl ve věci zcela úspěšný, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce, který nebyl v řízení zastoupen ve smyslu ustanovení § 137 odst. 2 o. s. ř., a nedoložil výši svých hotových výdajů, pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, a dále dvou úkonů po 100 Kč dle 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za zaslání předžalobní upomínky a sepis žaloby. Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 1 000 Kč. Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.