30 C 272/2024-65 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 15. 5. 2024 ve znění jeho pozdějších doplnění se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že dne 19. 11. 2022 uzavřela jako úvěrující s žalovanou jako úvěrovanou dodatek ke smlouvě o účtu, jehož předmětem bylo povolené přečerpání až do výše stanoveného úvěrového limitu. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované, a to včetně jejích příjmů a výdajů. Na základě shora uvedené smlouvy se pak zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec, kdy žalovaná se zavázala k úhradě dlužné částky ve výši určené v úvěrové smlouvě, a to ve výši pravidelných měsíčních splátek. Protože žalovaná splátky nehradila řádně a včas, žalobkyně celý úvěr ke dni 28. 7. 2023 prohlásila za splatný. Celková dlužná pohledávka ve výši 50 147,42 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 38 000 Kč, poplatku ve výši 1 650 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 7 885 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 601,63 Kč. Žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě, když soud vycházel ze smlouvy o povoleném přečerpání, obchodních podmínek pro povolené přečerpání účtu, výpisu z účtu – čerpání úvěru, oznámení o zesplatnění úvěru a výzvy k úhradě včetně předžalobní upomínky.4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla platně uzavřena smlouva o přečerpání účtu, která svým obsahem odpovídá smlouvě o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a n. občanského zákoníku. Žalobkyně splnila svoji povinnost, když žalované poskytla úvěrový rámec, který žalovaná průběžně čerpala. Žalované tak vznikla povinnost úvěr řádně a včas včetně sjednaných poplatků a úroků zaplatit ve sjednaných splátkách. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná dostala do prodlení se splácením úvěru, žalobkyně celý úvěr zesplatnila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované vedle dlužné jistiny zaplatit i smluvní úrok. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 586 Kč, ze tří úkonů právní služby po 500 Kč (tj. 1 500 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 3 764 Kč. Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.