30 C 38/2024-42 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 27. 11. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 49 629,83 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a. s. jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla dne 1. 10. 2004 uzavřena smlouva o úvěru č. , tel. číslo, na základě, které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 75 000 Kč. Protože žalovaná úvěr nehradila řádně a včas, právní předchůdce žalobkyně celý úvěr ke dni 24. 5. 2006 zesplatnil a vyzval žalovanou k jeho úhradě. Následně byla pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 postoupena na žalobkyni, a to v celkové výši 50 925,01 Kč, kdy žalobkyně se dožaduje uhrazení částky 34 006,90 Kč, poplatku ve výši 15 622,93 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 270,81 Kč. Žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradila.2. Podáním ze dne 31. 1. 2024 vzala žalobkyně žalobu co do částky 34 618,94 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 270,81 Kč, s úrokem ve výši 15,90 % ročně z částky 34 006,90 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 49 629,83 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení zpět s odůvodněním, že disponuje relevantními listinnými důkazy k prokázání svého nároku, a tudíž se tedy domáhá pouze bezdůvodného obohacení, které představuje rozdíl mezi vyplacenou listinou ve výši 75 000 Kč a celkovou uhrazenou částkou ze strany žalované v částce 58 989,11 Kč, tedy částky 15 010,89 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 5. 3. 2024 č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 3.4.2024 bylo řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastaveno.4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel.5. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.6. V souladu s ustanovením § 96 o. s. ř. soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, kdy souhlas žalované nebyl vyžadován.7. Ohledně zbývající části předmětu řízení pak soud žalobu shledal jako důvodnou, když ze strany právního předchůdce žalobkyně došlo k vyplacení jistiny úvěru ve výši 75 000 Kč žalované, která v průběhu trvání smluvního vztahu uhradila právnímu předchůdci žalobkyně toliko částku 59 989,11 Kč. Protože žalobkyně nedoložila relevantní listinu tak, aby bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru s tím, že soudu opakovaně sdělila, že těmito listinami nedisponuje a zároveň uvedla, že je srozuměna s tím, že její nárok bude posouzen jako bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 451 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, soud žalobě vyhověl a uložil žalované předmětnou částku zaplatit. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 517 občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2, kdy žalovaná, která byla ve věci z větší části úspěšná, by vůči žalobkyni měla právo na částečnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Protože žalované žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.