31 C 190/2024-41 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 30.1.2024 domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 96 639,02 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 96 639,02 Kč od 14. 10. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 34,45 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 636,86 Kč a částku 256 Kč tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, byla dne 7.3.2017 uzavřena smlouva o půjčce č. , tel. číslo, , a to prostřednictvím internetového bankovnictví. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta na účet č., č. účtu, částka 132 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit v pravidelných 96 měsíčních splátkách splatných ke každému 15.dni v měsíci, počínaje dne 15.4.2017 ve výši 2 271,81, celkem se tak žalovaný zavázal uhradit původnímu věřiteli částku 229 303,38 Kč. Žalovaný zároveň uzavřel s původním věřitelem smlouvu o pojištění schopnosti úvěr splácet, na jejímž základě se zavázal platit pojistné ve výši 95 Kč měsíčně společně se splátkou. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 15,9 % ročně a sazba RPSN ve výši 17,09 % ročně. Právní předchůdce žalobce před uzavřením této smlouvy prozkoumal úvěruschopnost žalovaného a dospěl k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Žalovaný své povinnosti porušil své povinnosti splácet řádně a včas sjednané splátky, když uhradil pouze částku 26 390,98 Kč. Původní věřitel tak využil svého práva a prohlásil celou půjčku za splatnou a to ke dni 13.10.2020 a to v souladu s článkem XII. a čl. XIII. odst. 1 smlouvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 9. 2022 uzavřené mezi společností , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, došlo s účinností ke dni 27. 9. 2020 k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Ke dni postoupení představovala výše pohledávky částku 108 310,33 Kč sestávající se z jistiny ve výši 96 639,02 Kč, nesplaceného smluvního úroku ve výši 10 876,86 Kč počítaného v sazbě 15,9 % ročně z částky 96 639,02 Kč do 13. 10. 2020, tedy do data zesplatnění pohledávky, když příslušenství pohledávky, které bylo postoupeno žalobkyni, bylo postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobě uvedena částka 11 636,86 Kč. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z postoupené jistiny ve výši 96 639,02Kč do 13.10.2020 ve výši 34,45 Kč a dále do zaplacení a dále pak náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 760 Kč a dále pak náklady vynaložené n mimosoudní vymáhání ve výši 256 Kč ( odchozí dopis 39 Kč a osobní návštěva 217 Kč). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku ze dne 14. 11. 2023.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Ve věci se konalo ústní jednání dne 10.10.2024, k němu byli účastníci řádně a včas předvoláni, avšak se k tomuto jednání nedostavili, soud tak postupoval v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.4. Z provedených listinných důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o půjčce na kliknutí ze dne 7.3.2017 má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi původním věřitelem společností , právnická osoba, . a žalovaným, když na základě této smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 123 000 Kč s úrokovou sazbou 15,90 % ročně, RPSN ve výši 17,09% a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši 2 271,81 Kč se splatností ke každému 15. dni v měsíci počínaje dnem 15.4.2017, s termínem poslední splátky dne 15.4.2025, spolu s pojištěním ve výši 95 Kč měsíčně. Před uzavřením této smlouvy byla ověřena úvěruschopnost žalovaného. Z přípisu ze dne 13. 10. 2020 má soud za prokázané, že původní věřitel prohlásil úvěr za okamžitě splatný a vyzval žalovaného k jeho zaplacení. Z přípisu ze dne 3. 10. 2022 má soud za prokázané, že původní věřitel vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni. Z výzvy ze dne 4. 11. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky stejně tak, jako upomínkou ze dne 5. 12. 2022 a výzvou před podáním žaloby ze dne 14. 11. 2023. Z výpisu úkonu mimosoudního vymáhání pohledávek má soud za prokázané, že žalobkyně dne 5. 12. 2022 odeslala žalovanému obyčejný dopis a dne 1. 3. 2023 osobně navštívila žalovaného.5. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku. Žalovaná se zavázala řádně a včas vrátit poskytnutý úvěr, své povinnosti plynoucí jí ze smluvního ujednání však porušovala, když řádně a včas čerpané prostředky neuhradila, proto právní předchůdce žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním dluh zesplatnil a žalobkyně se tak důvodně domáhá dosud neuhrazené částky, včetně sjednaného úroku z půjčených peněz. Z předložených listin taktéž byla prokázána aktivní věcná legitimace žalobkyně v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení, soud taktéž shledal důvodným požadavek žalobkyně co do požadovaného příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení.( § 1970 občanského zákoníku), jehož výše je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. Soud zamítl žalobu do výše 256 Kč, kterou žalobkyně požadovala jako na náklady spojené s uplatněním pohledávky (odeslaná upomínka a terénní výjezd zaměstnance žalobkyně do místa bydliště žalovaného). Ve vztahu k této částce však netvrdila nic bližšího ( např. jak byla ujednána, a jen odkázala na výpis úkonů mimosoudního řešení). Takový důkaz však nebyl způsobilý účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním (vymáháním) pohledávky prokázat. K nařízenému jednání se žalobkyně nedostavila, nemohlo se jí tak dostat poučení ze strany soudu ve smyslu ust. § 118 a odst. 1, 3 o.s.ř. V této části tak soudu nezbylo, než žalobu zamítnout8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení, když její neúspěch hodnotí jako neúspěch v nepatrné části. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 866 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6, § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 96 639,02Kč sestávající z částky 4 980 Kč za každý ze tří úkonů právní služby ( příprava a převzetí, výzva plnění a podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Náklady řízení tak představují částku 23 033 Kč.9. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a žalované byla ke splnění jejích povinností poskytnuta běžná třídenní lhůta. , adresa, u nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ust.§ 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.