31 C 97/2024-57 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 29.1.2024 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit ji částku 17 000Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že , právnická osoba, , IČ , IČO, , právní předchůdkyně žalobkyně, uzavřela dne 3.6.2019 se žalovanou smlouvu o povoleném debetu na , tel. číslo, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěrový rámec do výše 17 000 Kč. Za správu účtu byl sjednán poplatek 99 Kč měsíčně. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 21,9% a sazba RPSN ve výši 43,13%. Žalovaná byla oprávněn povolený debet čerpat po dobu jednoho roku s tím, že nejpozději v poslední den této lhůty byla povinna zajistit, aby na shora definovaném běžném účtu byl nulový či kreditní zůstatek tak, aby nezůstala nesplacena jakákoliv část vyčerpaného debetu. Před uzavřením smlouvy původní věřitel s odbornou péčí prozkoumal a ověřil úvěruschopnost žalované. Žalovaná úvěr řádně a včas nehradila, využil původní věřitel svého práva a dlužnou částku ke dni 13.10.2020 zesplatnil a vyzval žalovanou k zaplacení celého dlužné částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26.9.2022 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písmeně vyrozuměna. Ke dni postoupení představovala pohledávka částku 19 039,44 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 17 000 Kč a nesplaceného úroku z půjčených peněz ve výši 2 039,44Kč z dlužných částek do 13.10.2020. Žalobkyně dále požaduje k zaplacení částku 473 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s takovým postupem soudu vyslovila souhlas již v žalobě. Žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.4. Na základě žalobkyní předložených listin má soud za zjištěné tyto skutečnosti. Z návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu ze dne ve spojení s jeho akceptací ze dne 3.6.2019 má soud za prokázané, že mezi původním věřitelem společností , právnická osoba, . a žalovaným byla uzavřena smlouva o povoleném debetu na běžném účtu ve výši 17 000 Kč s úrokovou sazbou 21,9 % ročně. Před uzavřením této smlouvy byla ověřena úvěruschopnost žalované. Z přípisu ze dne 13. 10. 2020 má soud za prokázané, že původní věřitel prohlásil úvěr za okamžitě splatný a vyzval žalovanou k jeho zaplacení. Z přípisu ze dne 3. 10. 2022 má soud za prokázané, že původní věřitel vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni. Z výzvy ze dne 4. 11. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení dlužné částky stejně tak, jako upomínkou ze dne 5. 12. 2022 a výzvou před podáním žaloby ze dne 14. 11. 2023. Z výpisu úkonu mimosoudního vymáhání pohledávek má soud za prokázané, že žalobkyně dne 5. 12. 2022 odeslala žalovanému obyčejný dopis a dne 3.5.2023 a dne 2.6.2023 se pokusila osobně navštívit žalovanou.5. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku. Žalovaná se zavázala řádně a včas vrátit poskytnutý úvěr, své povinnosti plynoucí jí ze smluvního ujednání však porušovala, když řádně a včas čerpané prostředky neuhradila, proto právní předchůdce žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním dluh zesplatnil a žalobkyně se tak důvodně domáhá dosud neuhrazené částky, včetně sjednaného úroku z půjčených peněz. Z předložených listin taktéž byla prokázána aktivní věcná legitimace žalobkyně v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení, soud taktéž shledal důvodným požadavek žalobkyně co do požadovaného příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení ( § 1970 občanského zákoníku), jehož výše je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci ( příprava a převzetí, výzva plnění a podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny.8. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a žalované byla ke splnění jejích povinností poskytnuta běžná třídenní lhůta.