11 C 144/2025-37 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou soudu dne 23. 6. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 749,79 Kč se zákonným úrokem z prodlení a smluvním úrokem. Žaloba je odůvodněna tím, že , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , jako postupitel (dále jen „ČS“) a žalobkyně, jako postupník dne 19.2.2025 uzavřeli s účinky od 1.3.2025 Smlouvu o postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o úvěru, které ČS uzavřela se svými klienty dle seznamu postoupených pohledávek (dále jako „Postupní smlouva“). Přílohou Postupní smlouvy je seznam pohledávek, kde je označena i pohledávka, která je předmětem této žaloby. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 18.12.2017 uzavřena Smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému nezajištěný spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč ve smyslu zákona zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků řádně splatit. V souladu s čl. 1.1 Smlouvy jsou nedílnou součástí Smlouvy Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, ., Soukromá klientela (dále jen „Všeobecné obchodní podmínky“) a Ceník , právnická osoba, . platný v den poskytnutí příslušné placené služby (dále jen „Ceník“). Žalovaný v závěrečném ustanovení Smlouvy prohlásil, že byl řádně upozorněn na to, že úvěrový vztah mezi žalobkyní a žalovaným a z toho vyplývající práva a povinnosti související s úvěrem se řídí nejen Smlouvou, ale i Všeobecnými obchodními podmínkami a Ceníkem, a že byl se zněním Všeobecných obchodních podmínek a Ceníku seznámen, že souhlasí s nimi a zavazuje se je dodržovat. Žalobkyně před uzavřením Smlouvy se žalovaným zkoumala úvěruschopnost žalovaného dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „ZSÚ“). Žalobkyně (Č.Spoř.) detailně posuzovala schopnosti žalovaného, jako spotřebitele, splácet poskytnutý úvěr, vycházela z údajů získaných jak od žalovaného, tak ze třetích stran, jako je bankovní i nebankovní (CBCB/CCB, SOLUS) registr dlužníků, evidence exekucí a insolvenční rejstřík. Žalobkyně v tomto směru postupovala aktivně, když si tyto údaje aktivně vyžádala použitím standardizovaného formuláře v souladu s ustanovením § 86 ZSÚ. Žalobkyně má tedy za to, že podmínka odborné péče byla splněna, neboť při ověřování nespoléhala jen na informace jí poskytnuté v žádosti o úvěr žalovaným, ale úvěru schopnost žalovaného aktivně zjišťovala a poskytnuté informace ověřovala, čímž naplnila požadavky stanovené zákonem. Žalobkyně je proto přesvědčena, že dodržela při poskytnutí předmětného úvěru žalované všechny zákonné povinnosti. Byly taktéž vzaty v úvahu i veřejně dostupné údaje např. o tehdejší výši životního a existenčního minima. Měsíční splátka úvěru tak byla zcela v možnostech žalovaného s ohledem na ověření jeho pravidelných výdajů nejenom na případné splátky starších úvěrových závazků, ale i s ohledem na životní náklady. Ze zjištěných informací žalobkyně dospěla k závěru, že je v možnostech žalovaného úvěr splatit, a proto byla žádost žalovaného o poskytnutí úvěru schválena. V žádosti o úvěr žadatel prohlásil, že všechny údaje jsou pravdivé a úplné. Zpětně žalobkyně hodnotí, že úvěrovou schopnost žalovaného vyhodnotila správně, žalovaný odpovědně přistupoval ke splácení svého dluhu od měsíce února 2018 až do půli roku 2024. Případné formální nedostatky zkoumání úvěrové schopnosti, pokud by snad měl soud za to, že takové byly, tak se zhojily po materiální stránce, když žalovaný smluvní podmínky řádně plnil pět let. V souladu s čl. 2.1 Smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč, který byl žalovanému dle čl. 2.2 Smlouvy poukázán přímo na jeho úvěrový účet č. , č. účtu, u žalobkyně. Žalovaný se zavázal dle čl. 3.1 Smlouvy poskytnutý úvěr splácet prostřednictvím pravidelných 96. měsíčních splátek ve výši 440 Kč, splatných vždy k 20. dni měsíce, počínaje dnem 20.2.2018. Žalovaný ale svůj závazek vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr nesplnil a k dnešnímu dni na jistině dluží 10 773,79 Kč. Výše žalované jistiny je rozdílem mezi součtem výše poskytnutého úvěru (25 000 Kč) a účtovaných poplatků (1 976 Kč), a splátkami ze strany žalované, které vyplývají z výpisu z úvěrového účtu a Historie úvěru. V čl. 4.1 Smlouvy byla mezi žalobkyní a žalovaným sjednána úroková sazba úvěru ve výši 13,90 % p.a., přičemž úrok je počítán denně z nesplacené jistiny úvěru a stává se jeho připsáním k jistině úvěru její součástí. V souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru žalobkyně požaduje smluvní úrok v sazbě 12,0 % p.a. od 1.1.2025, tj. ode dne zesplatnění úvěru, do zaplacení. Žalobkyně v případě prodlení žalované účtovala na poplatcích částku 300 Kč za 10 dní prodlení se splácením úvěru, přičemž tento poplatek představoval administrativní náklady spojené s evidencí pohledávky po splatnosti a dále náklady spojené se zasílání výzev k úhradě. V Ceníku a v Historii úvěru je tento poplatek označen jako Náklady spojené s prodlením. V Historii úvěru je tento náklad účtován vždy k 10., 40. a 70. dni v prodlení ve výši 300, 900 a 900 Kč. Je-li v Historii úvěru účtován poplatek Cena za pojištění, žalobkyně tak činí na podkladě pojištění sjednaného v čl. 7 Smlouvy, kde je také sjednána částka, kterou žalobkyně v této souvislosti účtovala, vždy za měsíční období. Žalovaný se dostával do prodlení s plněním splátek opakovaně, naposledy s více než dvěma splátkami splatnými do dne zesplatnění úvěru. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky po splatnosti, avšak žalovaný ani přes tyto výzvy svůj dluh zcela neuhradil. Za porušení podmínek Smlouvy se v souladu s čl. 8.1 a) Smlouvy považuje mimo jiné případ, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením jedné splátky úvěru o dobu delší než tři měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než dvou splátek. Prodlení žalovaného vyplývá z výpisů z úvěrového účtu i listiny Historie úvěru. Žalobkyně je v takovém případě dle čl. 8.2 Smlouvy oprávněna prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné splátky neuhradil řádně a včas, jak vyplývá ze shora uvedeného tvrzení ke splatnosti, Historie úvěru a výpisů z úvěrového účtu, žalobkyně v souladu s čl. 8.2 b) Smlouvy prohlásila s účinností k 1.1.2025 celý úvěr za okamžitě splatný a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Jelikož žalovaný na zesplatňovací dopis žalobkyně adekvátně nereagoval a celý svůj dluh neuhradil, žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala dne 7.5.2025 doporučenou poštou předžalobní výzvu k úhradě celé dlužné částky včetně příslušenství ve smyslu ust. § 142a o.s.ř. Žalovaný na předžalobní pokus o smír nereagoval splacením dluhu.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Žalobce ani žalovaný neměli námitek proti postupu soudu dle § 115a o.s.ř., a soud proto věc rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listin.3. Žalobní tvrzení žalobce má soud za zjištěná z žalobcem předložených listin. Ze smlouvy o úvěru datované dne 9. 1. 2018 (nikoliv dne 18. 12. 2017) uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., a žalovaným bylo zjištěno, že jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 25 000 Kč žalovanému na účet uvedený v odstavci č. , hodnota, odůvodnění tohoto rozsudku, úvěr byl bankou spravován na úvěrovém účtu č. , č. účtu, , splatnost úvěru byla ve smlouvě sjednána měsíčních splátek po 440 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 13,90 % ročně, RPSN 15,18 %. Poskytnutí úvěru bylo doloženo výpisem z úvěrového účtu žalovaného č. , č. účtu, , k poskytnutí došlo dne 9. 1. 2018 a bylo z něj dále zjištěno, že žalovaný úvěr splácel až do srpna 2024, kdy uhradil poslední splátku úvěru, v dalším období již žádnou platbu na úvěr neuhradil a z tohoto výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že konečný zůstatek úvěru k 31. 12. 2024 činil jistinu ve výši 10 773,79 Kč a poplatky částku 1 975 Kč (nikoliv tedy částku 1 976 Kč, jak žalobce uvedl v podané žalobě). Z dopisů původního věřitele žalovanému bylo zjištěno, že dne 30. 11. 2024 byla vůči žalovanému učiněna písemně poslední výzva k úhradě dlužné částky, dopisem ze dne 1. 1. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě celého dluhu a dopisem ze dne 10. 3. 2025 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky z dané úvěrové smlouvy na žalobce.4. Po zhodnocení zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, shora uvedeného obsahu. Soud má rovněž za zjištěné, že původní věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru dostatečně zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zák. o spotřebitelském úvěru (zák. č. 257/2016 Sb.), což lze dovodit i ze skutečnosti, že žalovaný úvěr vícero let úspěšně splácel. Jelikož se žalovaný následně dostal do prodlení s hrazením úvěru, původní vě