12 C 139/2023-229 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 25. 10. 2023 se žalobce domáhal určení, že „vlastníkem daru“ je žalobce.2. Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě darovací smlouvy ze dne 7. 9. 2021 žalobce daroval žalované následující nemovité věci, a to a) bytovou jednotku č. , Anonymizováno, /1, vymezenou dle zák. o vlastnictví bytů v budově č. p. , Anonymizováno, , obec , adresa, , část obce , adresa, , postavené na pozemku parc. č. , Anonymizováno, b) spoluvlastnický podíl o vel. , Anonymizováno, na společných částech budovy č. p. , Anonymizováno, c) spoluvlastnický podíl o vel. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , Anonymizováno3. Následné chování žalované vůči žalobci naplňuje znaky zjevného porušení dobrých mravů, které nemůže žalobce žalované (své dceři) prominout. Navzdory tomu se toto žalobce snažil vyřešit s dcerou do konce roku 2022. Žalovaná vše negovala, žalobce tedy přistoupil k odstoupení od darovací smlouvy a nyní k podání žaloby. Žalobce daroval žalované dar s tím, že byli dohodnuti na tom, že předmětný byt bude moci žalovaný užívat, vstupovat do něj a zejména v něm bydlet. Právo si neošetřil věcným břemenem, protože se svou dcerou měl idylický vztah. Toto fungovalo až do dubna/května 2022. Na konci února v důsledku války na Ukrajině přijela druhá dcera žalobce se svou rodinou. Žalobce se rozhodl, že bude v bytě po tu dobu co nejméně, aby měli ostatní dostatek prostoru. Umožňuje mu to práce řidiče dálkových autobusů, kdy většinu dní v měsíci je mimo domov, popř. využívá služebních ubytoven. Zhruba na přelomu března/dubna 2023 se tato druhá dcera rozhodla vrátit na Ukrajinu, protože žalovanou již nemohla dále vystát. Po odjezdu dcery se chtěl žalobce do bytu vrátit, neboť tam měl své zázemí a své věci. Žalovaná mu zprvu odmítla vstup z nejrůznějších důvodů, z počátku to bral žalobce na lehkou váhu. Následně se v době května/června 2023 zmínil o tomto několika lidem a začal brát v úvahu informace a názory, které mu lidi sdělovali. Vše vyvrcholilo tím, že se dozvěděl, že žalovaná se obdobně zachovala vůči dědečkovi na Ukrajině, žalobce začal brát situaci vážněji. Až v lednu 2023 mu žalovaná nejen znemožnila vstup do bytu, ale žalobce pochopil, že jsou vyměněné zámky u dveří. Žalovaná odmítla s ním komunikovat, stejně tak mu zamezila přístup k jeho věcem i dokumentům. Tyto měla žalovaná přestěhovat na jiné místo. Koncem ledna 2023 žalovaná směřovala žalobci email, kde má snahu manipulativně se z celé situace vykroutit. Email je zvláštní časovou souvislostí i spisovnou češtinou, kterou žalovaná neovládá. Vysvětlením může být obava žalované z podání této žaloby, neboť žalobce poptával právní služby po všech známých.4. Žalobce dále zjistil, že žalovaná za něj vybírá starobní důchod na Ukrajině, přičemž vybrané částky nijak žalobci nepředává a užila je pro žalobce neznámým způsobem.5. Dále žalovaná měla na Ukrajině prodat nemovitost, kterou žalobce zdědil, a to bez jeho souhlasu. Výtěžek si žalovaná ponechala pro sebe.6. Pokud žalovaná ve své odpovědi na předžalobní výzvu ze dne 13. 3. 2023 poukazuje na to, že nebylo sjednáno žádné věcné břemeno, je to ryze účelové. Žalobce má svědky, kteří mu doporučovali sjednaní takového práva, on jim však odvětil, že dceři věří. Pokud by takové jednání bylo žalobci známo předem, nikdy by danou smlouvu neuzavřel. Jinou možnost bydlení nemá, od dubna 2022 do současnosti musel vyhledat ubytovny, spát po kamarádech, až následně v listopadu 2022 mu umožnil syn jeho přítelkyně uschování věcí a možnost bydlet několik dní v jeho domě, hlavně za situace, kdy byl žalobce nemocný a potřeboval péči druhé osoby.7. Žalovaná se poprvé k věci vyjádřila podáním ze dne 30. 11. 2023. Nárok žalobce neuznala, a to ni z části. Žalovaná dále odkázala na své vyjádření učiněné v předešlé žalobě (, spisová značka, ). Nad rámec daného vyjádření žalovaná poukazuje, že nebýt jí, soud by se vůbec nedozvěděl o existenci plné moci v ukrajinštině, v níž žalobce žalovanou pověřil velmi širokým okruhem právních jednání vč. nakládání se svým důchodem, a že žalovaná mohla disponovat s finančními prostředky žalobce apod. Záměrně přitom žalobce tyto skutečnosti zamlčuje a uvádí soud v omyl v tom směru, že žalovaná si peníze ponechala bez souhlasu žalobce. Žalovaná dále poukázala na zásadní rozpor v žalobních tvrzeních. Na straně jedné totiž žalobce přiznává, že neexistovalo žádné věcné břemeno, ale současně tvrdí, že měl právo užívat byt, kdy se mu zachce. Věcné břemeno dle žalované nebylo sjednáno vůbec, a to ani písemně ani ústně. Oproti první žalobě některá tvrzení žalobce upravil. Nyní žalobce tvrdí, že to byl on, kdo platil rekonstrukci, ale je zarážející, proč to neuváděl předtím. Rekonstrukci přitom hradila žalovaná s manželem. V neposlední řadě žalovaná poukazuje na to, že žalobce ji opakovaně nepravdivě obviňuje ze spáchání několika trestných činů. Je to sám žalobce, kdo se chová v rozporu s dobrými mravy.8. Žalovaná ve vyjádření k první žalobě uvedla, že nárok žalobce neuznala, protože nebyly nikdy splněny podmínky pro vrácení daru, ona sama se navíc nikdy nezachovala tak, jak žalobce tvrdí. Žalovaná se pozastavuje nad navrženými důkazy a uvádí, že již před vlastním dokazováním se žalobce pokouší žalovanou co nejvíce očernit. Žaloba obsahuje velké množství skutkových tvrzení, nicméně jen některá z nich jsou podstatná pro daný spor.9. Žalovaná zde vidí v zásadě 3 základní tvrzení, a to tvrzení, že žalovaná neměla pouštět žalobce do bytu, tvrzení, že žalovaná měla vybírat za žalobce důchod na Ukrajině a tvrzení, že neměla vrátit žalobci částku z prodeje domu na Ukrajině (částka 9 500 USD).10. Ohledně nevpuštění žalobce do bytu žalovaná uvedla, že s tvrzeními žalobce nesouhlasí. Žalovaná se s žalobcem nikdy písemně ani ústně nedohodla na tom, že žalobce bude mít právo v předmětném bytě dožít. Ani se nedohodli na tom, že jej bude moci kdykoli užívat. Pokud toto chtěl žalobce, nic mu v tom nebránilo si dané právo sjednat, neboť darovací smlouvu evidentně nepsal laik. To, že si právo služebnosti strany neujednaly, svědčí o tom, že taková dohoda mezi nimi zkrátka neexistovala. Situace byla ve skutečnosti taková, že žalobce původně žil v předmětném bytě s žalovanou a její rodinou. Poté si našel přítelkyni kdesi u Prahy, k níž se přibližně v březnu 2022 odstěhoval. K darování tak došlo bez jakýchkoliv podmínek. Žalobce ani neměl jediný důvod pro zřízení práva služebnosti, neboť se z Plzně nadobro odstěhoval a vzal si všechny důležité věci, které v bytě měl. V bytě ponechal pouze věci zabalené v pytlích, o kterých prohlásil, že je nepotřebuje. Žalovaná tyto věci přemístila do sklepa, neboť chtěla udělat v bytě celkovou rekonstrukci. Následně tyto věci žalovaná přemístila do sklepa svého druhého bytu na , adresa, . Žalobce si do zmíněných věcí zabalil i doklady, rodný list nebo diplom. Žalobce v lednu 2023 volal žalované, že tyto doklady potřebuje. Žalovaná mu tedy dne 28. 1. 2023 poslala email, že tyto věci si může vyzvednout právě v druhém bytě u paní , jméno FO, . , jméno FO, má tento byt v dlouhodobém nájmu a s žalobcem se zná, proto žalovaná žalobce odkázala právě na ni. V lednu 2023 již vztahy mezi účastníky nebyl dobré, z tohoto důvodu si žalovaná vše fotila a odpovídala emailem. , právnická osoba, prováděla žalovaná, a to až po vkladovém řízení u příslušeného katastrálního úřadu. Žalovaná se tak rozhodla po dohodě s manželem, neboť sice byt se dal užívat, ale vybavení bylo již nevyhovující. Rekonstrukce trvala zhruba od dubna 2022 do března 2023. V době rekonstrukce tam žalovaná s rodinou bydlela. Vztahy s žalobcem byly zhruba do dubna 2022 dobré, zhoršení došlo v souvislosti s událostí z konce dubna 2022. Dne 30. 4. 2022 totiž žalobce přijel osobně k žalované na oslavu narozenin vnučky. Když žalobce dorazil na oslavu, přišel za žalovanou s požadavkem, že okamžitě potřebuje částku , částka, na vyplacení exekuce. Dokonce ukazoval žalované zablokovaný účet u , jméno FO, bank. Žalovaná mu sdělila, že takovou částku nemá, ale žalobce se jí opakovaně domáhal, a to i formou opakovaných telefonátů, které časem přerostly až v jeho agresivní a velmi nevybíravé chování. Ještě v květnu a červnu 2022 bylo jeho chování relativně normální, ale postupem doby začal na žalovanou více naléhat. Žalovaná mu však peníze nemohla dát, neboť je skutečně neměla. Přibližně od léta 2022 bylo naléhání již neúnosné. Žalobce v průběhu doby sděloval žalované, že ho buď vpustí do bytu anebo spolu budou mít velké problémy a že jakmile jej tam vpustí, bude si žalobce v bytu dělat co chce. Žalovaná nechtěla s ním v jeho vzteku nic řešit. Žalobce dokonce požadoval, aby se žalovaná s rodinou odstěhovala, protože celý byt chtěl výlučně užívat on sám se svou přítelkyni, tj. bez přítomnosti ostatních členů rodiny. S tímto žalovaná nesouhlasila, notabene po provedené rekonstrukci. Zmiňuje-li žalobce email ze dne 24. 1. 2023, pak žalovaná k tomu uvádí, že i mezi sebou hovořili také česky, žalovaná má zkoušku z českého jazyka, mluví plynule česky, jen