14 C 310/2025-119 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně (dále také jen jako „banka“) se domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 099,27 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dne 14. 10. 2017 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se banka zavázala poskytnout žalovanému nezajištěný neúčelový spotřebitelský úvěr a žalovaný se zavázal takto poskytnutý úvěr řádně a včas splatit. Žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému řádným způsobem zkoumala jeho schopnost daný úvěr splácet. Úvěr bylo možné čerpat až do výše limitu 20 000 Kč, přičemž tento limit byl žalovaný oprávněn opakovaně čerpat až do výše splacené části úvěru. Žalovaný se zavázal splácet úvěr a úroky z úvěru pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5% sjednané výše úvěrového limitu, tj. částkou 1 000 Kč vždy ke každému 15. dni příslušného měsíce. Žalovaný čerpal úvěr dne 16. 10. 2017, řádně jej splácel měsíčními splátkami po 1 000 Kč až do září 2024, kdy uhradil poslední splátku úvěru, od této doby nesplácel, pročež došlo ke dni 28. 12. 2024 k zesplatnění úvěru. Žalovaný své povinnosti nedodržel a dluží žalobkyni na jistině částku 19 999,27 Kč, dále částku 2 100 Kč na účtovaných poplatcích. Žalobkyně tak žalobou uplatnila nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 19 999,27 Kč, poplatků ve výši 2 100 Kč, které se skládají z poplatků za upomínky 1x 300 Kč a 2x 900 Kč, dále úroku kapitalizovaného částkou 2 949,95 Kč (za období od 29. 12. 2024 do 18. 8. 2025 v sazbě 12,75 % ročně z dlužné jistiny), úroku z prodlení kapitalizovaného částkou 1 706,51 Kč (za období od 29. 12. 2024 do 18. 8. 2025 v sazbě 12,75 % ročně z částky 22 099,27 Kč). Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu též předžalobní upomínkou.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, listiny mu byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) na adresu trvalého pobytu. V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 14. 10. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru (, Anonymizováno, ), na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr až do výše úvěrového limitu 20 000 Kč s úrokem ve výši 16,90 % ročně s tím, že žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu počínaje 15. 11. 2017. Skutečnost, že žalovaný úvěr 20 000 Kč čerpal, je zřejmá z listiny na č.l. 46 /Podklady pro soudní řízení). Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, vyzvala žalobkyně žalovaného k doplacení dlužné částky dopisem ze dne 26. 11. 2024, a to nejpozději do data 28. 12. 2024. Dopisem ze dne 28. 12. 2024 pak žalobkyně k tomuto datu celý úvěr zesplatnila. Bylo případně na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval opak. Žalobkyně doložila jednotlivými výpisy z úvěrového účtu historii čerpání a splácení na úvěrovém účtu. Výše dlužné jistiny 19 999,27 Kč pak vyplývá z výpisu úvěrového účtu za listopad 2024 (č.l. 16 p.v.), a to včetně výše účtovaných poplatků 2 100 Kč. Soud má rovněž za prokázané, že žalobkyně před sjednáním úvěru řádným způsobem ověřila úvěruschopnost žalovaného, neboť vycházela jak z informací dostupných z veřejných registrů ohledně žalovaného, tak i z údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o poskytnutí úvěru, tyto informace žalobkyně individuálně vyhodnotila a porovnala s příjmy žalovaného dle interních informací banky včetně využití údajů statistických a údajů aktuálních životních nákladů a normativních nákladů na bydlení (podrobněji na č.l. 31-32 včetně listin na č.l. 79 a 116).4. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Strany platně uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., nicméně žalovaný porušil podmínky smlouvy, když poskytnuté prostředky nesplácel řádně a včas tak, jak bylo ve smlouvě ujednáno, a ocitl se v prodlení s hrazením splátek. Žalobkyně proto úvěr v souladu s příslušným ustanovením úvěrové smlouvy zesplatnila ke dni 28. 12. 2024 a žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně dlužných poplatků za prodlení a sjednaného úroku. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku spolu s příslušenstvím v podobě smluveného úroku a zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Lhůtu k plnění určil soud žalovanému v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.5. Výrok II. o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 2 část věty za středníkem o.s.ř. Soud tak žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, přiznal nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 699 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 884 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 099,27 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Soud vycházel při určení náhrady nákladů řízení z ustanovení § 14b a.t., neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba jednoznačně naplňuje znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není proto zásadní důvod je pokaždé koncipovat jinak. Pokud tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny.