17 C 234/2025-53 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi ní a žalovaným byla dne 24. 2. 2023 uzavřena smlouva o konsolidačním úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 744 504 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem 8,99 % p. a. a poplatky v měsíčních splátkách po 9 529 Kč. Svou povinnost řádně splácet úvěr však žalovaný nedodržel, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 29. 9. 2024. Žalovaná částka sestává z jistiny, smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení a dále z poplatků smluvených ve smlouvě a pojistného (tak jak doplnila žalobkyně v podání ze dne 16. 10. 2025). Dluh žalovaný neuhradil, ač k tomu byla upomínán.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a ve spojení s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 24. 2. 2023 a k tomu přiložených „detailů zadané operace“ v prostředí aplikace žalobkyně „, Anonymizováno, “, z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, a záznamu o provedených splátkách bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 744 504 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem 8,99 % p. a. a poplatky ve splátkách po 9 529 Kč, a to nejpozději do 18. 1. 2033. Svou povinnost řádně splácet úvěr však žalovaný nedodržel, dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne 17. 6. 2024, 17. 7. 2024 a 17. 7. 2024, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 29. 9. 2024, když pro případ prodlení žalovaného bylo sjednáno oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit. Z výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že úvěr byl žalovanému vyplacen. Z poslední výzvy k úhradě dluhu ze dne 28. 8. 2024 a z dopisu žalobkyně ze dne 29. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 29. 9. 2024. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 5. 2025 a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení žalované částky. Z potvrzení o výši příjmu žalovaného a ze skutečnosti, že z poskytnutého úvěru jako úvěru konsolidačního žalovaný uhradil všechny své dosud existující půjčky a splátky úvěru řádně hradil až do května 2024, soud zjistil, že žalovaný byl v okamžiku uzavření smlouvy úvěruschopný a že jeho schopnosti úvěr splácet žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zjistila a vyhodnotila.4. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu právnímu hodnocení sporu.5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru), a to ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.9. Žalobkyně v řízení prokázala, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. na základě které žalovaný čerpal peněžní prostředky, ale svým povinnostem vyplývajícím ze smlouvy nedostál, když řádně a včas neplatil splátky úvěru a dostal se tak do prodlení, načež žalobkyně v souladu s úvěrovými podmínkami úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu včetně příslušenství a poplatků. Jelikož se jednalo o spotřebitelský úvěr, vztahuje se na smluvní vztah mezi účastníky i zákon o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně postupovala v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru v tehdy platném znění, když před jeho poskytnutím řádně posoudila úvěruschopnost spotřebitele – žalovaného, a dále postupovala i v souladu s ust. § 122 odst. 4. Jelikož žalovaný dluh i přes upomínání v plném rozsahu nezaplatil, soud žalobě vyhověl. Soud nemá pochybnosti o správnosti listin předložených žalobkyní a zároveň žalovaný žádné relevantní okolnosti neuzavření smlouvy či zaplacení dluhu netvrdil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení byl žalobkyni přiznán podle ust. § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i zákonný úrok z prodlení, tak jak shora uvedeno.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 64 914 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 29 219 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši 730 463,78 Kč sestávající z částky 11 260 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a), z částky 5 630 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a z částky 11 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 500 Kč ve výši 6 195 Kč.