21 C 208/2025-50 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 14. 4. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 35 158 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne 1. 11. 2024 se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni celkem částku 40 000 Kč. Smluvní strany se dohodly na provizi za zprostředkování spotřebitelského úvěru ve výši 2 500 Kč, dále si dohodly smluvní pokutu a poplatky spojené s vymáháním neuhrazené pohledávky. , adresa, 500 Kč byla převedena na účet žalované, částka 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele žalované jako jeho provize. Žalovaná dluh v dohodnutých 25měsíčních splátkách po 1 600 Kč řádně a včas nesplácela, proto v souladu s ust. čl. IV bod 1 písm. d) smlouvy došlo k zesplatnění úvěru a to dnem 27. 2. 2025, kdy tomu předcházela výzva žalobkyně k úhradě dluhu. Na jistině dluhu žalovaná neuhradila po zohlednění jí provedených plateb částku ve výši 27 248 Kč a dále dluží dlužné splátky ve výši 4 800 Kč, kdy tato částka sestává z dlužných úroků ve výši 2 048 Kč a 2 752 Kč představující úmor. Dle čl. I. smlouvy byla sjednána roční úroková sazba ve výši 28,17 %. Za zaslání upomínek k úhradě dluhu vyúčtovala dále žalobkyně žalované v souladu s čl. IV. bod 4. smlouvy o úvěru, částku 300 Kč za 3 odeslané upomínky á 100 Kč. Žalobkyně dále požadovala částku ve výši 2 048 Kč odpovídající úroku z dlužných splátek ve výši 4 800Kč (3 x 1 600Kč). Za prodlení s úhradou těchto tří splátek dále žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 1 497Kč (3 * 499Kč) dle čl. IV. bod 2 písm. c) smlouvy o úvěru. Dále žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) smlouvy o úvěru, kdy tyto smluvní pokuty se žádají k zaplacení ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, kdy žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 32 048 Kč od 28. 2. 2025 do 9. 4. 2025, tedy částku ve výši 1 313 Kč. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně přezkoumala úvěruschopnost žalované. Předmětnou dlužnou částku žalovaná řádně a včas neuhradila ani přes písemnou výzvu žalobkyně.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. V daném případě soud postupoval dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), když ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě a žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.4. Na základě těchto, a to smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 1. 11. 2024 včetně přílohy č. , hodnota, , Obch. podmínek, přílohy č. , hodnota, – Formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, posouzení úvěruschopnosti žalované ze dne 4. 11. 2024, čestného prohlášení žalované o jejích závazcích ze dne 1. 11. 2025, výdajů (1 000Kč – potvrzeno otcem žalované, jako vlastníkem nemovitosti ve které žalovaná bydlí) a příjmů (45 000Kč) žalované, výplatních pásek žalované, výpisu úhrady mzdy žalované z jejího bankovního účtu za 4 měsíce zpětně, upomínek, dopisu o zesplatnění ze dne 27. 2. 2025 vč. podacího archu, vzal soud v daném případě za zjištěné, že žalované byl převodem na jí uvedený účet poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč (prokázáno potvrzením o provedení transakce ze dne 5. 11. 2024, kdy číslo účtu, na který byla částka žalobkyní poukázána odpovídalo tomu, z kterého žalovaná předložila výpis s výplatami její mzdy od zaměstnavatele), který měl být ze strany žalované splacen za 25 měsíců ve splátkách po 1 600 Kč měsíčně počínaje 20. 12. 2024, poslední splátka byla splatná dnem 20. 12. 2026. Celkem měla být uhrazena částka 40 000 Kč (RPSN 44,5 %, roční úroková sazba 28,17 %). V úvěrové smlouvě byla sjednána výplata částky 2 500 Kč přímo zprostředkovateli jako provize. V článku IV. 1 byly sjednány podmínky zesplatnění úvěru, v článku IV. 2 jsou pak upraveny smluvní pokuty, jednak v procentní sazbě 0,1% denně z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení, dále pak v procentní sazbě 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, eventuálně smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky. Součástí úvěrové smlouvy bylo také ujednání poplatků včetně uvedení nákladů na zaslání upomínky při nesplacení splátek (čl. IV. 4 b) – 100 Kč za každou upomínku). Schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr byla žalobkyní přezkoumána na základě posouzení její úvěruschopnosti, jejích výplatních pásek, výpisem z účtu, výpisem insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí. Před zesplatněním byla žalovaná písemně upomínána mnohými dopisy, za které žalobkyně oprávněně požadovala zaplacení poplatků v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Z důvodu prodlení žalované s úhradou splátek přistoupila žalobkyně dne 27. 2. 2025 k zesplatnění pohledávek.5. Podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.7. Na základě učiněných skutkových zjištění a po jejich právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Na základě výše uvedené smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala tento splatit ve stanovených splátkách, a to včetně poplatků za sjednání úvěru. Protože žalovaná tuto svoji povinnost řádně a včas neplnila, žalobkyně v souladu se smlouvou, a to konkr. čl. IV bod 1 písm. d) úvěr ke dni 27. 2. 2025 zesplatnila a vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Ke dni zesplatnění činila výše jistiny 27 248 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splněním svého peněžitého závazku z titulu citované smlouvy o spotřebitelském úvěru, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení dlužné částky ve výši 30 000 Kč (27 248 Kč + úmor ve výši 2 752 Kč představující nezaplacené splátky) a smluvní pokuty (1 497 Kč (3x499Kč)) v souvislosti s prodlením žalované se třemi splátkami, i nárok na úhradu nákladů na zaslání celkem 3 upomínek k úhradě dluhu á 100 Kč za každou upomínku (tedy 300 Kč), a to v souladu s čl. IV. bod 2 a 5 smlouvy o úvěr, smluvní úrok ve výši 2 048 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 313 Kč v souladu s čl. IV. bod 2 písm. a) a b) smlouvy o úvěru. Dále pak vznikl žalobkyni vůči žalované nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši odpovídající § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., tedy 12 % ročně z jistiny 30 000 Kč. Současně pak dle ujednání ve smlouvě vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku z úvěru dle čl. 3. smlouvy o úvěru ve výši 28,17 % ročně z jistiny, tedy 30 000 Kč, a to za dobu neodporující ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. a po uplynutí 90 dnů, v sazbě odpovídající zákonnému úroku z prodlení. Proto soud žalobě co do těchto částek vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když žalované uložil povinnost zaplatit tyto částky ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 222 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 407 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá ani náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdo