28 C 246/2025-24 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností , právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena dne , datum, Smlouva č. , hodnota, , podle které byla žalovanému poskytnuta bezhotovostní zápůjčka ve výši , částka, . Za její poskytnutí se zavázal žalovaný zaplatit poplatek ve výši , částka, formou 68 týdenních splátek ve výši , částka, až do zaplacení. Zápůjční úroková sazba byla ve výši 86 % ročně. Žalovaný splátky řádně a včas nehradil, kdy uhradil celkem částku , částka, . Z důsledku nehrazení splátek žalovaným vzniklo poskytovateli úvěru právo na uhrazení sjednané smluvní pokuty, zákonného úroku z prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně tak požadovala uhrazení dosud neuhrazené jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí a zprávu úvěru ve výši , částka, , kapitalizované smluvní pokuty ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, . Žalovaný po postoupení pohledávky neuhradil ničeho. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani poté, co byl ze strany žalobkyně k jejímu uhrazení upomínán předžalobní upomínkou.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný , resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listin má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout částku , částka, , při sjednané úrokové sazbě ve výši 86 % ročně s tím, že žalovaný se zavázal uhradit za poskytnuté peněžní prostředky úrok ve výši , částka, , dále částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši , částka, , částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, , celkovou dlužnou částku ve výši , částka, se žalovaný zavázal uhradit formou týdenních splátek po , částka, až do zaplacení. RPSN byla uvedena ve výši 165,34 %. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek, o postoupení pohledávek byl žalovaný informován dopisem ze dne , datum, s lhůtou plnění do , datum, . Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne , datum, . Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný uhradil toliko částku , částka, , když bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval opak, ale nestalo se tak.5. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.7. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, neboť tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Po právní zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části. Po posouzení obsahu předmětné smlouvy soud dospěl k závěru, že na smlouvu je nutné nahlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou, a to s ohledem na ujednání o úrocích, kdy sjednaný úrok dle konstantní judikatury musí být přiměřený s tím, že nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho ujednání sjednání obvyklou, stanovenou zejména k přihlédnutím nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při poskytování úvěru či půjček. V daném případě byla sjednána úroková sazba ve výši 86 % ročně, a i při respektování smluvní volnosti účastníků je nutné konstatovat významnou nerovnováhu v neprospěch žalovaného jako spotřebitele. V daném případě nelze tolerovat takto vysokou úrokovou sazbu i přesto, že žalobkyně nebo právní předchůdce žalobkyně je nebankovní institucí, které obecně poskytují úvěry za vyšší úrokové sazby, kdy sjednaná sazba vysoce překračuje tolerovaný rozdíl. Navíc je zcela jisté s ohledem na formulářový typ smlouvy, že právní předchůdce žalobkyně by předmětnou částku žalovanému zcela jistě neposkytl, pokud by žalovaný nepřistoupil na jeho podmínky. Soud tak posoudil nárok žalobkyně jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, kdy z provedeného dokazování vyplynulo, že částka , částka, byla ze strany právního předchůdce žalobkyně žalovanému poskytnuta, přičemž žalovaný uhradil částku , částka, . Výše bezdůvodného obohacení tak činí , částka, . Soud taktéž přiznal žalobkyni právo na uhrazení zákonného úroku z prodlení, když počátek prodlení soud vázal ke lhůtě, která byla žalovanému stanovena v e výzvě k plnění, která byla žalovanému doručena dle ust. § 573 obč. zák. dne , datum, . Co do zbytku nezbylo než žalobu zamítnout.9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy převážně úspěšnější žalovaný by měl právo na část nákladů, které účelně vynaložil, vzhledem k tomu, že nebylo zjištěno, že by žalovanému nějaké náklady vznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.10. O lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.