36 C 230/2025-85 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem 12 102,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení z dlužných částek specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne 8. 3. 2023 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které žalobkyně dodávala žalované elektřinu do smluveného odběrného místa na adrese v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, a umožňovala jí odběr v tomto odběrném místě, přičemž žalovaná odběr realizovala. Na základě této smlouvy vyfakturovala žalobkyně žalované za odběr elektřiny ve fakturačním období od 10. 3. 2023 do 24. 7. 2023 fakturou č. , hodnota, částku ve výši 5 737,97 Kč splatnou dne 10. 8. 2023. Žalobkyně dále vyfakturovala žalované za odběr elektřiny ve fakturačním období od 25. 7. 2023 do 15. 12. 2023 fakturou č. , hodnota, částku ve výši 4 736,86 Kč splatnou dne 2. 1. 2024. Žalobkyně dále s odkazem na obchodní podmínky a ceník požaduje po žalované zaplacení poplatku za samostatné odpojení elektřiny v odběrném místě ve výši 907,50 Kč, který vyúčtovala žalované fakturou č. , hodnota, splatnou dne 2. 1. 2024. Jelikož žalovaná tyto faktury nezaplatila, vyzvala jí žalobkyně k zaplacení těchto částek třemi upomínkami ze dne 1. 6. 2023, 25. 7. 2023 a 16. 10. 2023, přičemž za každou upomínku požaduje zaplacení 240 Kč s odkazem na obchodní podmínky a ceník. Součástí smluv byly všeobecné obchodní podmínky, ve kterých se žalovaná zavázala k úhradě poplatků za upomínky ve výši 240 Kč. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani poté, co byla vyzvána k její úhradě zástupcem žalobkyně.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání (k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili), neboť bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu (bez nařízení ústního jednání) projevili souhlas. Žalobkyně s tímto postupem soudu souhlasila v podané žalobě a žalovaná se k avizovanému postupu na výzvu soudu nevyjádřila, pročež soud předpokládal její souhlas s takovýmto postupem (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).4. Z předložených listin vzal soud za zjištěný tento skutkový stav, který zcela koresponduje se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě. Strany mezi sebou uzavřely smlouvu o poskytování sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 8. 3. 2023, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, . Z všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny, které byly součástí smlouvy, bylo zjištěno, že žalobkyně na základě těchto podmínek může za doporučenou upomínku s výzvou splatné platby účtovat žalované poplatek ve výši 240 Kč (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 8. 3. 2023, obchodní podmínky). Žalobkyně za realizovaný odběr elektřiny na základě smlouvy vyúčtovala v bodě 1 tohoto odůvodnění částky ve výši 5 737,97 Kč, 4 736,86 Kč a 907,50 Kč (faktury č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ), které byly splatné dle dat v nich uvedených. Upomínkami ze dne 1. 6. 2023, 25. 7. 2023 a 16. 10. 2023 byla žalovaná opakovaně vyzývána k úhradě dlužných částek z titulu nezaplacených záloh, za které jí žalobkyně vyúčtovala upomínací poplatek ve výši 240 Kč za upomínku, jehož výše vyplývá ze strany 3 VOP. Fakturou č. , hodnota, žalobkyně vyúčtovala žalované poplatek za samostatné odpojení ve výši 907,50 Kč, právo na něj vyplývá ze strany 3 VOP a ceníku služeb na č. l. 76. Předžalobní výzvou podanou k poštovní přepravě dne 21. 8. 2024 byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužných částek.5. Podle § 50 odst. 1 energetického zákona se smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat účastníkovi trhu s elektřinou elektriku a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.6. Dle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „O. Z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.7. Dle § 1958 odst. 2 O. Z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.8. Podle § 2048 O. Z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9. Podle § 1970 O. Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (pozn. soudu – nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Soud má z provedených listinných důkazů za zjištěné, že žalovaná odebrala od žalobkyně elektřinu a plyn ve shora uvedených obdobích na základě platně uzavřené smlouvy o dodávkách elektřiny. Celkový dluh žalované u žalobkyně činí žalovanou částku, přičemž pokud jde o splatnost dluhu, pak k tomuto soud odkazuje na faktury, ve kterých je uvedena lhůta splatnosti dílčích pohledávek žalobkyně za žalovanou. Žalovaná v řízení netvrdila, že by dluh zanikl, či že by na dluh bylo placeno více, než tvrdila žalobkyně, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně. Žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní, na svou obranu ničeho neuváděla, a proto soud vycházel z podložených tvrzení žalobkyně. Bylo případně na žalované, aby v řízení tvrdila a prokazovala opak, což se s ohledem na shora řečené nestalo. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované dlužnou pohledávku žalobkyně v plné výši zaplatit. Rovněž soud vyhověl žalobě co do požadovaných poplatků uplatněných z důvodu porušení smluvních povinností žalovanou – upomínací poplatek a poplatek za odpojení, neboť žalobkyně v řízení doložila smluvní ujednání o vzniku a výši těchto poplatků a rovněž doložila, že skutečně došlo ke vzniku nároku na zaplacení upomínacích poplatků. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku (faktury neuhradila ve lhůtách jejich splatnosti), má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroků z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.11. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, proto soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni vzniklé náklady řízení, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z 3 režijních paušálů po 100 Kč, celkem 300 Kč, z odměny ve výši 1 200 Kč za 3 úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby) a z 21 % DPH vypočtené ze součtu odměny a režijních paušálů dle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem náklady řízení dosáhly částky 2 615 Kč, k jejímuž zaplacení, stejně jako k zaplacení jistiny a příslušenství žalované částky, je žalovaná povinna ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř., u náhrady nákladů řízení pak k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. ( výrok II.).