11 C 178/2025-46 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou tomuto soudu dne 3. 11. 2025 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 41 313 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel, společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému dne 23. 4. 2024 úvěr ve výši 28 500 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 23. 5. 2024. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne 23. 4. 2024 převodem na účet žalovaného číslo , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, , úvěr však dosud nebyl uhrazen v celé výši. Žalobce pohledávku nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek.2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Poukázal na stav svého profilu registrovaného účtu na webu poskytovatele úvěru , Anonymizováno, , kde výše dlužné částky činila 0 Kč, a dále doložil potvrzení o platbách z bankovního účtu, které uhradil.3. Žalobce na toto vyjádření žalovaného reagoval podáním ze dne 29. 1. 2026, ve kterém uvedl, že žalovaným dokládaný Screenshot profilu se netýká úhrady dluhu žalovaným, nýbrž se jedná o informaci týkající se postoupení pohledávky, kdy žalovaný nemá žádný dluh vůči právnímu předchůdci žalobce s ohledem na postoupení pohledávky. Dále žalobce uvedl, že před postoupením pohledávky uhradil žalovaný celkem částku 11 089 Kč, kterou původní věřitel započetl na smluvní úroky a smluvní pokutu, po podání žaloby uhradil dne 25. 11. 2025 částku 29 500 Kč, která byla započtena na jistinu, žalobce proto vzal podanou žalobu částečně zpět co do částky 29 500 Kč s příslušenstvím a dále se domáhal úhrady pouze částky 11 813 Kč s úrokem z prodlení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně předložila smlouvu o úvěru datovanou dne 23. 4. 2023, uzavřenou mezi žalovaným a společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . jako věřitelem, jejímž obsahem bylo poskytnutí úvěru ve výši 28 500 Kč, úvěr měl být splacen spolu s úrokem ve výši 36 % ročně a poplatkem za sjednání úvěru do 30 dnů od poskytnutí úvěru celkem částkou 36.525,12 Kč, RPSN činila 1 946,06 %. Z potvrzení o transakci banky ČSOB a.s. bylo zjištěno, že dne 23. 4. 2024 původní věřitel poukázal na účet žalovaného uvedený shora částku 28 500 Kč. Žalovanému bylo dopisem ze dne 10. 9. 2025 oznámeno postoupení pohledávky původním věřitelem na žalobce a dopisem ze dne 10. 9. 2025 byl žalovaný právním předchůdcem žalobkyně upomínán o uhrazení dlužné částky. Soudu byl dále předložen formulář obsahující údaje týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako klienta k předmětné úvěrové smlouvě.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Předmětnou smlouvu o úvěru shledal soud jako absolutně neplatnou pro její rozpor s dobrými mravy. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši RPSN, která byla sjednána v sazbě 1 946,06 %, byť samotný úrok z úvěru byl sjednán v přiměřené výši 36% ročně. Uvedenou výši RPSN soud shledává jako zcela excesivní a s ohledem na další sankční ujednání o smluvní pokutě sjednané pouze k tíži žalovaného jako spotřebitele a tedy slabší smluvní strany dospěl soud k závěru o neplatnosti dané úvěrové smlouvy dle § 588 o. z. pro její rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto extrémně vysokou sazbu RPSN akceptovat. Ujednání o úrocích a RPSN pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích a RPSN neposkytla, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017).8. S ohledem na shora uvedené závěry by měla žalobkyně jako právní nástupce původního věřitele a postupník (§ 1879 a násl. občanského zákoníku) právo na vrácení poskytnuté jistiny s příslušenstvím, když z hlediska právního posouzení by se jednalo o bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 28 500 Kč, o které se bezdůvodně obohatil, tuto částku však žalovaný již nepochybně uhradil platbami poskytnutými původnímu věřiteli před postoupením pohledávky a žalobci v době po postoupení. Soud v tomto směru vycházel z tvrzení žalobce uvedených v podání ze dne 29. 1. 2026 o výši plateb, které žalovaný již uhradil a které pokrývají jak výši poskytnuté jistiny, tak i případné úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Z těchto důvodů jsou soud podanou žalobu v plném rozsah zamítl. Co do částky 29 500 Kč s příslušenstvím soud řízení zastavil podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř., s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků soud náhradu nepřiznal, když žalovaný, který byl v tomto řízení úspěšný, žádné náklady řízení neuplatňoval. Ani v části, ve které bylo řízení zastaveno, nelze hovořit o procesním úspěchu žalobce v tomto řízení, neboť částku 29 500 Kč žalovaný uhradil dle předložených potvrzení o provedených platbách ze svého účtu , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, ještě před podáním žaloby v tomto řízení na účet původního věřitele (konkrétně částku 28 500 Kč uhradil dne 26. 9. 2025, částku 7 000 Kč dne 24. 10. 2024 a 7 000 Kč bylo uhrazeno po 1 000 Kč v měsících leden až leden až září 2025), ani v této části proto nebyla žaloba podána důvodně (§ 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř.).