17 C 181/2025-47 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 64 635,90 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela se žalovaným dne 26. 5. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s celkovou částkou 25 776 Kč, představující úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 522 Kč, odměnu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 14 700 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 4 154 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 400 Kč. Uvedenou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti ve 14měsíčních splátkách po 3 984 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 7. 2024. Žalovaný však uhradil celkem pouze částku 4 000 Kč. Žalobkyně vůči žalovanému v řízení uplatnila nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 27 948,46 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 321,59 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 13 634 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 857,66 Kč, úhrady za hotovostní inkaso ve výši 5 014,29 Kč, smluvní pokuty ve výši 12 859,90 Kč, úroku od 27. 7. 2024 do 1. 9. 2024 ve výši 1 327,01 Kč, zákonného úroku z prodlení do 1. 9. 2024 ve výši 2 621,47 Kč, úroku ve výši 8% p. a. z částky 27 948,46 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z částky 29 270,05 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení žalované částky. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 10. 2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu listiny byly řádně doručeny formou fikce.3. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, dne 26. 5. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy částka 30 000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Úvěr se žalovaný ve smlouvě zavázal vrátit v 14měsíčních splátkách po 3 984 Kč spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 522 Kč, odměnou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 14 700 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 4 154 Kč a částkou za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 400 Kč. Žalovaný uhradil dobrovolně částku 4 000 Kč, a to dne 27. 5. 2023.4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 10. 2024 původní věřitel , právnická osoba, . postoupil žalobkyni i pohledávky za žalovaným.5. Podle statistických údajů České národní banky dostupných na www.cnb.cz v květnu 2023 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci na jeden rok až pět let činily průměrně 9,48 % ročně.6. Jak bylo zjištěno ze smlouvy ze dne 26. 5. 2023 dohoda o úplatě za poskytnutí úvěru v částce 14 700 Kč, nákladů za vyhodnocení úvěru ve výši 4 154 Kč a poplatku za inkaso plateb v hotovosti ve výši 5 400 Kč neměla žádný specifický obsah. Úrok byl ve smlouvě sjednán v sazbě 8 % ročně. Sjednáním dalších poplatků za tzv. doplňkové, pro žalovaného naprosto nepotřebné služby, došlo k zastření cílů původního poskytovatele půjčky generovat různými poplatky další zisk. Při půjčce ve výši 30 000 Kč na 14 měsíců se žalovaný zavázal vrátit částku celkem 55 776 Kč, tedy o 25 776 Kč více. Ke generování zisku má být u smlouvy o úvěru primárně určen úrok a pouze v konkrétně odůvodněných případech je žádoucí, aby vedle sjednaného úroku bylo možné ujednat i konkrétní poplatek, nicméně smluvená výše takového poplatku musí být přiměřená skutečným nákladům, které se smluvenou službou vzniknou. Poskytovatelé půjček či úvěrů mají vždy výdaje s administrativní činností, ale taková činnost by měla být kryta ze smluveného úroku nebo by měl být poplatek za specifickou administrativní činnost dostatečně konkretizován, aby bylo zřejmé, jak je daný obchod odlišen od běžných obchodů daného typu, kde ke krytí nákladů na administrativní činnost postačí sjednaný úrok. Pokud by částka 25 776 Kč nebyla skryta za různé poplatky a byla přiznána jako úrok za půjčku, znamenalo by to úročení půjčky sazbou 83 % p. a. Tento úrok několikanásobně překračuje úrok v té době obvyklý ve výši 9,48 % p. a.7. V řízení soud současně dospěl na základě provedených důkazů ke zjištění, že žalobkyně neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tak jak jí stanovuje ust. § 86 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když i přes výzvu soudu dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. nedoplnila svá tvrzení o to, jakým způsobem úvěruschopnost žalovaného zjišťovala a soudu v tomto směru nenavrhla ani žádné důkazy.8. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 o. z. je neplatné takové právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, pokud to smysl či účel zákona vyžaduje. Právní jednání, která se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ust. § 588, občanského zákoníku je neplatné absolutně.11. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je v souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. Pokud věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy úrok sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jeho sjednání s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovanými bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy, a navíc další část úroku byla zastřeně sjednána jako poplatek za různé služby. Soud s ohledem na neoddělitelnost ujednání o výši úroků od zbývajících ujednání smlouvy o úvěru, posoudil jako absolutně neplatnou celou smlouvu o spotřebitelském úvěru. K tomu jen na okraj poznámka, že právní předchůdce žalobkyně by předmětnou částku žalované nepůjčil a smlouvu by neuzavřel, pokud by žalovaná na jeho podmínky v podobě sjednání různých poplatků (představujících zastřený zisk věřitele tedy úrok) nepřistoupila.12. Jelikož bylo v řízení dále prokázáno, že žalobkyně ani dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, soud dospěl k závěru o neplatnosti smlouvy postupem dle ust. § 588 o. z. i z tohoto důvodu, když tento postup žalobkyně lze shledat za rozporný se zákonem o spotřebitelském úvěru a zjevně narušující veřejný pořádek, neboť je v zájmu společnosti, aby nedocházelo k nepřípustnému (lichevnímu) zadlužování obyvatelstva.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Soud po shora uvedeném právním zhodnocení dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok žalobkyně je důvodný pouze z části. Úvěrová smlouva mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . nebyla uzavřena platně. Žalobkyni tak náleží bezdůvodné obohacení, kterého se žalovanému v podobě obdrženého a nevráceného plnění dostalo, a to ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Jelikož žalovaný obdržel na základě smlouvy ze dne 26. 5. 2023 částku 30 000 Kč bez právního důvodu, je povinen žalobkyni jako právnímu nástupci původního věřitele, uhradit nesplacenou část jistiny, tedy částku 26 000 Kč (uhradil před podáním žaloby 4 000 Kč). Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 odst. 2 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán od 9. 2. 2025. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Žalobkyně soudu doložila odeslání (doručení) výzvy ze dne 24. 1. 2025 s určením data splatnosti do 8. 2. 2025. Výzva