17 C 408/2024-148 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala žalobou, doručenou nadepsanému soudu dne 26. 11. 2024, vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno její vlastnické právo k bytové jednotce a spoluvlastnickým podílům, tak jak jsou popsány ve výroku I. rozsudku (dále také jen byt či bytová jednotka). Uvedla, že žalovaný je v současné chvíli v katastru nemovitostí zapsán jako výlučný vlastník předmětné bytové jednotky, neboť mu tuto bytovou jednotku žalobkyně darovala darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene, kterou spolu uzavřeli dne 19. 11. 2008. Žalobkyně tento byt jako oprávněná z věcného břemene užívala a následně se rozhodla, že byt opustí a odstěhuje se se svým partnerem do rodinného domku v , adresa, , který vlastní její druhý syn. Uvedla, že důvodem bylo to, aby předmětný byt mohl užívat žalovaný a v této ekonomicky nepříznivé době se vyhnul placení nájemného v jiné nemovitosti. Žalovaný však využil dobrosrdečnosti žalobkyně a žalobkyni lstivě přiměl k tomu, aby se s ním sešla u advokátky , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobkyně předpokládala, že se budou podepisovat pouze dokumenty týkající se předpisu záloh na energii v předmětném bytě. Žalobkyně v žádném případě netušila, že její vlastní syn měl v úmyslu svou matku přimět k podpisu listiny, které by jí mohly způsobit nepříznivé právní následky. Žalobkyně dále uvedla, že během této schůzky na ní byl vyvinut nátlak. Pod nátlakem, který byl na ní při této schůzce vyvinut, nakonec přistoupila k podpisu jakýchsi dokumentů, aniž by jí však bylo vysvětleno, co je obsahem těchto listin. Až následným nahlédnutím do sbírky listin katastru nemovitostí žalobkyně zjistila, že na této schůzce podepsala dohodu o zrušení věcného břemene užívání a návrh na vklad práva do katastru nemovitostí týkající se výmazu věcného břemene. Žalobkyně dále uvedla, že je vyššího věku špatně slyší a že si na schůzku zapomněla vzít své brýle, což jí znemožnilo přečtení listin. S ohledem na tyto skutečnosti nebyla schopna v rušném prostředí a pod nátlakem žalovaného sama rozpoznat, co přesně je předmětem podepisované smluvní dokumentace. Uvedla, že neměla ani možnost seznámit se s obsahem popisovaných listin před podpisem smlouvy a že tyto listiny neobdržela ani po jejich podpisu. Po podpisu dohody žalovaný s žalobkyní přerušil veškerý kontakt a oznámil jí, že už do bytu chodit nesmí a nechal vyměnit zámky. Přestal jí brát telefon a přestal s ní komunikovat. Když se snažila žalobkyně se žalovaným dořešit finanční vyrovnání ohledně úhrady za stěhování, tak žalobkyně obdržela hrubou SMS od manželky žalovaného. Ve dnech, kdy byla žalobkyně hospitalizována ve FN Plzeň, kvůli operaci srdce, jí žalovaný ani jednou nenavštívil, ani se o její zdravotní stav nezajímal. Naopak, když byl žalovaný hospitalizován, nemohla ho žalobkyně v nemocnici navštívit, neboť jí rodina žalovaného znemožnila přístup do lůžkového oddělení, na kterém byl hospitalizován. Žalovaný se se žalobkyní odmítá stýkat a ani ji neumožňuje to, aby se mohla vídat se svým vnukem, žalovaný o ni neprojevuje žádný zájem a neposkytuje žalobkyni nezbytnou péči. Dále žalobkyně v žalobě popisuje, že i po vystěhování z bytové jednotky hradila příspěvky do fondu oprav a ostatní související platby s bytem, ačkoliv jí byl vstup do bytu zamezen již na konci května 2023. Žalobkyně závěrem uzavřela, že jednání žalovaného, které spočívá v tom, že jí lstivě přiměl k podpisu dohody o zrušení věcného břemene a následně s ní přerušil veškerý kontakt důvodně pociťuje jako svoji újmu a toto jeho chování hrubě porušuje dobré mravy. S ohledem na tuto skutečnost žalobkyně odvolala dar, kdy tento dopis o odvolání daru zaslala prostřednictvím své právní zástupkyně žalovanému dne 1. 7. 2024. Žalovaný si však uvedený dopis nepřevzal ani nikterak nereagoval. Jelikož žalovaný neposkytl žalobkyni součinnost k vydání nemovité věci, nezbylo žalobkyni nic jiného nežli podat tuto žalobu.2. Žalovaný ve svém vyjádření (č l. 32–33) uvedl, že žaloba neobsahuje relevantní tvrzení o hrubém porušení dobrých mravů ze strany žalovaného, které by mohlo odůvodnit vznik práva na odvolání daru. Žalobkyně nabyla vlastnické právo k bytové jednotce v dědickém řízení po svém manželovi, otci žalovaného, kdy bratr žalovaného nabyl v rámci tohoto dědického řízení vlastnické právo k nemovitosti v k. ú. , adresa, . Žalovaný oproti tomu v rámci vypořádání dědického řízení ničeho nežádal. Následně se žalobkyně rozhodla darovat byt do vlastnictví žalovaného, a to za současného zřízení věcného břemene doživotního užívání. Od roku 2008 žalobkyně užívala jak byt v Plzni, tak nemovitost v , adresa, , a to zpravidla v režimu jaro+léto v , adresa, , podzim+zima v Plzni. Od roku 2019 uvažovala žalobkyně o trvalém přestěhování do rodinného domu v , adresa, . Ke konci roku 2022 byl dům v , adresa, uzpůsoben k celoročnímu bydlení a žalobkyně se odstěhovala. Se stěhováním pomáhal žalobkyni samotný žalovaný se synem svého bratra. Žalovaný až do srpna roku 2023 byt neužíval, když měl zajištěno bydlení v nájemním bytě a neměl v úmyslu byt prodat nebo se do bytu přestěhovat. Důvodem pro toto byla nejistota, která z uvedeného věcného práva zřízeného pro žalobkyni plynula. Chování žalobkyně bylo v tomto ohledu nevyzpytatelné. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nechtěla již nadále hradit náklady související s předmětným bytem, dohodla se se žalovaným na zrušení věcného břemene. Uvedeným postupem odpadla žalobkyni finanční zátěž spojená s věcným břemenem a zároveň žalovaný měl záruku možnosti trvalého bydlení. K podpisu dohody o zrušení věcného břemene došlo dne 25. 5. 2023 v advokátní kanceláři , tituly před jménem, , jméno FO, , a to naprosto standardním postupem. Žalobkyně byla advokátkou seznámena s obsahem dohody, tuto si následně přečetla a podepsala. Žalobkyně tedy věděla, co podepisuje, s obsahem velice stručné a jednoduché dohody se seznámila, podepsala se do ověřovací knihy a podepsala i návrh na vklad do katastru nemovitostí. Žalovaný si nedokáže vysvětlit současné chování a jednání své matky, ke kterému on nezavdal žádnou příčinu. K výměně klíčů od bytu došlo den po přestěhování žalovaného s rodinou, a to dne 19. 8. 2023. Dne 28. 8. 2023 žalobkyně ohlásila na obecním úřadě v , adresa, změnu svého trvalého pobytu. V průběhu měsíce srpna a následujících měsíců probíhal převod smluv na dodávku energií z žalobkyně na žalovaného. Vzájemné vyúčtování služeb mezi účastníky také proběhlo včetně předání přeplatků na službách. Tvrzení žalobkyně o přerušení kontaktu žalovaného se žalobkyní po podpisu dohody označil žalovaný za nepravdivé, když mezi ním a žalobkyní probíhal stále stejný kontakt jako v předchozích letech, a to až do léta roku 2024. Dopis o odvolání daru žalovaný neobdržel a žalobkyně při vzájemné komunikaci uvedené nezmínila. Při poslední SMS komunikaci žalobkyně žalovaného obvinila, že ji měl domů poslat jakési vymahače, což žalovaný vůbec nepochopil. Nikdy nic takového neudělal. Vysvětlení se ze strany žalobkyně dosud nedočkal, žalobkyně se žalovaným odmítá komunikovat. Dále se žalovaný vyjádřil k rozsahu styku v rodině v předchozích letech, kdy se jednalo o návštěvu žalovaného tak 1x – 2x za měsíc, o vánočních svátcích se běžně nenavštěvovali. Žalovaný dále uvedl, že je pravdou, že žalobkyně nikdy nepřijala manželku žalovaného do rodiny, chovala ses k ní od počátku velice nepřátelsky a neuctivě, což byl jeden z důvodů, pro které nedocházelo k pravidelným rodinným návštěvám. O hospitalizaci žalobkyně ve FN Plzeň se žalovaný dozvěděl až po jejím propuštění. Tuto informaci mu žalobkyně nesdělila. Žalovaný dále považovala za nutné uvést, že na podzim roku 2023 vážně onemocněl, kdy mu bylo diagnostikováno nádorové onemocnění mozku a na jaře 2024 podstoupil náročnou operaci s následnou více než půlroční rekonvalescencí. Odmítl tvrzení žalobkyně, že by jí žalovaného rodina znemožnila jeho návštěvu v nemocnici. Po operaci byl žalovaný umístěn na oddělení JIP a se žalobkyní v rozsahu, který mu umožňoval jeho zdravotní stav, komunikoval. Závěrem uvedl, že nejsou splněny zákonné předpoklady pro aplikaci ustanovení § 630 z. č. 40/1964 S., občanského zákoníku, kdy právo na odvolání daru žalobkyni nevzniklo a navrhl zamítnutí žaloby.3. Žalobkyně v replice (č. l. 39–40) uvedla, že žalovaný využil jejího vysokého věku a zdravotního stavu k tomu, aby ji přiměl podepsat dohodu o zrušení věcného břemene. Žalobkyně byla přesvědčena, že podepisuje dokument týkající se pouze převodu energií v bytě. Žalovaný navíc naplánoval termín podpisu na dobu, kdy byl přítel žalobkyně mimo Českou republiku, neboť si byl vědom toho, že právě on jí v podobných záležitostech pomáhá. Chování žalovaného lze objektivně posoudit jako jednání, které se hrubě příčí dobrým mravům, když svým úmyslným a promyšleným postupem zneužil důvěry žalobkyně, její nezkušenosti a rozumové slabosti ve svůj prospěch. Žalovaný měl dle přesvědčení žalobkyně zájem se do bytu nastěhovat zejména v situaci, kdy se jeho rodina ocitla ve finančních obtížích a v jejich původním bydli