CS · EN DE FR brzy

25 C 357/2025-42 — Okresní soud Plzeň-město

ECLI: ECLI:CZ:OSPM:2026:25.C.357.2025.1
Datum: 2026-02-24
Předmět: o 11 664 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 2 vyhl. č. 351/2013 Sb.", "§ 45 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1
["náhrada nákladů""smlouva o úvěru""dokazování""doručování""odročení""náklady řízení"]
O co šlo: o 11 664 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 2 vyhl. č. 351/2013 Sb.", "§ 45 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/196)
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 11 664 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 6. 12. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná prostřednictvím své klientské sekce, jež byla založena v informačním systému žalobkyně po úspěšné registraci žalované na internetových stránkách žalobkyně , Anonymizováno, , požádala o poskytnutí úvěru, jež žalobkyně schválila a došlo tak dne 7. 11. 2024 k uzavření smlouvy o úvěru, přičemž žalovaná odsouhlasila její znění. Veškerá smluvní ujednání mezi účastníky byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku. V minulosti obchodní firma žalobkyně zněla „, právnická osoba, Žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 7 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit i s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 040 Kč do 5. 12. 2024. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Úvěrovanou částku žalobkyně žalované poskytla převodem na účet č. , č. účtu, dne 7. 11. 2024. Žalovaná své povinnosti nedostála, úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době žalobkyni neuhradila. Podle smluvního ujednání má žalobkyně nárok i na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny dluhu od 6. 12. 2024 do 25. 7. 2025, což vypočetla částkou 1 624 Kč. Dodala, že nárokuje smluvní pokutu vždy do výše jedné poloviny jistiny.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Listiny jí byly doručovány v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu jejího pobytu zapsaného v registru obyvatel. Vzhledem k tomu, že se účastníci k ústnímu jednání nedostavili, přičemž zástupkyně žalobkyně svoji neúčast omluvila a nežádala odročení tohoto jednání, žalovaná se neomluvila, soud postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran.3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , z níž je patrné, že ji měla uzavřít žalobkyně se žalovanou dne 7. 11. 2024. K této smlouvě byly připojeny pouze podpisy a razítko žalobkyně, nikoliv žalované. Předmětem této smlouvy mělo být poskytnutí jednorázového a bezúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 7 000 Kč, který měl úvěrující vrátit spolu s úrokem ve sjednané úrokové sazbě 0 % ročně (RPSN 54349 %) a s poplatkem ve výši 3 040 Kč, tedy v celkové výši 10 040 Kč nejpozději do 28 dnů od poskytnutí úvěru. V článku IX. odst. 1 písm. a) bylo obsaženo ujednání o smluvní pokutě v případě prodlení úvěrovaného se splněním povinnosti, a to ve výši 0,1 % z částky, s níž je v prodlení za každý den prodlení. Žalobkyně soudu dále předložila potvrzení o platbě, z něhož soud zjistil, že dne 7. 11. 2024 byla na účet č. , č. účtu, zaslána částka 7 000 Kč. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 15. 1. 2026 bylo zjištěno, že tento účet je veden na žalovanou, v současné době je stav účtu zavřený. Na tento účet byla dne 7. 11. 2024 připsána částka 7 000 Kč z účtu žalobkyně (výpis z běžného účtu žalované). Žalobkyně soudu předložila i fotokopii pasu žalované včetně záznamu o platnosti povolení k pobytu a fotografii žalované, informace o úvěru, blíže nenazvanou tabulku i REPI segment, všechny tyto listiny jsou bez jakéhokoliv podpisu vyhotovující osoby. Žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě dluhu prostřednictvím své právní zástupkyně (výzva k úhradě dluhu ze dne 16. 6. 2025). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná nárokovanou částku žalobkyni zaplatila.4. Podle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.5. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze z části. V řízení bylo na žalobkyni, aby prokázala, že jí tvrzená písemně uzavřená smlouva o úvěru byla řádně a platně uzavřena tak, aby závazek platně dle shora citovaného § 1723 odst. 1 o.z. vznikl. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru. K předložené smlouvě o úvěru nebyly připojeny podpisy žalované, nebylo tak možné ověřit, zda měla žalovaná vůli být touto smlouvou vázána, zda k ní v tomto znění přistoupila. Žalobkyně k prokázání této skutečnosti soudu předložila toliko fotokopii osobního dokladu žalované a její fotografii, dále detail pohybu – okamžitá odchozí platba, informaci o úvěru, tabulku, která byla předložena bez bližší specifikace, informace z REPI, registru platebních informací. Tyto listiny bez dalšího nejsou způsobilé k prokázání této skutečnosti, neboť nelze mít za jednoznačné, že tyto listiny žalobkyně zasílala před uzavřením smluvního vztahu účastníků právě žalovaná, případně je žalobkyně při vzniku smluvního vztahu účastníků vystavila. Žádné další důkazy žalobkyně nepředložila, nařízeného ústního jednání, u něhož by jí bylo poskytnuto poučení, se nezúčastnila. Je třeba zdůraznit, že žalobkyni stíhá důkazní břemeno, v případě jeho neunesení nemůže být ve věci úspěšná. Soud má za to, že i uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku lze řádným způsobem prokázat, což se však v dané věci nestalo. Z provedeného dokazování soud má pouze za prokázané, že žalobkyně zaslala žalované na její účet částku 7 000 Kč, jež hodnotí dle § 2991 a násl. o.z. jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu. Tyto skutečnosti vyplývají především z detailu pohybu a z bankovního účtu žalované, z něhož je patrno, že došlo k převodu dané částky na účet, jehož majitelem byla žalovaná. Soud proto s přihlédnutím k § 2991 odst. 1 o.z. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč, o niž se bez spravedlivého důvodu obohatila (výrok I.). Žalobkyně má rovněž právo na přiznání úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.), neboť ani přes výzvu žalovaná nevydala, oč se bezdůvodně obohatila. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť se žalobkyni nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o úvěru, dohodu o poplatku za poskytnutí úvěru a rovněž ani případná ujednání o smluvní pokutě. Ovšem i za situace, že by žalobkyně řádně prokázala řádné uzavření smlouvy mezi účastníky distančním způsobem, soud by z úřední povinnosti musel zkoumat, zda smlouva byla uzavřena platně a není v rozporu především s kogentními ustanoveními občanského zákoníku. Dle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o.z.). Soud v daném případě nepřehlédl, že úroky fakticky sjednány nebyly, ovšem je nepochybné, že úroky byly skryty pod dohodnutým poplatkem za poskytnutí úvěru. Protože úvěr byl poskytnut toliko na dobu 28 dnů, jistina úvěru měla činit 7 000 Kč a celková výše poplatku (tj. fakticky úroky) 3 040 Kč, z čehož je pak zřejmé, že roční úroková sazba činila 566,12 % ročně. S tímto závěrem koresponduje i ve smlouvě uvedená RPSN 54349 %. Dané částky jsou v hrubém nepoměru k výši poskytnuté jistiny a doby splácení, přičemž i při respektování zásady smluvní volnosti a autonomie vůle, na níž je soukromé právo postaveno, nelze akceptovat takový obsah spotřebitelské smlouvy, který je v rozporu s obecnou představou spravedlivého uspořádání vzájemných práv a povinností a vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je při uzavírání smlouvy v objektivně slabším postavení, a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou právní ochranu (viz § 1810 a násl. o.z.). Smlouvu s takovým obsahem by tedy bylo nutné považovat za absolutně neplatnou, příčící se dobrým mravům, a to včetně ujednání o smluvní pokutě.7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. a § 151 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby úspěch žalobkyně spočíval v 60 % (neúspěch 40 %), proto má s přihlédnutím k ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na přiznání účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 20 %. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za dva a půl úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k plnění) á 400 Kč dle § 14b odst. 1, bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) AT. Podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. tj. o částku 273 Kč. Celková výše účelně vynaložených nákladů řízení byla vypočtena čá

Citovaná ustanovení

§ 86 (257/2016 Sb.)§ 1723 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 137 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 142a (99/1963 Sb.)§ 149 (99/1963 Sb.)§ 151 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)§ 45 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.