25 C 386/2025-38 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobci se domáhali vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost vyklidit a předat shora označený byt. Žalobu odůvodnili tím, že uzavřeli dne 22. 9. 2016 se žalovaným nájemní smlouvu, na jejímž základě žalobci, jakožto pronajímatelé, v zastoupení správce nemovitosti (, právnická osoba, ) pronajali žalovanému (nájemci) ve výroku I. specifikovaný byt o velikosti 1+1 s příslušenstvím. Nájemní vztah byl uzavřen na dobu určitou od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2020 s automatickou prolongací vždy o 1 rok, což bylo sjednáno v dodatku č. 1 smlouvy o nájmu bytu. Žalovaný se zavázal hradit nájemné v měsíční výši 5 500 Kč a zálohy za služby v měsíční výši 3 400 Kč, a to vždy nejpozději k poslednímu dni kalendářního měsíce, předcházejícího měsíci, za nějž se nájemné hradí. S platností od 1. 5. 2025 došlo ze strany žalobců ke snížení záloh na služby na konečnou částku 3 400 Kč, o čemž byl žalovaný informován evidenčním listem. Žalovaný je v prodlení s úhradou nájemného a záloh za služby, konkrétně v prodlení s úhradou dlužného vyúčtování služeb za rok 2024 ve výši 4 637 Kč, částečně nehrazených záloh za služby za měsíc červen 2025 ve výši 300 Kč, nájemného a záloh na služby za měsíc srpen 2025 ve výši 8 900 Kč a bezdůvodného obohacení za měsíce září až listopad 2025 v celkové výši 26 700 Kč, celkem dluží 40 537 Kč, přičemž jeho dluh narůstá, neboť i nadále byt užívá bez právního důvodu. Z důvodů prodlení s úhradami nájemného žalobci dopisem ze dne 2. 5. 2025 oznámili žalovanému ukončení nájemního vztahu, který tak byl ukončen ke dni 31. 8. 2025, a vyzvali ho k jeho odevzdání. Od 1. 9. 2025 žalovaný užívá předmětný byt bez právního důvodu. Žalovaný byt ve výpovědní době nevyklidil a nepředal, tento nadále užívá, aniž by hradil odpovídající plnění, a to i přes výzvu ze dne 6. 10. 2025.2. Žalovaný ve svém vyjádření potvrdil, že má dluh ve výši 40 537 Kč. Požádal s poukazem na svoji nepříznivou finanční situaci (pobírá důchod) o splátkový kalendář na částku 3 000 Kč měsíčně. Na upozornění soudu, že předmětem řízení je vyklizení nemovitosti a dotaz, zda žádost o splátkový kalendář je ve vztahu k náhradě nákladů řízení, se již nevyjádřil. V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobkyní.3. Žalobci podáním ze dne 15. 2. 2026 souhlasili s hrazením nákladu řízení v navržených splátkách po 3 000 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Žalobci, jakožto vlastníci shora označené nemovitosti, uzavřeli v zastoupení společnosti , právnická osoba, , se žalovaným dne 22. 9. 2016 nájemní smlouvu o nájmu bytu, kterou pronajali žalovanému, jakožto nájemci, ve výroku I. tohoto rozsudku konkretizovaný byt, nacházející se ve , Anonymizováno, . poschodí domu , adresa, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou jednoho roku od 1. 10. 2016, možností prodloužení. Shodní účastníci dále uzavřeli dne 8. 10. 2019 dodatek č. 1 k nájemní smlouvě, v němž navýšili výši nájemného na částku 5 000 Kč měsíčně, prodloužili nájem na dobu od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2020 s upřesněním pravidel pro prolongaci smlouvy. Dále shodní účastníci uzavřeli dne 24. 5. 2023 dodatek č. 2 k nájemní smlouvě, v němž navýšili výši nájemného na částku 5 500 Kč měsíčně. Nájemné bylo splatné spolu se zálohou na plnění služeb, která byla postupně upravována, vždy do posledního dne kalendářního měsíce, který předchází měsíci, za který se nájemné platí (označená nájemní smlouva, včetně dodatku č. 1, 2, informace o pozemku). Z evidenčního listu vyplývá, že žalovaný byl od 1. 5. 2025 povinen platit za nájem částku 5 500 Kč a služby spojené s užíváním bytu částkou 3 400 Kč měsíčně. Žalovanému byly vyúčtovány zálohy hrazených služeb za období roku 2024 se zjištěným nedoplatkem ve výši 21 137 Kč (zmíněné vyúčtování z 28. 3. 2025). Náklady na vytápění za období roku 2024 byly stanoveny částkou 38 403,71 Kč (náklady na vytápění příjemce služeb za rok 2024). Změnovým listem z 28. 3. 2025 došlo k navýšení předpisu nájmu včetně služeb na částku 10 200 Kč měsíčně (citovaný změnový list). Žalobci prostřednictvím , právnická osoba, dopisem ze dne 2. 5. 2025 oznámili žalovanému ukončení nájemního vztahu ke dni 31. 8. 2025 s tím, že nedojde k další prolongaci nájemního vztahu. Zároveň ho vyzvali k vyklizení a k předání předmětného bytu. Oznámení žalovaný převzal dne 12. 5. 2025, jak potvrdil svými podpisem. K vyklizení bytu byl žalovaný vyzván i prostřednictvím zástupce žalobců dopisem ze dne 7. 10. 2025 (označené dopisy).5. Podle § 2292 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.6. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.7. Podle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.8. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobci prokázali, že uzavřeli se žalovaným nájemní smlouvu, nájemní poměr byl ujednán na dobu určitou jednoho roku s možností automatické prolongace. Tato smlouva ve znění jejích dodatků byla uzavřena v souladu s § 2235 a násl. o. z. ve spojení s § 2201 a násl. o. z. V řízení bylo dopisem ze dne 2. 5. 2025, který žalovaný převzal dne 12. 5. 2025, prokázáno, že žalobci žalovanému dle sjednaných podmínek zaslali oznámení o ukončení nájemního vztahu, který tak skončil uplynutím sjednané doby, tj. ke dni 31. 8. 2025. Žalovaný v řízení nesporoval vznik ani zánik smluvního vztahu, rovněž i skutečnosti ohledně jeho dluhu vůči žalobcům z titulu nezaplaceného nájemného za shora označené měsíce (dluh ve výše zmíněné výši potvrdil). Žalovaný byl v souladu s § 2292 o. z. nejpozději ke dni 31. 8. 2025 povinen odevzdat byt žalobcům. V řízení nebylo zjištěno, že by tuto povinnost splnil. Ode dne následujícího žalovanému nesvědčilo žádné právo k užívání bytu, tento byt užíval bez právního důvodu. Z titulu ochrany vlastnického práva dle § 1042 o. z. jsou žalobci oprávněni domáhat se vyklizení nemovité věci (předmětného bytu). Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako běžnou (zákonnou) patnáctidenní, neboť se jedná o vyklizení bytu.9. Pro úplnost soud dodává, že z listu vlastnictví zjistil, že LV č. , hodnota, je neexistující, předmětný byt je zapsán na LV č. , hodnota, , což koresponduje i s uzavřenou nájemní smlouvou ve znění jejích dodatků. Písařskou chybu žalobců v petitu žaloby i v jejím odůvodnění, týkající se LV č. , hodnota, , opravil na správné LV č. , hodnota, tak, aby výrok rozsudku byl vykonatelný, když ze všech ostatních tvrzení i předložených důkazů je zjevné, o jakou nemovitost se jedná.10. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 2 o.s.ř. a § 151 odst. 2 o.s.ř. Žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, odměna za zastoupení účastníků advokátem dle § 7 ve spojení s § 9 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) za dva a půl úkonu právní služby (převzetí zastoupení, prostá výzva k plnění a sepis žaloby) á 8 280 Kč (2 300 Kč + 1 840 Kč + 1 380 Kč + 920 Kč + 4 x 460 Kč, neboť za společné úkony při zastupování dvou nebo více osob náleží advokátovi za druhou a každou další takto zastupovanou osobu snížená mimosmluvní odměna, jež se snižuje za druhou osobu o 20 %, za třetí osobu o 40 %, za čtvrtou osobu o 60 % a za pátou a každou další osobu o 80 %) a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby dle § 13 odst. 4 AT á 450 Kč. Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 4 630,50 Kč. Celkem tedy žalobcům náleží náhrada nákladů řízení v zaokrouhlené výši 31 681 Kč, splatná s přihlédnutím k § 160 odst. 1 o.s.ř. postupně v pravidelných splátkách navržených žalovaným, které žalobci akceptovali, přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.