30 C 16/2026-37 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně uplatnila postoupenou pohledávku v částce 17 489,76 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno shora ve výroku rozsudku, a to z titulu nesplaceného kontokorentu a nepovoleného debetu na běžném účtu. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, ., a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, jejímž obsahem bylo mimo jiné vedení běžného účtu a poskytnutí kontokorentního úvěru (, Anonymizováno, ) k tomuto účtu s úvěrovým limitem 10 000 Kč, přičemž nedílnou součástí smlouvy byly dispozice ke smlouvě, produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru, všeobecné obchodní podmínky banky, úrokový lístek a sazebník banky. Žalovaný se zavázal zejména k dodržování sjednaného úvěrového limitu, k pravidelnému vykazování kreditního zůstatku na běžném účtu a k řádnému a včasnému plnění všech peněžitých závazků ze smlouvy vyplývajících, což však porušil tím, že překročil povolený úvěrový limit, v důsledku čehož vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Tento debetní zůstatek byl bankou dne , datum, převeden na zvláštní úvěrový účet č. , č. účtu, ve výši 14 589,76 Kč. Přestože banka žalovanému umožnila po tomto převedení splácení dlužné částky, žalovaný své závazky nadále řádně neplnil, a proto banka v souladu se smluvními ujednáními a všeobecnými obchodními podmínkami dne , datum, celý dluh zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho okamžité úhradě. V důsledku prodlení žalovaného vznikl nárok na zaplacení smluvně sjednaných poplatků ve výši 2 900 Kč a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 854,04 Kč. Pohledávka vzniklá z uvedeného smluvního vztahu včetně příslušenství a všech práv s ní spojených byla následně bankou postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, , přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne 6. 6. 2025. Ke dni podání žaloby nebylo na tuto pohledávku ze strany žalovaného ničeho uhrazeno. Žalobkyně se proto po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 14 589,76 Kč, poplatků ve výši 2 900 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 854,04 Kč, dále úroku z úvěru ve výši 12,75 % ročně z částky 14 589,76 Kč od 10. 12. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, přičemž z předložených listin (smlouva o bankovních produktech a službách, dispozice, všeobecné obchodní podmínky banky, produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru, oznámení o zesplatnění, úrokový lístek banky, sazebník banky, výpis z úvěrového účtu, smlouva o postoupení pohledávek včetně příloha č. , hodnota, , potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky žalovanému vč. dokladu o odeslání, předžalobní výzva a doklad o odeslání) zjistil skutečnosti, které odpovídají tvrzením žalobkyně, proti nimž žalovaný, i přes poučení o neúplné apelaci podle § 205a o. s. ř., neuplatnil žádnou obranu. Nárok žalobkyně je právně důvodný. Mezi původními účastníky byla uzavřena smlouva o (kontokorentním) úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky v dohodnuté době vyplývá z § 2395 a § 2399 odst. 1 o. z. Mezi bankou a žalovaným byla dále uzavřena smlouva o účtu podle § 2662 o. z. V rámci vypořádání pohledávek a dluhů podle § 2668 o. z. je žalovaný povinen uhradit žalobkyni záporný (debetní) zůstatek na účtu. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého závazku, vznikl věřiteli nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z., a to v zákonné sazbě podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě jejího postoupení podle § 1879 o. z. Soud žalobě vyhověl.4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.5. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle § 160 odst. 1 o. s. ř.