30 C 246/2025-25 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně uplatnila úvěrovou pohledávku v částce a s příslušenstvím, jak je uvedeno shora ve výroku I tohoto rozsudku. Žaloba odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , na základě níž žalobkyně poskytla žalované úvěr formou úvěrového rámce ve výši 198 000 Kč. Před uzavřením smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované, a to zejména: kontrolou v několika registrech nebo dostupných databázích, výpočtem tzv. MLS, tedy částky, která klientovi po odečtení všech mandatorních výdajů zbývá a do její výše je tak možno maximálně zatížit klienta splátkou úvěru, a2. důsledným zjišťováním kreditního skóre klienta. Žalovaná se zavázala úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,28 % z výše sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná z úvěrového rámce vyčerpala částku celkem 239 840 Kč a na úvěr uhradila částku celkem 211 060 Kč. Žalovaná porušila svou povinnost řádně a včas hradit sjednané splátky, žalobkyně proto ke dni 23. 4. 2025 úvěr zesplatnila a žalovanou vyzvala k zaplacení celého úvěru. Ke dni sepsání žaloby žalovaná dluží žalobkyni částku 186 459,74 Kč, zahrnující neuhrazenou jistinu úvěru 183 772,69 Kč, poplatky za pojištění 487,05 Kč, náklady na vymáhání 1 200 Kč a smluvní pokutu 1000 Kč. Dále žalobkyně požaduje úrok 36 556,39 Kč a úrok z prodlení 5 015,63 Kč.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.4. Za splnění podmínek ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, přičemž z předložených listin (úvěrová smlouva, úvěrové podmínky, splátkový kalendář, výzva ke splacení, podací arch, předžalobní výzva, karta klienta, zpráva NRKI, výpis čerpání) zjistil skutečnosti, které odpovídají tvrzením žalobkyně, proti nimž žalovaná i přes poučení dle ust. § 205a o. s. ř. neuplatnila žádnou obranu. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Z předložených listin vyplývá, že žalobkyně před uzavřením smlouvy splnila povinnost dle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudit úvěruschopnost žalované. Povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky v dohodnuté době vyplývá z ust. § 2395 a § 2399 odst. 1 o. z. Protože se žalovaná dostala do prodlení, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z., a to v sazbě dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a dále nárok na zaplacení smluvní pokuty dle ust. § 2048 o. z. Soud proto žalobě vyhověl a k plnění určil běžnou lhůtu dle ust. § 160 o. s. ř.5. Protože byla žalobkyně ve věci úspěšná, podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek 7 459 Kč, odměna za zastoupení advokátem podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 25 740 Kč (tři úkony po 8 580 Kč za převzetí zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby) a náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 1 350 Kč (tři úkony po 450 Kč). Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty.