30 C 299/2025-32 — Okresní soud Plzeň-město

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, , se , adresa, , IČ , IČO, , jako právním předchůdcem žalobkyně, a žalobkyní. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalované na její účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 15 000 Kč, následně navýšený na 18 100 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, o které byla právním předchůdcem žalobkyně upomínána. Předmětem žaloby je pohledávka v celkové výši 23 165 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 18 100 Kč, smluvního úroku v částce 3 965 Kč a mluvní pokuty v částce 1 100 kč. Úvěrová smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, , kde žalovaná vyplnila registrační formulář, uvedla své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy. Na tento pak právní předchůdce žalobkyně úvěr žalované vyplatil dne , datum, . Žalovaná byla dále vyzvána k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou dne 15. 8. 2025. S touto výzvou bylo žalované doručeno též oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni z jejího právního předchůdce. Žalovaná ani přes tuto výzvu dlužnou částku žalobkyni neuhradila, a to ani částečně.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, listiny jí byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud rozhodl bez jednání.3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně předložila smlouvu o úvěru, k jejímuž uzavření mělo dojít dne , datum, mezi žalovanou a společností , právnická osoba, Jejím obsahem bylo poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč, jež měl být splacen spolu s úrokem ve výši 279,83 % ročně do 30 dnů od poskytnutí úvěru. RPSN činila 1 141,20 %, posléze 1 301,10 % a 428,70 % (dodatek 1 a 2 ke smlouvě) vzhledem k navýšení úvěru na částku 18 100 Kč. Z výpisu z účtů žalobkyně, vedených u , právnická osoba, ., vyplývá, že dne , datum, byla poukázána na účet č. , č. účtu, částka 15 000 Kč a dne , datum, částka 3 100 Kč. Ze zprávy společnosti , Anonymizováno, soud ověřil, že majitelem tohoto účtu je skutečně žalovaná. Soud dále z výpisu z účtu žalované ověřil, že dne , datum, byla na tento účet připsána částka 15 000 Kč a dne , datum, částka 3 100 Kč. Žalovaná o uhrazení dlužné částky byla právním předchůdcem žalobkyně upomínána dopisem ze dne 15. 3. 2025. Věřitelem pohledávky za žalovaným se stala na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyně (smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek). O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 15. 8. 2025 (dopis původního věřitele z uvedeného dne). Tomu předcházela výzva k okamžité úhradě dluhu učiněná žalobkyní v dopise ze stejného dne.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko z části, neboť předmětnou smlouvu o úvěru shledal jako absolutně neplatnou pro zcela zjevný rozpor s dobrými mravy. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, které byly sjednány v sazbě 279,83 % s RPSN ve výši nejprve 1 141,20 %, posléze 1 301,10 % a 428,70 %. Zcela jistě se jedná dle § 588 o. z. o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto extrémně vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích neposkytla, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017).9. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení poskytnuté jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 18 100 Kč, o které se bezdůvodně obohatila. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaná dosud tuto částku nevrátila. Ze shora uvedených důvodů soud tak uložil žalované tuto žalobkyni zaplatit. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků předžalobní upomínkou ze dne 15. 8. 2025, když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě téhož dne. Dle § 573 o. z. se oznámení dostalo do sféry žalované dne 18. 8. 2025 a měla tři dny na úhradu do 21. 8. 2025 a jelikož ani poté ničeho neplnila, dostala se od 22. 8. 2025 do prodlení.10. Co do zbytku, tedy částky 5 065 Kč, zákonného úroku z částky 22 065 Kč ve výši 12 % ročně od 16. 3. 2025 do 21. 8. 2025 a zákonného úroku z částky 3 965 Kč od 22. 8. 2025 ve výši 0,50 % ročně, nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout (výrok II tohoto rozsudku).11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení toliko částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 533 Kč, přičemž tato částka představuje 56,26 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78,13 % a úspěchu žalované v rozsahu 21,87 %). Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna za zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 1 200 Kč (tři úkony po 400 Kč) a náhrada hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu ve výši 300 Kč (tři úkony po 100 Kč). Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty.12. O lhůtách k plnění z tohoto rozsudku bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když byly určeny jako běžné třídenní.