31 C 339/2025-85 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou soudu dne 1.9.2025, ve znění jejího doplnění ze dne 11.2.2026 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 12 543,62 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhrady nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně na základě žádosti o poskytnutí úvěru č. 010151027R ze dne 28.11.2017 uzavřela se žalovanou dne 28.11.2017 smlouvu o úvěru ke kreditní kartě Poštovní spořitelny č. , hodnota, . Nedílnou součástí jsou Podmínky pro kreditní karty Poštovní spořitelny, které žalovaná obdržela před uzavřením smlouvy a souhlasila s jejich zněním, což potvrdila svým podpisem při uzavření Smlouvy. Následně žalobkyně umožnila žalované čerpat peněžité prostředky do výše úvěrového limitu ve výši 5 000,00 Kč, následně dne 15.6.2022 došlo k uzavření Dodatku ke smlouvě o úvěru ke kreditní kartě, na základě kterého byl úvěrový limit navýšen na 30 000 Kč. Žalovaná čerpala peněžité prostředky zejména prostřednictvím kreditní karty. Takto čerpané prostředky byly úročeny úrokovou sazbou uvedenou ve Smlouvě ve výši 21,90% p.a. a žalovaná je povinna splácet dle podmínek sjednaných ve smlouvě resp. v obchodních podmínkách. Žalobkyně je oprávněna za své služby dle čl. 4.4. obch. podmínek účtovat žalovanému poplatky v souladu se Sazebníkem poplatků. Poplatky a úroky se dle čl. 4.3. a 4.4. obch. podmínek stávají součástí vyčerpané částky úvěru (jistiny), a to vždy následující den po dni splatnosti uvedeném ve Smlouvě. V případě prodlení s úhradou jednotlivých splatných částek jsou tyto úročeny úrokem z prodlení. Na základě čl. 11.3. obchodních podmínek je žalobkyně oprávněná Smlouvu písemně vypovědět bez uvedení důvodů. Dne 20.6.2023 žalobkyně využila svého oprávnění a Smlouvu o úvěru ke Kreditní kartě č. 010151027R ze dne 28.11.2017 vypověděla. V souladu s obchodními podmínkami uplynula dvouměsíční výpovědní doba, a tím vznikla žalovanému povinnost uhradit celou pohledávku. Celá pohledávka se stala splatnou dne 19.9.2023. Žalovaná ke dni zesplatnění, 19.9.2023, dlužila žalobkyni částku 28 281,38 Kč. Upomínka, výzvy k úhradě a výpověď byly žalované doručovány na poslední známou poštovní adresu pro doručování, kterou žalovaná uvedla. Žalovaná k datu 29.7.2025 dlužila žalobkyni celkovou částku 16 392,79 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 12 543,62 Kč, z kapitalizovaného běžného úroku 903,73 Kč ( od 20.8.2023 do 19.9.2023 ve sjednané sazbě 21,90%), z kapitalizovaného úroku z prodlení 2 945,44 Kč ( od 20.8.2023 do 29.7.2025). Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes písemnou upomínku.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému ústnímu jednání se nedostavila, svoji účast omluvila.3. Soud nařídil ústní jednání, které se konalo dne 19.2.2026 žalobkyně ani žalovaná se k tomuto jednání nedostavily, svoji neúčast omluvily, soud tak postupoval v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaná skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě. Ze smlouvy o Úvěru ke kreditní kartě poštovní spořitelny má soud za prokázané, že tuto uzavřela žalobkyně se žalovanou dne 28.11.2017, její nedílnou součástí byly podmínky pro kreditní karty. Z dodatku k této smlouvě má soud za prokázané, že tento byl uzavřen dne 14.6. 2022 a na základě něho došlo ke zvýšení úvěrového limitu na částku 30 000 Kč, RPSN činila 24,75% a nová výše měsíční splátky 2 803,63 Kč, celkem žalovaná měla zaplatit částku 33643,50Kč. Z předsmluvního formuláře ke kreditní kartě má soud za prokázané, že žalobkyně vyrozuměla žalovanou o podmínkách úvěru. Z upomínky ze dne 27. 8.2023, jakož i z výzvy ze dne 3.9.2023 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky vyzývala. Z výpovědi ze dne 20.6.2023 má soud za prokázané, že žalobkyně smlouvu o úvěru ke kreditní kartě vypověděla. Z výzvy ze dne 26.9.2023 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky vyzývala. Z předžalobní upomínky ze dne 4.8.2025 ve spojení s podacím archem a poštovní dodejkou má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky před podáním žaloby vyzvala. Žalobkyně rovněž prokazovala, že před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Při posouzení úvěruschopnosti vycházela z příjmu žalované v průměrné výši 32 516 Kč měsíčně, když tato částka byla zjištěna z průměrného příjmu za 5 měsíců na běžném účtu žalované, dále pak vycházel z výdajů žalované, které měla ověřené ze měla ověřeny rovněž z účtu žalované a to ve výši 8 378,73 Kč měsíčně. Na zaplacení poskytnutých splátek úvěru pak žalované zbývala částka 24 137,27 Kč měsíčně. Z těchto údajů, které žalobkyně prověřila z účtu žalované, dospěla žalobkyně k závěru, že je žalovaná schopna úvěr řádně splácet. Z historie z účtu žalované má pak soud za prokázané jednotlivé pohyby na účtu žalované, které korespondují s tvrzeními žalobkyně.5. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená8. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Na vztah mezi účastníky dále dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Podle ust. § 86 odst. 1 věty druhé z. s. ú., ve znění účinném od 1. 12. 2016, věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná, přičemž námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. V daném případě pak žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalované, když vycházela z jejích příjmů a výdajů ověřených z účtu žalované tak, jak jsou tyto popsány pod bodem 4 odůvodnění tohoto rozsudku. Povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit smluvené úroky v dohodnuté době vyplývá z ust. § 2395 a § 2399 odst. 1 o. z. Protože se žalovaná dostala do prodlení se splněním dluhu, podle ust. § 1970 o. z. má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení, a to v sazbě dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalobě vyhověl a k plnění určil běžnou lhůtu dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.9. Protože byla žalobkyně ve věci úspěšná, podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 3 x 400 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy), tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Při posuzování výše odměny advokáta a režijních paušálů soud postupoval dle uvedeného ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění vzhledem k tomu, že všechny podmínky pro užití uvedeného ust. § 14b cit. vyhl. byly splněny. Celkem tak náklady vynaložené v tomto řízení žalobkyní činí 2 615 Kč, a proto v této výši byly žalobkyni přiznány tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla určena rovněž v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní obecná a místem plnění byl určen zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.