35 C 10/2026-23 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou, podanou dne 1. 10. 2025, žalobkyně uplatnila tři pohledávky v částce celkem 17 930 Kč s úrokem z prodlení z titulu zákonného příspěvku za nepojištěné vozidlo. Žaloba je odůvodněna tím, že podle zjištění žalobkyně bylo motorové vozidlo – osobní automobil reg. zn. , SPZ, , VIN: , VIN kód, – evidováno v registru silničních vozidel, a žalovaný jako provozovatel měl povinnost mít k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (účinný do 31. 3. 2024), a dle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (účinný od 1. 4. 2024). V níže uvedené době neměl žalovaný k uvedenému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. a podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. tak má žalobkyně vůči žalovanému právo na příspěvek za nepojištěné vozidlo. V souladu s § 46 a § 47 zákona č. 30/2024 Sb. žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, přičemž zákonná lhůta 30 dnů pro uhrazení příspěvku nebo prokázání existence okolností vylučujících vznik práva na příspěvek marně uplynula, a příspěvek se stal splatným. Protože žalovaný na výzvu nereagoval a příspěvek neuhradil, byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka. Žalobkyně nárokuje zaplacení příspěvků za nepojištěné vozidlo vypočtených jako součin počtu dnů a denní sazby příspěvku dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. a dle § 5 odst. 1 vyhlášky č. 69/2024 Sb.), a dále poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 45 odst. 2 zákona č 30/2024 Sb., a to ve výši určené v § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.2. První případ se týká období od 20. 2. 2024 do 24. 6. 2024, žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku dne 15. 8. 2024 a příspěvek se stal splatným 29. 10. 2024. Pohledávku 8 490 Kč tvoří příspěvek za nepojištěné vozidlo v částce 8 190 Kč za 126 dnů v denní sazbě 65 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.3. Druhý případ se týká období od 25. 6. 2024 do 23. 9. 2024, žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku dne 14. 11. 2024 a příspěvek se stal splatným 28. 1. 2025. Pohledávku 6 215 Kč tvoří příspěvek za nepojištěné vozidlo v částce 5 915 Kč za 91 dnů v denní sazbě 65 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.4. Třetí případ se týká období od 24. 9. 2024 do 7. 11. 2024, žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku dne 13. 2. 2025 a příspěvek se stal splatným 29. 4. 2025. Pohledávku 3 225 Kč tvoří příspěvek za nepojištěné vozidlo v částce 2 925 Kč za 45 dnů v denní sazbě 65 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.6. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, přičemž z předložených listin zjistil skutečnosti, které odpovídají tvrzením žalobkyně, proti nimž žalovaný i přes poučení podle § 205a o. s. ř. neuplatnil žádnou obranu. Nárok žalobkyně je právně důvodný. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. a dle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. má žalovaný jako provozovatel motorového vozidla povinnost mít k provozovanému vozidlu uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V případě porušení uvedené povinnosti má žalovaný povinnost dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. a podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. zaplatit , právnická osoba, příspěvek za každý den porušení uvedené povinnosti, přičemž podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. a podle § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní porušení povinnosti a denní sazby podle druhu vozidla, určené vyhláškou č. 205/1999 Sb. (do 31. 3. 2024) a vyhláškou č. 69/2024 Sb. (od 1. 4. 2024). Podle § 45 odst. 2 zákona má žalovaný dále povinnost zaplatit žalobkyni paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejich výši určuje rovněž vyhláška č. 69/2024 Sb. v částce 300 Kč. V souladu s § 46 a § 47 zákona žalobkyně ve lhůtě jednoho roku vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku písemnou výzvou, přičemž žalovaný ve lhůtě určené výzvou nereagoval a příspěvek neuhradil. Protože se žalovaný dostal do prodlení, podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má žalobkyně dále nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to v sazbě dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalobě vyhověl a k plnění určil běžnou lhůtu dle § 160 odst. 1 o. s. ř.7. Protože byla žalobkyně ve věci úspěšná, podle § 142 odst. 1 o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 1 200 Kč (tři úkony po 400 Kč) a náhrada hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu ve výši 300 Kč (tři úkony po 100 Kč). Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty.