36 C 303/2025-61 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 509 Kč a nahradit jí náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne 4. 2. 2023 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkem částku 40 000 Kč. Smluvní strany se dohodly na provizi za zprostředkování spotřebitelského úvěru ve výši 2 500 Kč, dále si dohodly smluvní pokutu a poplatky spojené s vymáháním neuhrazené pohledávky. Částka 27 500 Kč byla převedena na účet žalovaného, částka 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provize. Ve věci již rozhodl zdejší soud rozsudkem č. j. , spisová značka, , kterým vyhověl žalobě co do jistiny ve výši 27 500 Kč, 2 047 Kč z titulu kapitalizovaného úroku ke dni zesplatnění, 300 Kč za účelně vynaložené náklady na 3 upomínky po 100 Kč, 1 497 Kč za smluvní pokutu (3 x 499 Kč) a 1 442 Kč za smluvní pokutu za dobu od 28. 5. – 11. 7. 2023. Žalobkyně se v tomto řízení domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 11 509 Kč za dobu od 12. 7. 2023 do 25. 10. 2024 ve výši 0,1% denně z částky 32 047 Kč.2. Na výzvu soudu žalobkyně sdělila, že s ohledem na právní posouzení zdejšího soudu v řízení , spisová značka, , který částku ve výši 2 500 Kč představující provizi zprostředkovatele neposuzoval jako jistinu, ale jako úrok z úvěru, přepočetl výpočet smluvní pokuty a nepožadoval již smluvní pokutu i z této částky (2 500 Kč), a žalobu vzal částečně zpět (podání ze dne 5. 12. 2025) co do částky 1 180 Kč. Soud tudíž řízení pod výrokem II. v tomto rozsahu dle ust. § 96 odst. 1 – 4 o. s. ř. zastavil.3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, když ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě a žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.5. Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 4. 2. 2023 včetně přílohy č. 1, Obch. podmínek, přílohy č. 2, listin vztahujících se k posouzení úvěruschopnosti žalovaného na č. l. 7-14 spisu, výpisů z účtu na č. l. 26-28 spisu, upomínek na č. l. 30-37, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 27. 5. 2023, bonitě smlouvy na č. l. 39, předžalobní upomínky č. l. 41 a rozsudku zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , vzal soud v daném případě za spolehlivě zjištěné, že žalovanému byl převodem na jím uvedený účet poskytnut úvěr ve výši 27 500 Kč, který měl být ze strany žalovaného splacen za 25 měsíců ve splátkách po 1 600 Kč měsíčně počínaje 20. 3. 2023, poslední splátka byla splatná dnem 20. 3. 2025. Celkem měla být uhrazena částka 40 000 Kč (RPSN 44,5 %, roční úroková sazba 28,17 %). V úvěrové smlouvě byla sjednána výplata částky 2 500 Kč přímo zprostředkovateli jako provize. V článku IV. 1 byly sjednány podmínky zesplatnění úvěru, v článku IV. 2 jsou pak upraveny smluvní pokuty, jednak v procentní sazbě 0,1% denně z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení, dále pak v procentní sazbě 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, eventuálně smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky. Součástí úvěrové smlouvy bylo také ujednání poplatků včetně uvedení nákladů na zaslání upomínky při nesplacení splátek (čl. IV. 4 b) – 100 Kč za každou upomínku). Schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr byla žalobkyní řádně přezkoumána na základě posouzení jeho úvěruschopnosti, jeho výplatních pásek, výpisem z účtu, výpisem insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí. Před zesplatněním byl žalovaný písemně upomínán mnohými dopisy. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek přistoupila žalobkyně dne 27. 5. 2023 k zesplatnění pohledávek. Z citovaného rozsudku zdejšího soudu se podává, že i tento senát považoval úvěrovou smlouvu za platnou vč. řádného přezkumu úvěruschopnosti žalovaného s tím, že nejsou požadovány duplicitní nároky.6. Podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.8. Na základě učiněných skutkových zjištění a po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je po jejím částečném zpětvzetí důvodná. Strany v platné úvěrové smlouvě ujednaly právo na zaplacení smluvní pokuty a žalobkyně se v řízení domáhá zaplacení smluvní pokuty co do 50 % z poskytnuté jistiny ve výši 27 500 Kč s přihlédnutím k již přisouzeným smluvním pokutám v řízení , spisová značka, , tedy v mantinelech dle ust. § 122 zákona o spotřebitelském úvěru, pročež soud žalobě po částečném zpětvzetí žaloby vyhověl, když žalovanému uložil povinnost zaplatit tuto částku ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z převážné části (89,75 %) úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 079 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 500 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Celkem tak náklady řízení představují částku 2 615 Kč. Žalobkyně byla s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby úspěšná co do 89,75 % a neúspěšná co do 10,25 % a náleží jí tedy 79,5 % nákladů řízení, tedy částka 2 079 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá ani náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Za úkony po podání žaloby (doplnění skutkových tvrzení) soud odměnu nepřiznal, neboť žaloba měla být podána v takové kvalitě, aby ji nebylo potřeba doplňovat.