19 C 213/2020-30 — Okresní soud v Přerově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka] s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem v kapitalizované výši [částka]. Dle žalobních tvrzení jistina žalobou uplatněné pohledávky představuje žalovaným neuhrazený kontokorentní úvěr poskytnutý mu žalobkyní bezhotovostně dne [datum] v celkové výši [částka], a to na základě rámcové smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum] ve znění dodatku [číslo] (jehož součástí byla mj. smlouva o úvěru č. HU00554801) uzavřeného účastníky řízení dne [datum]. Žalobkyně také požadovala úrok sjednaný v citované smlouvě (ve znění dodatku [číslo]) ve výši 18,9 % ročně z žalované částky [částka], a to od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka] (s odůvodněním, že žalovaný neuhradil žádnou ze sjednaných splátek, tedy se jedná o úroky za dobu od čerpání kontokorentního úvěru do zesplatnění) a dále od [datum] do zaplacení. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou poskytnutého kontokorentního úvěru (dle žalobních tvrzení zesplatněného ke dni [datum] z důvodu závažného porušení smluvních povinností žalovaným spočívajícího v neuhrazení úroku splatného ke dni [datum]) požaduje žalobkyně úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] počínaje [datum] (tj. dle interních pravidel žalobkyně od 10. dne po prohlášení úvěru za splatný). Dle žalobních tvrzení žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, a to na základě žalovaným poskytnutých informací, které žalobkyně ověřila. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a do vydání rozsudku zůstal zcela procesně pasivní. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěné následující skutečnosti: Z aplikačních dat uvedených v přehledu žádosti o úvěru ve spojení s úvěrovou zprávou soud zjistil, že žalobkyně dříve, než žalovanému poskytla kontokorentní úvěr (který je předmětem tohoto řízení), zkoumala osobní a majetkové poměry žalovaného včetně příjmu ze zaměstnání, předchozích finančních závazků a řádnost jejich plnění. 4. Z„ Rámcové smlouvy [číslo] o našich službách včetně platebních“ (dále také jen„ rámcová smlouva“) bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu, na jejímž základě zřídila žalobkyně ve prospěch žalovaného běžný účet č. [bankovní účet] (dále také jen„ běžný účet“). 5. Dne [datum] dále účastníci uzavřeli Dodatek č 1 k rámcové smlouvě (viz listina„ Dodatek č 1 k Rámcové smlouvě [číslo]“ – dále také jen„ dodatek“), v němž se žalobkyně zavázala poskytnutou žalovanému úvěr ve výši [částka], a to prostřednictvím přečerpání běžného účtu zřízeného rámcovou smlouvou. Žalovaný se zavázal vyčerpané úvěrové finanční prostředky uhradit žalobkyni do jednoho roku od přečerpání běžného účtu, dále se žalovaný zavázal k datu měsíční splatnosti úroků (sjednaných v sazbě 18,9 % ročně počítané denně z aktuálně vyčerpané částky) zajistit finanční prostředky odpovídající nejméně úrokům z čerpané výše úvěru vypočítaných za předchozí měsíc. 6. Vztah mezi účastníky vzniklý na základě rámcové smlouvy ve znění dodatku se dále dle smluvních ujednání řídil mj. podmínkami pro používání kontokorentu, z nichž soud zjistil, že pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakéhokoli závazku vůči žalobkyni byla žalobkyně oprávněna prohlásit vyčerpanou část úvěru za splatnou a požadovat po žalovaném její splacení včetně sjednaného úroku. Dále účastníci sjednali, že dlužná částka bude úročena úrokem z prodlení v případě, že žalovaný neuhradí dlužnou částku do deseti dnů od zesplatnění. 7. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu ve spojení s výpisem z běžného účtu soud zjistil, že žalovaný z běžného účtu dne [datum] vybral hotovost [částka], čímž vznikl na běžném účtu záporný zůstatek právě ve výši - [částka]. Žalovaný na běžný účet nejméně do [datum] nevložil žádné finanční prostředky, přičemž k tomuto dni činil záporný zůstatek běžného účtu [částka] a kromě hotovostního výběru byl tvořen úroky (za období 30. – [datum] ve výši [částka]; za červen 2019 ve výši [částka]; za červenec 2019 ve výši [částka]; za srpen 2019 ve výši [částka] a za období 1. – [datum] ve výši [částka]). 8. Z výzvy ze dne [datum] ve spojení s podacím archem ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prohlásila závazky plynoucí z rámcové smlouvy ve znění dodatku (a uplatněné v tomto řízení) v souhrnné výši [částka] za splatné. 9. Pokud byly v řízení provedeny jiné než výše označené důkazy, pak soud z těchto neučinil zjištění, která by byla nezbytná pro rozhodnutí v této věci. 10. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši [částka], které se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni do jednoho roku od čerpání. Zároveň se žalovaný zavázal hradit žalobkyni měsíčně zpětně úrok ve výši 18,9 % ročně počítaný z poskytnuté částky. Finanční prostředky byly čerpány prostřednictvím běžného účtu formou tzv. přečerpání. Žalovaný neuhradil úroky za období od [datum] do [datum], proto žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními prohlásila dlužnou částku [částka], jakož i do té doby vzniklé úroky v souhrnné výši [částka], za splatné. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na nároky uplatňované v tomto řízení čehokoli uhradil, případně že by tyto nároky byť částečně zanikly na základě jiných skutečností. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 1789 o. z. ze závazku je dlužník povinen něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět a věřitel je oprávněn to od něho požadovat. 13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 16. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. 17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své