19 C 256/2020-20 — Okresní soud v Přerově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka]. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky v části [částka] představuje žalovanou neuhrazené pojistné za období od [datum] do [datum] dle pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum], jejímž předmětem bylo životní pojištění. V části [částka] představuje jistina pohledávky žalovanou neuhrazený poplatek za upomínání dlužného pojistného. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a po celé řízení zůstala procesně pasivní. Usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 6. 11. 2020, č. j. 19 C 256/2020-13, byla žalovaná vyzvána k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň byla žalovaná poučena, že nevyjádří-li se ve stanovené sedmidenní lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Společně s citovaným usnesením byla žalované prostřednictvím poštovních služeb doručována také žaloba a výzva k vyjádření k žalobě. Zásilka obsahující citované usnesení, výzvu k vyjádření a žalobu byla žalované doručena do vlastních rukou dne [datum], lhůta pro vyjádření plynula do [datum] včetně. Žalovaná na výzvu soudu nijak nereagovala. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání přímo v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tedy za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963, Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl věc bez nařízení jednání. 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně v postavení pojistitelky a žalovaná v postavení pojistníka uzavřely dne [datum] smlouvu [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejímž předmětem bylo životní pojištění žalované. Smlouva byla sjednána na dobu určitou do [datum] s počátkem pojištění od [datum]. Dále bylo mezi účastnicemi sjednáno měsíční pojistné období a pojistné za pojistné období ve výši [částka]. K zániku pojištění došlo ke dni [datum]. Smluvní vztah účastnic se mj. řídil také sazebníkem poplatků, v němž byl k tíži žalované sjednán poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného ve výši [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužného pojistného upomínkou ze dne [datum], odeslanou do dispozice žalované dne [datum] (upomínka byla neúspěšně doručována žalované [datum] s tím, že uvedeného dne byla uložena k vyzvednutí na příslušné pobočce pošty; zásilka se pak považuje za doručenou 10. den od uložení). Před podáním návrhu žalobkyně prostřednictvím zástupkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalobou uplatněných částek. 4. Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní, jakožto pojistitelkou, a žalovanou, jakožto pojistníkem, byla ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo životní pojištění. Pojištění plynoucí z této smlouvy trvalo od [datum] do [datum]. Dle § [číslo] odst. 1 a § 2783 odst. 1, 2 o. z. vzniklo žalobkyni právo na pojistné ve sjednané měsíční výši [částka] za každý měsíc, v němž pojištění trvalo. Žalované vznikla povinnost uvedené pojistné řádně a však hradit. Dle § 2783 odst. 2 věty druhé o. z. bylo pojistné splatné vždy k prvnímu dni měsíčního pojistného období, tedy vždy k 12. dni v měsíci, po který pojistný vztah trval. Nárokovala-li žalobkyně toliko poměrnou část pojistného za dobu od [datum] do [datum], náleží jí poměrná část pojistného ve výši [částka] (měsíční pojistné za celkem čtyři měsíční pojistná období). Pokud žalobkyně požadovala na pojistném za uvedené období částku [částka], pak soud vzal nárok žalobkyně v tomto rozsahu za prokázaný. Nárokovala-li žalobkyně dále částku [částka] jakožto poplatek za upomínání, soud dospěl k závěru, že také v tomto případě je nárok žalobkyně oprávněný dle § 1721 o. z. ve spojení s § [číslo] odst. 2 a § 1789 o. z., neboť žalobkyně prokázala sjednání takovéhoto poplatku a vznik okolností zakládajících povinnost žalované k jeho zaplacení (odeslání upomínacího přípisu žalobkyní do dispozice žalované). 5. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná na pohledávku specifikovanou pod bodem 4 rozsudku čehokoli uhradila, případně že by tato pohledávka zanikla jiným způsobem. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaná se dle § 1968 o. z. dostala do prodlení s úhradou pojistného splatného v částce [částka] dne [datum], v částce [částka] dne [datum], v částce [částka] dne [datum], v částce [částka] dne [datum] a s úhradou poplatku ve výši [částka] splatného dne [datum] (upomínka byla neúspěšně doručována žalované [datum] s tím, že uvedeného dne byla uložena k vyzvednutí na příslušné pobočce pošty; zásilka se pak považuje za doručenou 10. den od uložení, tj. [datum] – splatnost nastala následující den). Žalobkyni proto vždy ode dne následujícího vznikl dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně. Jelikož žalobkyně požadovala úrok z prodlení z dlužné částky [částka] toliko za období [datum] do [datum] (ve správně vypočtené kapitalizované výši [částka]), soud žalobě také v tomto rozsahu vyhověl. 6. Soud shrnuje, že shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou (výrok I), s tím, že žalovaná je povinna tyto nároky zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.. 7. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatky ve výši [částka], odměny advokáta dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); návrh ve věci samé a výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu (tj. v souhrnu [částka]) a náhrady hotových výdajů za výše uvedené tři úkony právní služby v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (tj. v souhrnu [částka]). Dále soud dle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni náhradu za 21% daň z přidané hodnoty (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši [částka], neboť zástupkyně žalobkyně ve smyslu § 14a odst. 1 advokátního tarifu doložila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty. Celkem soud přiznal žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] (výrok II). Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 8. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka]) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech.